thoreau

Bylo to opravdu strašné. Klišovité postavy, dodatečně dovysvělované scény, přihlouplé dialogy, těžce sledovatelný a nespojitý rytmus, některé scény nedotažené, jiné přebujelé. Naprosté nelogičnosti (agenti se vydávají do objektu, u kterého analytici na satelitních záběrech ani nerozeznají, kdo je žena a kdo muž, ale to jim pak nebrání znát jejich jména a rodinné poměry, přestože v čase čekání na misi jenom soutěžili v metání podkov). A to jsem ponechal stranou ideologii snímku Leni Riefenstahlové americké zahraniční politiky. Taková Žena za pultem USA 21. století.