hudryhudry

Tak za prvé, tenhle film bych ani nezařazoval do kategorie horor, neboť se spíš jednalo o takovou, jak já říkám, zombie bafačku, která vás vyděsí asi jako Barbucha z večerníčku Kubula a Kuba Kubikula (ti, kteří mají od dětství noční můry s tímto strašidlem, by se na tento film tedy neměli dívat). Scénář je doslova sračkojdní a scénáristovi bych za trest aplikoval T-virus. Zombíci jsou spíše než strašidelní směšní a tvoří takovou vedlejší kulisu hlavním "mutantům" Mille Jovovich a Nemesisovi. Milla se snaží být cool a drsná, ale moc jí to nejde a role zmatené mimozemšťanky z 5. elementu jí sedla daleko víc. K Nemesisovi (zmutovanému Ericovi z prvního dílu, který jsem naštěstí neviděl) bych snad jen dodal, že si tvůrci evidentně vzali vzor z Terminátora a že kdejaká šedesátnice by mu mohla závidět jeho pěkné klapačky. Největším mínusem filmu je však apsoluně zprasený chaotický střih a špatná kamera (především u soubojů nevíte kdo koho mlátí). Když to všechno shrnu, vyjde mi z toho evil, vůči kterému bychom měli být rezidentní a které je skoro apokalypsou pro filmový průmysl :-)

Jmenuji se Turkey, Wild Turkey (latinsky: Meleagris gallopavo) a jsem agentem drubeží filmové kritiky. Právě jsem dokoukal jednu z novějších Bondovek a jsem velmi spokojený. Pierce Brosnan (kromě Seana Conneryho podle mě jediný správný agent 007) právě převedl jedno ze svých mistrných bondovských představení. Jako obvykle nám ukázal pár technických blbůstek (na jeho dudy, respektive myslím dudy skutečné - nikoli silikonová prsa jedné z jeho tisíce milenek, bych se skutečně rád naučil hrát, ale i ty silikonové by nebyly k zahození :-)), ovšem malinko mě v tomto filmu mrzí ten okatý product placement BMWéček, neboť agent jejího veličentsva má jezdit v Aston Martinu a nikoli v upravené německé Z8. Ale stejně bych si například mohl stěžovat i u jiných Bondovek, takže přejděme k dalším aspektům příběhu. Ve filmu střídá akce akci a musím ocenit tvůrcovu nápaditost v oblasti honiček, neboť v každém Bodovi je něco originálního (zde např. několik plně vyzbrojených létajících skútrů versus Bond a Electra, no tipněte si, kdo vyhraje ;-)) Hlavní záporák (nebyl by to správný Bond, kdyby to nebyl Rusák jako poleno (herec je ale Brit...)) ,Robert Carlyle, splňuje na 100% moji představu ideálního padoucha. Sice nechápu utkvělou představu scénáristů, že v Rusku (r. 99!!) má každý druhý voják na uniformě velikánskou rudou pěticípou hvězdu, ale vyvolává to u mě spíše usměv než roztrpčení. Scénář není špatný a přináší nečekané zvraty, kamera, hudba i akce je jako obvykle vynikající. A už jenom kvůli krásné Denise Richards stojí tento snímek minimálně za jedno shlédnutí (já už ho viděl tak 3x :-))

Roztomilá sci-fi blbůstka, která mě pobavila, ale nijak neohromila. Na rok 97 jsou ve filmu užity slušné efekty a celková vize budoucnosti byla vskutku povedená. Scnář je zajímavý a tažný, což oceňuji, neboť největším mínusem u filmů je podle mě to, že diváka unudí a neudrží u obrazovky. Zajímavé také je docela dost dobré herecké obsazení. Všemu opět vévodí jako vždy dobrý Bruce Willis. Ukrajinskaja děvuška Milla Jovovich se ve své roli příliš nenadřela. Půlku filmu jí stačilo breptat nesmysly a házet zmatené pohledy, ale pohled na ní stál za to:-) Geniální výkon ještě předvedl cool záporák Garry Oldman a úžasný teploušek Chris Tucker. Pátý element je podle mě hlavně komedie, ve které se objevuje kupa akce a trochu té romance, a tak také tento film musíme brát, neboli nemůžeme od něj čekat moc.

Jen velmi nerad to říkám, protože supermanovskou filmovou sérii prostě miluji, ale nemohu si pomoct, Superman 1 byl lepší. Nejenom kvůli lepšímu scénáři, ale i kvůli celkovému tahu příběhu. A ten je u dvojky horší. Nejenže je úvod strašně zdlouhavý a asi 5!! minutová rekapitulace prvního dílu je trošku nudná. Rozvlekle se zde také řeší láska mezi Supermanem a Lois, kvůli které dokonce na čas Superman "odloží" své schopnosti. Hlavní trojka nepřátel z 2D vězení je poměrně dobře obsazená a generál Zod je vskutku správný záporák. Přesto mi však přišlo čekání na konfrontaci Zoda a jeho kumpánů (fousatého Chewbaccy a ledové dominy) se Supermanem příliš dlouhé, protože se dávalo hodně prostoru lásce mezi Clarkem a Lois. Sice pořád nechápu, že Lois přišla na to, že je Clarc Superman, tak pozdě. Když Clarc sundal brýle, bez kterých vypadá (podle mě) pořád stejně, najednou se na něm něco pro mě neviditelného změnilo a Luis hned poznala svého vysněného Superhrdinu... Ale berme to jako součást pohádkového příběhu, ve kterém je přece možné skoro vše :-) Také mě překvapilo to, že v závěru má Superman v boji se Zodem daleko více schopností, které předtím nikdy nevyužil, ale přiřkněme to také pohádkové náhodě. Přesto bude a stále je i Superman 2 mým oblíbeným dětským filmem a troufám si tvrdit, že oblíbeným zůstane i nadále. Přesto si filmaři mohli odpustit ten úplný závěr s americkou vlajkou na Bílem domě... To mě přišlo až nevkusné.

Zajímavé, opravdu zajímavé. Tip na tento snímek jsem dostal od uživatele Vitasona (doporučuji kouknout na jeho koment), který mě ujišťoval, že tento film je od bratří Coenů jeden z nejlepších. A taky měl asi pravdu. Joel a Ethan nám povídají svým filmem smutný příběh o jednom poserovi (William H. Macy), který kvůli touze po penězích a kvůli své "ubohosti" způsobil nepřímo smrt pěti lidí (včetně manželky a tchána), přičemž se k tomu stejně nepostavil jako chlap a před vším se snažil nakonec utéct. Byl jsem z toho trochu rozhozený, než jsem se dozvěděl, že ten snímek není podle pravdy a že to byl jen joke. Film je protkán násilím, černým humorem, ale jsou zde i roztomilé části (zvláště soužití těhotné policistky a jejího manžela, kteří jako by žili v jiném světě). V roli nájemných únosců a později i vrahů nás potěší můj oblíbený Steve "byl takovej legrační" Buscemi a mlčenlivý Peter Stormare, kterému však k dobrému výkonu stačilo jen sedět a čučet tvrdým pohledem a tu a tam někoho zabít. Velmi mě však překvapila těhotná policistka Frances McDormand, která mě svým milým a lstivým přístupem k podezřelým vykouzlila úsměv na rtech. Vidím, jaký styl filmů bratrům Coenům sedí (i když Big Lebowski se mi moc nelíbil, možná mi byl hlavní hrdina až moc podobný a já jsem to nemohl unést :-)). Přesto jsem ořed týdnem dočetl McCartyho novelu Tahle země není pro starý a jsem velmi zvědavý, jak se s tímto opravdu nápaditým námětem (asi 30 mrtvých na 200 stran) naši bráškové poperou. Nezbývá než přát hodně štěstí :-)

Bratři Coenovi mě okouzlili. O Brother, Where Art Thou je brilantní road movie komedie, která mě nabila energií a dobrou náladou po zbytek dne. Všechny prvky filmu jsou totiž vynikající. Ať už chytrý a vtipný scénář, dech beroucí hudba či výborné herecké výkony. Začněme tedy pěkně po pořádku. První, co diváka osloví již po pár vteřinách, jsou výborné rytmické černošské písně, které daly základ blues či jazzu. Potom si však už berou slovo tři hlavní postavy uprchlých trestanců, které bravurně zahráli G. Clooney (chytrák), J. Turturro (blboun) a T. B. Nelson (ještě větší blboun). Z filmu na nás dýchá úžasná atmosféra 30. let v Americe, která je zdůrazňována již zmíněnou výtečnou hudbou (přidat ještě pár písní a nebál bych se tento film označit za muzikál) a vizuálním provedením. Sledujeme dvě dějové linie, neustálý útěk těchto tří trestanců a politickou kampaň, které se pak na konci do sebe zajímavě zamotají. Nemám opravdu nic, co bych vytknul, snad jen na závěr bych v titulcích ocenil větu, že žádně krávě se nic nestalo, takže musím jenom doufat :-) Jinak George by mohl dělat výbornou reklamu na pomádu na vlasy :-)

Sofia Coppola je jedna z těch režisérek, s jejímiž filmy jsem zatím neměl tu čest a proto jsem tímto snímkem docela mile překvapen. Lost in Translation je milá a inteligentní komedie plná chytrých dialogů, zajímavých záběrů a mnoha vtipných situací ze života. Film je sice trochu komorní, všechny však musí okouzlit úžasná Scarlett Johansson a podmanivý Bill "Pro chvíle pohody, je tu Santori" Murray. Scénář má sice jednoduchou zápletku (Manželsvím znuděný herec B. Murray a mladičká právě dostudovaná manželka fotografa S. Johansson se setkají v Tokyu a začne to mezi nimi jiskřit), ale tím víc však nabízí zajímavých momentů a situací. Sofia Copola dokázala ve filmu rozehrát jemnou a křehkou romantickou hru mezi hlavními hrdiny, která sice neměla žádnou perspektivu, ani nějaký vrchol krom letmého polibku a objetí, ale řekla mi však víc než lecjaký romantický film. Přesto jsem se nějak nemohl rozhodnout, zda-li se jejich vztah pohyboval pouze v rovině přátelství či že by některý z nich chtěl i víc. Sám jsem možná z tohoto snímku malinko zmatený, přesto bych ještě chtěl pochválit dobrou kameru, která mi letmo ukázala život v Japonsku a příjemnou hudbu. Na závěr bych chtěl dodat, že neznam momentálně přitažlivější herečku než Scarlett a jistě všichni tušíte, proč se mi tedy tento film tak líbil (1/2 záběrů s ní je jen v kalhotkách :-))

Po dokoukání této smutné pohádky jsem plný rozporuplných pocitů, které ani nedokážu vyjádřit. Tenhle film nemůžeme brát jako klasickou pohádku. Pokud by se tento film dal k něčemu připodobnit, tak by asi stylově nejblíže byly pohádky Hanse Christiana Andersena, hlavně se však obsahově jedná o alegorii, která teskně křičí do světa odpor vůči válce a násilí. Proto bych doporučoval, ať se na to mladší děti radši ani nedívají, protože tohle vidět v dětství, tak asi upadnu v deprese a už si nikdy nepustím televizi. Vizuálně se jedná o velmi poutavé dílo, ve kterém není nouze o nadpřirozené bytosti, ale i krutou a smutnou realitu. A právě správná kombinace těchto dvou zcela odlišných prvků vytváří ono zvláštní kouzlo celého filmu. Když se k tomu přidají i perfektní herecké výkony, kteří mladí (pohádkou ovládaná Ivana Baquero) a "staří" (vynikající "diktátor" Sergi López) herci předvádějí, vychází mi z toho jeden z nejlepších filmů, kterých jsem z tohoto (tedy spíše podobného) žánru viděl. Zvláštně také působí, že v originálním znění je samozdřejmě celý film ve španělštině, takže to filmu (pro absolutně nerozumějícího Čecha) dodává zvláštní cizokrajinný vzhled (už mám těch pouze anglických filmů v poslední době v kinech plné zuby). Kdybych nekrotil své emoce, tak by mě možná i závěr rozplakal. Ač se to nezdá, tak je ve snímku i jeden vtipný moment, krkající obr ropucha mě opravdu dostala. Vzhledem k tomu, že si nevzpomínám na moc mexických filmů, které jsem viděl, tak můžu hrdě říci, že se jedná opravdu o nejlepší film, jaký jsem ze země tequily, kaktusů a krásných žen kdy viděl.

Michael Bay dokázat natočit akční film, který je skutečně určen pro spotřebu na ryze poamerikanizovaném trhu. Když Evropan vidí Armageddon, asi si myslí, že to ti Amíci nemaj v hlavě vpořádku. Příběh je vlastně jen o hrdinství, statečnosti a vlastenectví Američanů, což dokazují vlastenecké tvrdé hlášky, hrdiné činy a americká vlajka v každém třetím záběru. Kdyby byl si Bruce na hajzlu v raketoplánu vytíral prdel toaleťákem, byla by ta vlajka snad i na něm. (uf, to jsem se nějak rozjel, musím mírnit :-)) Kupodivu se však v tomto na svou dobu úžasném velkofilmu objevují herci skutečně velkého formátu, kteří poměrně tupě jednoduchý katastrofický scénář vytahují z hnoje a dělají z něj poměrně přijatelný film. Když totiž přivřete oči nad tím již zmíněným patriotizmem, vyleze vám z "hvězd a pruhů" poměrně slušně udělaný akčňák, který je velmi dobře vizuálně udělaný, a při kterém se při uvolněnější náladě dojmete a slušně pobavíte. Bruce je jako obvykle dobrý a hláškuje skoro stejně jak John McClane z asi nejslavnější Brucovy role v Die Hard. V ostatních rolích mě zaujal B. B. Thorton v roli správnáckého chromého řídícího pozemního velitele NASA, krásná Liv Tyler, ale hlavně dokonalý pošuk Steve Buscemi, který by mohl soutěžit se žralokem, kdo má křivější chrup :-) Scénář je stroze nalajnován podle klasické kosterní stavby amerického katastrofáku se šťastným koncem, který je plný zpomalených táhlých záběrů a uslzených očí. Dále bych ještě vytkl zbytečně dlouhý úvod a než se vůbec hrdinové dostanou do vesmíru, uplyne polovička (stopáží dost přetaženého) filmu. Také mě opravdu dojala (ve špatném slova smyslu) pasáž plná záběrů na mnoho lidí různých národů, kteří stojí u svých televizí a rádií a poslouchají projev prezidenta USA, klanící se muslimové atd.. Prostě se celkově jedná o patos s hustotou jíšky s hvězdičkovo-proužkovaným kabátem, který však svojí akcí a dobrým tahem dokáže přebít většinu záporů.

Tento film pokládá několik zásadních otázek, nad kterými bychom se možná měli zamyslet. 1) Jestli je skutečně dobré pokračovat ve výzkumu v oblasti klonování lidských genů, který je momentálně na většině světa tabu? 2) Jaké by byli důsledky, pokud by vědecký výzkum byl úspěšný a jak by také vše mohlo dopadnout? 3) Jak nebezpečné může být vymývání mozků a ovládání lidského myšlení? Film Michaela Baye dává na tyto otázky některé možné (a hodně černé) odpovědi, které mi však stejně přišly v kontextu se stávájící situací na světě dost nemožné a proto bych se tento film nebál označit skutečně jen jako sci-fi hodně vzdálené možné pravdě. První část filmu se odehrává v uzavřeném prostoru s tvrdým režimem, který je "chovnou stanicí" přeživších z údajně zamořeného světa. Zdejší lidé jsou však jen klony skutečných boháčů z celého světa, které mají vymyté mozky a jsou na úrovni patnáctiletých (v čemž bych zase neviděl takový problém :-)). Ze spíše psychologičtější první části se pak rychle přechází na část druhou, kterou bychom mohli stoze nazvat jako akční nářez. O honičky, přestřelky a souboje není nouze a Bay dává jasně najevo, že akční filmy jsou jeho parketa. Možná mě malinko zklamal závěr, který je až moc dojemně tupý a je celý vytavěn jenom tak, aby dojal a omotal diváky do svých patosovitých pařátů. To vše podporují zpomalené záběry a významně dlouhé pohledy... Také mě také možná malinko zklamala nevyvážená vize budoucnosti, protože na jedné straně jsou zde prvku vskutku futuristické (vlaky, městká MHD) ale také prvky zcela nedomyšlené, jako například vozidla, z nichž je polovina už v dnešní době zastaralých a polovina jen jemně předělaných. Když sečtu všechny klady a zápory, vycházejí mi 3*, ale protože Scarlett je vskutku čarokrásná a opravdu se mi líbila a Steve Buscemi mě ve své vedlejší roli také potěšil tak vše přehodnocuji a dávám za 4*.