asinus

Spíš bizár pro fanoušky než supr komedie. Vzhledem k tomu, jaká se sešla sestava, tedy nakonec spíše zklamání. Ale dá se to dokoukat a Emma Watson potěší.

Hvězdička za vtip o stavu současné kinematografie, jinak potvrzení toho, že o Transformerech byl i jeden celovečerák příliš. Bez ohledu na technickou úroveň (se kterou si to podle mě tentokrát i místy dost usnadňovali). Prostě je to prázdnota téměř bez obalu. Absolutní dvě a tři čtvrtě hodiny trvající pšouk. Nuda, nuda, nuda.

+ hutnost, atmosféra, nekompromisní podřízení lidstva gigantickým živlům, pár vymazlených obrázků. /// – natahování expozice, nesmyslné dějové kličky, vlastně trochu dost nuda. O trochu víc plusů než mínusů, o trochu víc zajímavý pokus o něco nového než další řadová slátanina.

Skvělé predispozice (geniální inovativní režisér, vynikající herci bez zábran, téma kombinující hypnotické a extatické stavy) a zajímavě rozehraný příběh zhruba v polovině snímku začínají tonout v překombinovaných pletkách scénáře. V Boylově podání sice Trans sem tam vyhřezne v nějakou dechberoucí scénu či nervydrásající sekvenci, čím více však zápletka nabízí postupem času možností, tím méně čitelnou je pro diváka, který se snaží pochytat všechny volné konce. Když pak všechno směřuje k onomu nutnému velkému zvratu a závěrečné pointě, nepříliš originální (jakkoliv překvapivá a šmrncovní) dohra nedostojí laťky nasazené předchozími do krajnosti dovedenými otáčkami děje. Pořád je ale radost koukat na práci Dannyho Boyla, který se trochu připoutrhl ze řetězu.

Mistr Soderbergh přestal vyloženě experimentovat, potopil se do vod už jednou probádaných a natočil dílo, které v jeho dosavadní filmografii hledá konkurenta pouze s obtížemi. V příběhu snad vyvanou na světlo nějaké nelogičnosti, které můžou trochu potrápit, prim ale hraje vícestranná a zvládnutá kritika snobství, povrchnosti, maskulinního světa, samozřejmosti rozkladu rodiny a hlavně touhy vyřešit problémy radikálním řezem (nebo spolknutím pilulky). A jen tak mimochodem je to filmařský skvost, napínavý, dobře obsazený, dokonale technicky zvládnutý.

Nedotažené vykreslení fungování světů, nijak srdcervoucí romance, nádherné obrázky ve 3D. Výsledkem je nic víc a nic míň než hladivá omalovánka, pohádka s přiměřenou trochou nápadů, nesmyslů a fádnosti. S krásnou Kirsten Dunst. A potenciálem zpříjemnit večer. Nic pro hnidopichy.

Nezvedený a nepovedený pokus o éterické seznámení s dvěma naivními rozmilými děvčaty, která nejdou pro ránu z revolveru daleko. Není to divoká jízda, jak říká distributor, spíš atmosférická pocitovka, která sází na zvláštnost postav, herecké obsazení a sem tam nějaký šperk v podobě snového obrazu či krátké hry s dějovou strukturou. Pocitovka, která mně úplně minula. Ronan a Bledel jsou dost mimo sebe (každá zvlášť i vzájemně). Snad si Fletcher po oscarovém úspěchu trochu zchladil ego, vypadá to, že se naštěstí i dál bude věnovat hlavně psaní. Nebožtík James Gandolfini sice zachránil jeho debut pozoruhodným výkonem, všechno ostatní ale bylo špatně.

Německý ničitel megaloman přestal svou touhu srovnat Bílý dům se zemí schovávat do epizodek v katastrofických filmech a rozhodl se jít do toho naplno v celovečerní stopáži. Nekompromisně, sebeparodicky, sympaticky, ale taky v jednotlivostech dost nepřehledně, aspoň co se držkovaných týče. Každou kontaktní bitku musí z nudy vytáhnout pořádná hláška. Škoda, že si nedal Emmerich na choreografii záležet tolik jako na vršení všemožných absurdit, bylo by to ještě mnohem lepší.

Poctivá, gradující, překvapení prostá, přesto příjemně starosvětská duchařina. Jestli se Watkins napříště vymaní z vesměs nudného hororového žánru, budu se těšit.

Smysl okopírovaní deset let starého filmu mi opravdu uniká. Nevídaně zbytečná recyklace Okrsku 13, o nic lepší, možná trošku uhlazenější, určitě výrazně více směšná, to když se scenáristi frantíci přesunuli z Paříže do Detroitu a pustili se do gansta speaku. Paul Walker se naštěstí doopravdy rozloučí ve svém Rychle a zběsile, tenhle remake proto klidně může upadnout v zapomnění.