waits

Sitcom obecně drží dvě věci: komediální kvalita scénářů a charisma účinkujících. Dva z Queensu jsou v kategorii sitcomů, které stojí na kadenci vtipů, které stojí za zasmání, v čemž bohužel dost selhává. Vlastně jsou podobně nemastné neslané jako třeba Joey, ale tam se divák prostě dívá na Le Blanca a vzpomíná na Přátele. Dva z Queensu ale nikoho takového, kvůli komu byste si sedali znovu a znovu před obrazovku nemají, nikdo jako třeba Kat Dennings ve Dvou sockách nebo neuvěřitelný Rick Gervais v Kanclu se tu neobjeví. Je tu jen Kevin James, a ten sám tenhle sitcom do první ligy nedotáhne. Viděno cca 8 dílů

Jeden z nejlepších dílů vůbec. Originální název odkazuje na skladbu Cyndi Lauper, začíná skvělým Itchy-Scratchy muzikálem (odkaz na Lvího krále) s africkými rytmy, zazní také předělávka I Know What Boys Like od Waitresses a končí ukázkou Thick As a Brick od Jethro Tull. Výtečným je tenhle díl ale samozřejmě hlavně dějem - Skinner, snažící se zoufale zahladit své sexistické přeřeknutí (chlapci jsou v matematice nadanější než chlapci), feministky se svým "Jste horší než Hitler" a dívky učící se konečně genderově vyváženou matematiku '"Jak voní znaménko plus?" a "Jaké v tobě vzbuzují čísla pocity?" Výborné.

Bart: Hey, Mom. Can I have some money to buy Dad a present? Marge:If I give you money, how is the gift really from you? Bart: Where do you get your money? Marge: Here's a 10. Make your own card. Politická (dobrá!) satira prošpikovaná skvělými dialogy.

"Jsme Curly Bill a jeho banda". Na Míšence Apanači je už vidět, že se vaří z vody (jde o 18. majovku v pořadí z celkových 20), Old Surehand z předlohy je bezostyšně vyměněn za Old Shatterhanda, po Pokladu na Stříbrném jezeře je recyklovaně nasazen Götz George atd. Některé scény jsou vyloženě směšné ("Pozor, to je dynamit', skákající postavy za keř při útoku) a , jen pro české diváky, dabing z roku 1993 je už bohužel silně ovlivněn pokročilým věkem Vladimíra Ráže. Přesto si film uchovává atmosféru dětských knih, krajem se pořád projíždí Vinnetou, v kádi se po svém schovává Sam Hawkens a banditi nejsou žádná ořezávátka, vypadají tak, i jednají.

Dětský spisovatel, básník a scénárista Miloš Macourek vypustil v roce 1970 do světa dva famozní,naprosto bezchybné scénáře, Čtyři vraždy stačí, drahoušku!, 1970, podle Nenada Brixiho a Pane, vy jste vdova!. obojí režírované Václavem Vorlíčkem. Obě crazy komedie, nesmírně hravé, zábavné, napěchované gagy a skvěle obsazené (fantastická přehlídka herců - Janžurová, Sovák Cupák, Menšík, Libíček, Kopecký! - excelujících prakticky ve všech postavách) patří do zlatého fondu české komedie. "Kdo dělal hlasivky? Abych z vás neudělal nezaměstnaného?"

Mám moc rád sociální dokumenty, at jsou odkudkoliv. Většinou jsou totiž nesmírně poučné, ukazují náš vlastní život z jiné perspektivy. A tahle depresivní plastová bída s nouzí z druhého konce světa je dalším ze štouchanců, proč si vážit našeho blahobytného života. PS Vida, v Číně si nemůžete koupit jízednku bez dokladu totožnosti

Vlasta Janečková prostě takhle točila televizní pohádky - téměř všechno co vzala do ruky (a že toho bylo) je ukázka televizní šedi a jisté, aspon pro mě, posmutnělosti . Pochybuji dost o tom, že by se dětem některá z Janečkovou režírovaných pohádek některá doopravdy líbíla. A můžete tam obsadit koho chcete (zde Bohdalová dělá marně co může) ,lepší to nebude.

"Dominikovi nejde dát gól. Zkoušeli jsme to čtyři dny na trénincích a nejde to. Všechno chytí." Hudečkova dokumentární smeč. V rozsahu 73 minut ukázal kompromisně jen část toho, co se dalo, ale to co vybral a jak to poskládal, to se povedlo dokonale. Pásky z Nagana mají parádní tempo, výborně sestříhané známé i neznámé záběry, historie (hokejová i politická) letem světem a její propojení s turnajem je osvěžující, záběry z utkání s povětšinou anglicky mluvenými komentáři (Fleury, Lindros, Hull, Jágr, Hašek, Hamrlík, Svoboda aj.) a davy lidí na náměstích jsou emočními granáty. Jako bych znovu seděl v sedm ráno u vypnutého počítače, přenosnou televizi na stole a střídal se s kolegy ve vyřizování zbloudilých telefonátů, že tohle dopoledne se nepracuje. (Proč? Divil se volající Angličan. Škoda slov:))

Postava Káčka Hynka Čermáka nepůsobí tak hrozivě jako Vetchého Kmotr Mrázek (to je dáno i fyziognomií a vývojem ztvárńovaných reálných postav) , nicméně ani jednoho z pánů by si člověk nevybral za partnera, natožpak pak za nepřítele. Pachl se servíruje události v rychlém sledu,což má bohužel za následek jistý chaos v orientaci, kdo je vlastně kdo, rušivě na mě působilo neustálý doprovodný komentář Dardana Cirkela (závěr druhého dílu nakonec tohle komentování ospravedlnuje) a vyprávění skutečného příběhu s inovativními prvky má svoje rizika (který divák bude mít za prokázaný fakt, že dávný premiér Gross podepsal jistou směnku nebo že došlo k vraždě mezi vyšetřovateli?) Přes uváděné výtky (jo, ještě ta anotace na konci prvního dílu..to bylo navíc) ale nejde vůbec o trapnou podívanou a pamětník chtějící si osvěžit ty horší aspekty devadesátých let se nudit rozhodně nebude.

Nejpříjemnější na českém filmu, odehrávajícím se v atraktivních lokalitách JAR a Seychel je fakt, že jejich nasnímání a začlenění do děje je přirozené a nerušivé, působí reálně a režisér nezneužívá jejich prezentaci k obvyklému pomrkávání na diváka, aby si uvědomil, že se český producent zmohl na nákup letenek do teplých krajin. Ve druhém dílu Gangstera Pachl dotáhl to, co načnul v jedničce, to jest slušně koukatelný příběh o všeobecně známém mafiozovi Krejčířovi. I zde jde ale jen o hrubou kostru, scénáristé (Kmenta, Pachl) si leccos přidali (demise vlády) a leccos upravili (osudy postav). I pokračování šlape, Čermákovi se daří hrát Káčka jako postavu, která nevzbuzuje sympatie, což by se vzhledem k jistému typu sebevražedné odvahy a schopnosti pohybovat se ve svém typu prostředí (rychlé zařazení do čela kriminálních živlů v tvrdé africké konkurenci je vskutku podivuhodné) mohlo lehce stát. To se nedá říct o jistě charismatickém Bjelacovi, který na vraha působí až příliš příjemně. Spolu ale tahle dvojka táhne film velmi dobře. Ze všech možných pokusů o převyprávění příběhů českého korupčního prostředí patří Gangster mezi ty lepší.