tatopulos

Atypický americký válečný film, protože amerických hrdinů je tu velice málo. Konec působí dvojznačně.

Další z filmů o pomstě, musím přivítat to, že obě hlavní postavy mají kladný vztah jeden k druhém, Řezník si dokonce dal portrét svého nepřítele na zeď.Chybí tomu hlubší myšlenka. Nelíbil se mi ani Scorseseho sarkasmus a ironie, zdá se mi, jakoby to režisér točil s moc velkým osobním odstupem. Mlácení lidí a krvavý obličej Daniel Day-Lewise přináší jen další pochybnosti o filmu...

Film, který by měli promítat na politické schůzi ODS a Top 09. Už se těším, jak to budou dávat na Nově nebo na České televizi. Škoda, že Che nežije, třeba by s ním Drtinová mohla udělat "přátelský" rozhovor :-)

Tento film má všechno co má mít správný dobrodružný a akční film /střelecká scéna na začátku filmu v mlýně/-napětí, idealistické a odhodlané postavy, uvěřitelnost, překvapení. Černobílá kamera dodává filmu na pochmurnosti šumavských hvozdů. Jiří Vala hraje správňáckýho chlapa /"umíš střílet ?" "Neumím" /. Menšík dodává kulturně-humornou vložku. Politická propaganda ve filmu působí podprahově, ne-verbálně, je rafinovaná a nenásilná. Líbila se mi "industriální" stránka- hučení elektrických sloupů a je tam i ta pověstná "ruská" zadumanost...

To byla ale neuvěřitelná nuda. Asi posledních 20 minut za něco stálo, od slovenské kinematografie jsem čekal víc. Kadár nebo Martin Hollý by se s tím jistě poprali lépe a ještě by to natočili černobíle...

Existují nadprůměrnější snímky na téma finanční krize a krize kapitalismu (namátkou- Kapitál, Margin call, Wall street, Vlk z Wall street, Makléř...). Nechápu proč herec typu Brad Pitt dostal tak malý prostor, humor byl občas příliš vulgární a vysvětlování fungování nemovitostního trhu a trhu s akciemi pro laika složité. Zmíněné snímky ukazují samoúčel lásky k penězům lépe.

Bohužel průměr, nic výjimečného. Bohatstvím myšlenek film neoplývá. Připadalo mi, že místy přehnaně patetický děj zakrýval absenci myšlenek. Filmu chybí neučesanost, větší pošpinění realitou- víc historických souvislostí (Trumanova doktrína, Eisenhowerův imperialismus.. ), více politiky (jak si představoval Trumbo komunismus zazní jen na začátku- podělení se o chleba.) Vůbec tam chyběl nějaký větší nástin Trumbových levicových myšlenek. Řeknu klišé- film je příliš akademický, i když se snaží dát postavám lidskou formu, i tak jsou místy příliš velicí. Prostě si všichni zaslouží medaili a cenu akademie, ale já mnohdy nevěděl zač...

Technická kvalita snímku neznamená kvalitu dějovou a takhle se chce tvářit Titanic. ....."Zamilovaný šlechtic pohlédl na služku, políbil ji, studem se k němu otočila zády, ale cítila, jak je šťastna, oba se cítili šťastni z přítomnosti druhého. Ale nechtěli to dát najevo. 'Chci tě namalovat, jak jsi krásná'. Služka pohlédla nevěřícně na šlechtice- 'můžete mne namalovat, když mi koupíte lístek na Titanic, do první třídy a slíbíte mi, že v kajutě budou stále otevřená okna, pane !'

Film bude vysílán v hlavním vysílacím čase po burzovním zpravodajství, následuje pochvalná recenze ekonomického experta ODS Skopečka.

Nechápu jak ultrakonformista Vávra mohl natočit film, který kritizuje přizpůsobivost, styl života typu- co se dá dělat, že sousedka je čarodějnice, když nebudu upálen já, nevadí. Možná hrála roli opět Vávrova přizpůsobivost, prostě se svezl na nové vlně- kriticko- sociálních filmů, aby si pak oči udělal na šikmo /když ho budu citovat/ Paradox filmu je, že se v 17.století nevzbouřili lidé dole ani místní šlechta, ale zasáhla až vrchnost, protože by byly ohroženy jejich zájmy. Že by se v "happy endu" skrývala i určitá skepse k lidem dole a ve středu pyramidy ? Vlastně i k těm nahoře pyramidy, kterým vadilo, že by upalování pokračovalo do dalších krajů a bály se ohrožení mocenské hegemonie. Inkvizitor Boblig podle Historie CS nebyl kariérista, mocichtivec ani chtivý peněz, ale náboženský fanatik. Možná mohl Vávra mírně změnit scénář a směřovat Bobliga k náboženské vášni podle historických faktů...