RockChick

Tajemné proroctví. Noc. Cesar se potácí temnými uličkami. Vražda. Vše zasazeno v pokřivených divadelních kulisách. Strach. ... a já si myslela, že mě tento film nedostane! Ukázka toho, jak má vypadat horor. Docela mě i mrzí, že Caligari nebyl ve 30.letech remakován na zvukový film. Stálo by to každopádně za to. Brilantní óda na šílenství!

Ale ne... Tohle mi nedělejte. Ještě nikdy mě udělení tří hvězdiček tolik nemrzelo. Tak krásný začátek, a tak pitomý konec! Ještě deset minut před koncem jsem neustále já naivní čekala, kdy se to už konečně rozjede. Kdy už konečně dům napadne spousta ufonů. Kdy pak hlavní hrdinové utečou ven, kde bude hotová apokalypsa..., nebo něco jiného, nevím. Cokoliv, kromě toho, jak film skončil ve skutečnosti. A ta záverečná "pointa", ta mi jako měla předat nějaké duchovní poselství, nebo co, sakra?! Po tolik slibném začátku nabitém skvělými dialogy, bravurními hereckými výkony ( i když teda asi nikdy nepochopím, proč děti v amerických filmech jsou vždy tak inteligentní...) a napětím, je závěr vyložené rozčarování a naštvání, a jestliže mám hodnotit film jako celek, nemůžu jít o hvězdičku výš, pokud chci mít čisté svědomí. Škoda... Příště by to snad chtělo vyměnit scénáristu.

To je tak, když výkony herců předčí příběh na celé čáře... Tak trochu patos, který ani nedojme.

Očekávání velké, zklamání o to větší. - Člověk vlastně ani nemusí být velkým filmovým znalcem, aby nevěděl, že nějaká Češka vyhrála Oscara, popř. neslyšel onu úvodní píseň ,,Falling Slowly". Boom, který kolem filmu v médiích propukl, byl skutečně obrovský. Když pak ještě čtete, že si film blaženě vychvaluje i samotný mistr Steven Spielberg, tak si říkáte, že na tom filmu prostě musí něco být. O to větší je potom zklamání, když sice vidíte příjemný, milý film, který vás neurazí, ale jak víte, takových filmů je spousta a spousta, jen se kolem nich nedělá tolik povyku a nedostávají Oscary. Místo silného filmového zážitku se jen nudíte a když Markéta Irglová říká Glenu Hansardovi, že ho miluje, tak jí nevěříte. Více emocí se dokonce ani nedočkáte v samotném závěru, tedy tam kde by jich mělo být nejvíce. Můj dojem z Once je tedy rozpačitý. Převládá zklamání. Jen co se týče hudební stránky filmu nemám Once co vytýkat, přestože "Falling Slowly" dle mého názoru není přímo oscarová písnička...

Tento dokument o události z 20. dubna 1999 se nesnaží ani tak odpovědět na otázku Proč se to stalo?, jako spíše na otázku Jak?. Celou situaci se mu daří zrekonstruovat minutu po minutě opravdu bravurně a třebaže snímek budete celou dobu šokovaně sledovat s otevřenými ústy, vězte, že tohle všechno se skutečně stalo. Dvojice osmnáctiletých mladíku opravdu chladnokrevně odpráskla několik svých vrstevníků, a nebylo to jen nějaké chvilkové zatmění mysli, nýbrž dlouho a dobře promyšlený plán. Dokument sleduje oba dva vrahy od rána onoho osudného dne až po jejich společnou sebevraždu. Minuty ubíhají, mrtví příbývají a vy se při sledování, nehledě na sílu vaší povahy, nemůžete zbavit toho mrazení v zádech. Dokument je navíc doplněn výpovědmi svědků, fotografiemi obětí, popř. úryvky z deníků obou kluků. Po herecké stránce zvládli herci obsazení v hlavních rolích své úlohy s přehledem a do obou vrahů, Dylana Klebolda a Erica Harrise, se jim podařilo vžít.

Režiséru Julienu Templeovi se podařilo natočit hudební dokument o nejslavnější punkové kapele všech dob, který má ve svém žánru jen minimální konkurenci. Sledujeme kapelu od jejich slibných počátků až po bouřlivý rozpad a smrt "nejhoršího basáka v dějinách hudby" Sida Viciouse, který se ve 21 letech předávkoval heroinem. Skutečnost je přitom podávána bez zbytečných příkras a mystifikací. Jsme svědky toho, jak Sex Pistols podepisují svou první smlouvu. Jak svými sprostými slovy v živé TV show ruinují kariéru moderátora. Jak slaví Vánoce s dětičkami. To vše je prokládáno rozhovory s kapelou a dobovými záběry Anglie na konci 70. let, na jejíž základech upadající společnosti punk právě vzniknul. Fanouškovi Sex Pistols srdce zaplesá, nejenom nad raritními videi, které tvoří většinu materiálu použitého ve filmu, nefanoušek, který se aspoň trochu vážněji o hudbu zajímá, se díky filmu dozví, jak to vlastně s počátkem punku v Anglii bylo.