AmunRa

1. série: Nadšení. Road movie s dobře vybranými herci, objevování sil a identit, zajímaví protivníci v podobě skvěle organizované sekty s fanatickými členy. Trochu mi lezlo na nervy, že nikdo neřeší pronásledování policií pro podezření z několika vražd, ale budiž. Svižně natočený superhrdinský seriál, co zaujme a nenudí. 2. série: Zklamání. Scénáristé z nepochopitelného důvodu brutálně utnuli děj první série v prvním díle druhé a pokračovali zcela jinak. Místo svižné road movie nudná statická základna, místo zajímavých protivníků jeden vzteklý starý muž a místo objevování sil jen nimrání v trautech, obviňování a hádky mezi členy týmu. Dodíval jsem se skřípáním zubů.

První díl byl minimalistický a ve svém omezeném prostoru působivý, navíc neviděná monstra jsou vždycky působivější pro atmosféru než bitka na férovku. Ve druhém díle se rozšířil prostor a zvětšil počet postav, které se pochopitelně stejně horlivě vraždí mezi sebou jako ukrývají před monstry. První díl byl čistý sci-fi horor založený na plížení ve vetřelci zamořeném prostoru. Druhý už připomíná spíš akční film, který se ale drží příliš při zemi, než aby byl dost zajímavý. Jako fanoušek Emily Blunt jsem nakonec vcelku spokojený, ale víc než průměrný film to není.

Ruský horor Kolskaja sverchglubokaja se odehrává ve vědeckém zařízení reálného Kolského superhlubokého vrtu (cca 12 km hlubokého). V realitě se podařilo s vypětím sil vytvořit nejhlubší vrt na světě, ve filmu jsou ovšem v různých hloubkách obří prostory laboratoří, ubytoven atd. Už tohle je samo o sobě solidní sci-fi. Film je v porovnání s další ruskou produkcí dobře natočený, má výrazné charismatické herce, ale spíše se inspiruje v amerických hororech. Atmosférou a chováním postav velice připomíná Věc říznutou pro zachování legendy o Vrtu do pekla trochou mystiky, která však brzy vyprchá. Trikové scény jsou přijatelné a není jich zbytečně mnoho, což by stejně jen filmu škodilo. Co mi na filmu vyloženě vadilo je ruská mánie mít všude jednotky vojáků s kalašnikovy, kteří se rozhodně nerozpakují střílet. A každý voják je očividně od přírody hrdina, který první myslí na matičku Rus (respektive Sovětský svaz), pak na svou jednotku a nakonec na záchranu civilistů, takže je kdykoliv ochoten se obětovat za vyšší cíle. Zato vědci jsou od přírody gauneři, kteří kdykoliv obětují všechny vlastnímu přežití a vědecké slávě a vyšší "dobro" je jim ukradené. Pochopitelně s výjimkou hlavní hrdinky, která ale pracuje pro armádu, takže je alespoň napůl hrdinka. Kdo překousne ten ruský vklad do žánru, tak výsledek je velmi dobře koukatelný a dobrá varianta na Věc není nikdy špatná.

Jeden z těžkých a na pozornost náročných filmů, kde se těžko rozpoznává realita a vidiny, ještě hůř se rozpoznává jestli jsou to vize budoucnosti nebo vzpomínky na minulost. Být v tom navíc se ztrátou paměti, když vám blízcí vykládají bludy a označují vaše vize za vymýšlení hraniší se šílenstvím. Bohužel film postrádá nějakou hutnější atmosféru nebo spád a vleče se jak sirup. Zvraty jsou zajímavé a není jich málo, ale chybí výraznější a charismatičtější herci, kteří by filmu dali charakter. Neurazí, ale nenadchne.

Vědec pološílený po smrti manželky zůstane se synem v pralese a najde si opravdu děsivou přírodní bohyni. Do toho mu nečekaně vpadnou dva členové lesní stráže vyměňující fotopasti. Opravdu minimalistický artový horor si vystačí se čtyřmi postavami, z nichž jedna se na plátně dlouho neohřeje. Naštěstí tentokrát mají styl a příběh vyrovnanou váhu a vzniká dobře dívatelný film s množstvím zajímavých záběrů přírody odkazujících na Luca Bessona a snově-halucinačních vizí. Děsivosti dodává jak stylizace a detaily spór a hub, ale i pohybující se stromy a nečekaně působiví pololidé, kteří spíš připomínají posednuté ďáblem. Vcelku zajímavé, ale nevidím žádnou proklamovanou žánrovou revoluci ani vyloženou filmovou bombu.

Nenápadná perla je rozhodně do stejné míry komedie jako horor. Stárnoucí pastorova žena chytí druhou mízu nikoli s pohledným mladíkem, ale se slizkým olezlým upírem. Nově objevená chuť do života se snoubí s nově objevenou chutí na lidskou krev, které ve filmu tečou celé barely. Upíři nejsou distinguovaní strávníci, ale raději se koupou ve stříkající krvi z rozervaných tepen. Barbara Crampton i Larry Fessenden v hlavních rolích hrají výborně a hlášky padají i od postav vedlejších, které často mizí za podezřelých okolností. Nečekaně dobře jsem se pobavil.

Spíš než sportovní film jde o sociální drama chudé vesnické rodiny, které ne zrovna nenápadně omlacuje divákovi o hlavu postavení žen v Indii, domluvené sňatky, přístup ke vzdělání, zakořeněný kastovní systém, chudobu a další problematické momenty indické současnosti. Film rozvíjí mnoho příběhů, ale žádný neuzavírá. Možná se tvůrci nemohli rozhodnout, jestli zvolí pohádkový nebo realistický konec, který by zase až tak dobře nedopadnul.

Z poloviny bondovka, z poloviny SF technothriller - to je kombinace, která mi vyhovuje. Většina recenzentů pláče, že to není jako Interstellar, ale já z toho mám radost. Kde byl Interstellar nabubřelý, tam se Tenet drží při zemi, kde Interstellar plýtval zbytečnými dialogy, tam Tenet používá akci, kde Interstellar používá přeplácané kulisy, tam Tenetu stačí kontrast betonových bunkrů a milionářských jacht. Prolínající se časové osy jsou obtížně sledovatelné, ale pro fanouška Davida Lynche průhledně jednoduché. Nolan tentokrát nestaví až tolik na hereckých hvězdách, ale sázka na čtveřici John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki a Kenneth Branagh se ukázala jako dobrý tip. Především Robert Pattinson definitivně překročil stín upíra a předvedl kvalitní výkon zastiňující ostatní. Kenneth Branagh se v porovnání s jinými rolemi drží vcelku při zemi, takže je sice teatrální, ale snesitelným způsobem, což z něho dělá vynikajícího padoucha filmu. Celkově to jistě není prvoplánová akční jízda pro každého, ale kdo si přebere časové linie a pochopí princip inverzního času, nebude z filmu zklamaný.

Artový horor se SF prvky se točí kolem zkoumání nočních děsů a spánkové paralýzy. Všeuměl Anthony Scott Burns se ujal režie, scénáře, kamery i hudby a zvládl to docela dobře. Nejsem fanoušek artových filmů, ale přiměřená směs surreálných vizí a líného tempa mi nejvíc připomíná Twin Peaks. David Lynch je však přece jen větší kádr, takže v první řadě zvládá výborné charakteristiky postav, na čemž Burns totálně vyhořel. O postavách nevíme zhola nic - nemají žádné pozadí, žádnou motivaci, jen přežívají - možná to je artové, ale pro mě je to největší selhání filmu. Druhé je pointa, kdy mám pocit, jako by se mi autor vysmíval do obličeje a pokřikoval, že artový film přece nemusí nic vysvětlovat. Nemusí, ale z mého pohledu je to jen lenost nějaké odpovědi vymýšlet. Julia Sarah Stone v hlavní roli má své charisma a i když vypadá jako patnáctka na heroinu, tak to do role dobře zapadá. Pokud se nenamlsáte představou klasického hororu a překousnete líné tempo a absenci akce i strachu, tak je to vcelku zajímavý film.

Jo, jasně, je to pitomost, ale zábavná pitomost. Už počáteční scéna s Ronem Perlmanem v obří paruce, který brázdí poušť v replice galeony ze 17. století a honí se s písečnými monstry napovídá, že tohle bude divoká jízda. Jednotka dobře vyzbrojených vojáků se propadla do šíleného světa z první scény a brzy zjišťuje, že pavouk křížený s potvorou z Pitch Black má minimálně tři metry a rohatá podzemní pouštní potvora s aerodynamikou buvola minimálně deset. Navíc jsou všechny potvory imunní proti střelným zbraním a platí na ně jedině kouzelné zbraně a dynamit. Naštěstí je hrdinka Milla Jovovich odolnější než terminátor a má k ruce místního čarostřelce a hřbitov lodí plný pokladů. Ne, smysl to opravdu nedává, ale má to nepřetržitou akci a dobré trikové potvory. O nějakém hraní nemůže být řeč a o logiku se režisér ani nesnažil, takže vypnout mozek a užívat si jízdy.