Recenze (110)
Rvačka mezi muži (1955)
Noirová matka všech heist filmů.
The Killers (1964)
Lehce úmorné flashbacky s rutinními femmefatalovskými prostocvicky žene dopředu jen linie s pobaveně bohorovnými zabijáky (Lee Marvin opět válcuje všechny ostatní) v rolích poněkud neortodoxních detektivů - ale sama to neutáhne.
Poslední údolí (1971)
Trochu atypický historický film, který víc než na dobovou romantičnost či nyvou epičnost sází na věrohodně chladný pragmatismus, s nímž postavy (především velitel žoldáků v podání Michaela Cainea) prosazují své zájmy.
Eddie Izzard: Circle (2002) (divadelní záznam)
Vedle Dress to Kill Izzardovo zřejmě nejlepší vystoupení - vrcholem improvizačně asociativní kanonády, která osciluje mezi klasickým americkým stand-upem a transvestitním kabaretem v montypythonovském duchu, jsou kousky "Ježíš Kristus přináší slovo Boží dinosaurům" a "Darth Vader v kantýně Hvězdy smrti" .
Sunshine (2007)
Po dlouhých světelných letech seriózně vystupující vesmírná sci-fi (vědeckou stránku neřešit), která v poslední třetině graduje do sice o něco méně seriózního, ale o to napruženějšího psychedelického slasheru.
Potomci lidí (2006)
Cuarónova vcucoidní režie, Owenova unavená nehrdinská opršelost a Caineovo dojemné hipícké odlehčení propůjčují lacině metaforické historice ze scifistického fundusu dech svírající naléhavost.
Pravidla boje (2004)
Mamet ve vrcholné formě: úsečný, zbytečně nevysvětlující, bravurně načrtávající pocit zákulisí, neustále měnící pravidla hry a realisticky nesentimentální - a odtažitý profík Val Kilmer už dlouho neměl tak přesně sednoucí roli.
Práskač (1962)
Čistá melvillovská radost z žánrové filmařiny a cinefilní manipulace.
Řidič (1978)
Jedna z nejzajímavějších hillovek - autohoničková tvrďárna (pochopitelně s obvyklou hillovskou příchutí westernu) pojednaná jako studená, žánrově minimalistická hra.
Smrtonosná past 4.0 (2007)
Inteligenční a překvapivostní deficit (téměř) dohnán žánrovou sofistikovaností a akční nařvaností.