Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Horor
  • Komedie

Recenze (376)

plakát

The Ward (2010) 

Příjemně ubíhací horor u kterého se nedostavil žádný strach. Dokonale mě ale dostala závěrečná pointa.

plakát

Space Battleship Yamato (2010) 

Příběh o hledání planety, která má zvrátit průběh války nápaditě připomíná seriál Battlestar Galactica. To by mě ale vůbec nevadilo. Zjevná zde také byla ohromná snaha o vesmírnou řežbu se slušnými spec. efekty. Nevím jestli někdo pracoval pouze za chleba, ale nebylo to znát. Odpustit by se daly i nelogičnosti jako nepochopitelná podoba vesmírné lodi s námořním křižníkem, boje s mimozemšťany prováděli pouze Japonci (?) nebo že každý musel zemřít za někoho mučednickou smrtí. Neodpustitelný byl ale nechutně patetický závěr, který dal všemu korunu.

plakát

The Possession of David O'Reilly (2010) 

Horor, který působí autentickým dojmem je to co na mě zabírá. Tady se ale pár věci mělo dělat jinak. Chování postav bylo úplně nelogické, podřizující se příběhu tak, aby žádný důkaz nebyl jasný, což bylo do očí bijící. Jednak, bylo pro mě nepřesvědčivé, že chlapík uvěří v démony jen z vyprávění kámoše. Že si jentak mimochodem po celém dnu vzpomene, že má doma zaplou kameru po děsné démonické noci a přehraje si ze stovky záznamů jen jeden nicneříkající. Že čeká celý den doma zavřený až přijde zase v noci monstrum, nikomu nezavolá, nikam nejde. Konec mě ale zklamal ze všeho nejvíc. Celou dobu jsem čekal nějaký zvrat nebo rozuzlení, ale dočkal jsem se jen toho, co jsem si myslel už od začátku. Navíc ten poslední záběr byla úplně zbytečná tečka, která měla vnést do příběhu otazník, který sem už ale nepatřil. Nebýt husté atmosféry a vydařených monster, šla by všechna námaha ke dnu. I tak s hodnocením nadržuji.

plakát

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011) 

Po třetím díle si pouze ten poslední zaslouží absolutní hodnocení, ikdyž mám pocit, že by to mohlo být krapet lepší. Přiznám se, Yatesovi jsem už přestal věřit, že dokáže Pottera natočit tak, aby mě zaujal. Není se ale čemu divit, kdo by věřil po předchozím (pro mě nejhorším) konverzačním usínáku? Bradavice se totiž změnily a s ním i Potter, který místy budil respekt a šanci, že by mohl konečný roztřel proti beznosému Vallimu i ustát. Akčních scén zde bylo nezvykle mnoho, což se asi dalo čekat, ale hlavně nové monstra v podobě ukrajinského dráčka, megatrolů a taky kamenných strážců působila monumentálně. Všiml jsem si, podle sousedících, že zde byly taky pokusy o slzeždímající scény, které se mě ale vyhly. Bude to tím, že jsem tuhle ságu nikdy neprožíval a citově mě minula. Myslím, že tím jsem asi i něco ztratil, protože poslední scéna, která mě přišla jako absolutně zbytečná a trapná pobavila většinu publika. Podtrženo, shrnuto: Důstojné a velkolepé zakončení velmi úspěšné ságy, která snad už nebude mít žádné pokračování.

plakát

Sucker Punch (2011) 

Dívčí komando v tom správném oblečení ve fantasy akci. Strach není na místě. Nebojácně se postaví desitimetrovým samurajům z ocele, armádě zombie náckům nebo drakovi ze samotného pekla, jen aby získaly čtyři předměty a dostaly zpět vytouženou svobodu. Nic ale není zadarmo. Stejně se ale cítí divák, který netuší jestli to co vidí je realita nebo několikalevelový matrix v hlavě ubohé divčiny. Otázka ale zní: Vadí to někomu? Já jsem byl spokojený, ale přesto přísnější než obvykle, protože jsem zvyklý od svého oblíbeného režiséra dostávat víc.

plakát

Brotherhood (2010) 

Brutální tempo. Tak by se dalo charakterizovat jak se dá z průseru dostat do sraček. A když už myslíte, že to nemůže být horší zkončíte v žumpě. To je dominantou tohoto filmu. Do akce divák spadne ještě před úvodníma titulkama a vše skončí až z těma závěrečnýma.

plakát

Duchové Marsu (2001) 

Nejsem si jistý čím, ale Duchové Marsu mě nějakým způsobem dostali. Druhořadost je nálepka, kterou nosí a nikdo mu ji nechce odlepit. Ani já ne. Možná je to tím, že si nehraje na nic víc, že jednoduchost, předvídatelnost a absurdita jsou pro něj spíše plusové body. Možná je to těmy nesmírně agresivními monstry, které vlastně zrcadlily temnou stránku člověka. A možná taky Marsem.... Každopádně tento film jsem si pustil po deseti letech a čekal jsem, že jej uvidím jinýma očima, že už vyprchá to pozitivní, co jsem tehdy cítil (jak se mi to často stává) .... ale nestalo se.

plakát

Všemocný (2011) 

Nápad. To je to, co je na celém filmu nejzajímavější. Myšlenka, že by mohla existovat látka, která aktivuje poněkud zabržděný lidský mozek na plné obrátky a pro každého se stane nemožné skutečností je ohromně poutavá už jenom kvůli tomu, že by nemohla být nedosažitelná. Tahle možnost nabízí spoustu nevyřčených otázek, které bohužel ve filmu nezazněly. Super nápad zde ale přebyl i tak výbornou realizaci. Svěží drajv, spolu s kamerovými vychytávkami (street superzoom) a pro mě nečekaným (dobrým) koncem dávají jistotu, že jsem Limitless neviděl naposled.

plakát

Věc (1982) 

Nejlepší horor jaký jsem kdy viděl. Bez nadsázky. Tady najdete vše co by měl tento žánr obsahovat. Ale to nejdůležitější, děsivou atmosféru, s nezapomenutelně ponurou hudbou je zde dotažená k dokonalosti. Něco jako laciné lekačky nečekejte. Celému filmu dominují tyto pocity: strach, stísněnost, podezřívavost, nedůvěra, klaustrofobie a chlad. Celý film je vlastně vcelku velmi jednoduchý bez složitých zápletek s jednoduchou hudbou, dialogy i scénářem. Možná proto je i tak skvělý. Nedoporučuji pro slabší povahy a po shlédnutí zaručuji neklidné spaní.

plakát

Cesta samuraje (2010) 

Western ještě nikdy nebyl tak cool, ale taky ještě nikdy z něho nebyl takový hnůj. Kdybych neviděl, asi bych neuvěřil, že se dají v jednom filmu zkombinovat nindžové, kovbojové, sniper, prádelna, ruské kolo, opera a zahradnictví a nepřipadně mi to divné. Jistým způsobem je tento film zkombinováním neslučitelného zajímavý. Rozhodně není nudný a nebýt prostřední pasáže, kde se to trochu vleče, vyplatí se čekat na závěrečný masakr.