RomaS

Před shlédnutím jsem slyšel několik rozporuplných komentářů, takže jsem vlastně nevěděl co čekat. A bylo to dobře. Hned od prvního úžasného záběru valící se vody lesem, mě bylo jasné, že o kvalitní kameru tady půjde až na prvním místě. Dlouhé zajímavé záběry nenudily a hlavně oceňuji velmi přehlednou a stabilní ruku kameramana v rychlých scénách ikdyž jich zde bylo jako šafránu. Krásné scenerie za než by se nemohl stydět nejeden přírodní dokument, ale syrově kontrastovala tvrdá realita člověka žijícího v těchto bohapustých končinách. Trochu mi to putování Glasse připomělo přežití s Bearem Gryllsem. V souvislosti s ním je scéna s mrtvým koněm nezapomenutelná. Důvod proč jsem nehodnotil vyšším počtem je absence emocí. Sice příběh byl prostinký a ikdyž jsem stále čekal co za tím bude víc je vzhledem k formě odpustitelné, ale nesympatie k hrdinovi (Leonardo si ale Oscara zasloužil) a lhostejnost k jeho pomstě je už na zváženou.

Sice mi nějakou dobu trvalo, než jsem se dostal na stejnou notu, ale pak už jsem si toto neakční drama začal užívat. Snad se může zdát, že přetáhnutý čas vyplněný zdánlivou vatou je na škodu, myslím si ale, že bez něj by Sean sklouzl do říše zapomnění v podobě ničím nevýrazné tuctovky. Ne že by k ní neměl blízko. Předvídatelnost děje a absence zajímavých zvratů rozhodně nepomohla. Jediným vysvětlením je pro mě zkušenost režísérské stoličky. Morel uchopil tuctový příběh o zradě, pomstě, lásce a tak dále a dokázal jej vyprávět neakčním, ale zvláštně poutavým a přímým způsobem.

Je úžasné jak dokáže film bez jediného slova, tolik říct. Je kupodivu, že ikdyž celý film je vlastně taková zajímavá procházka krajinou, za celých 100 minut jsem se ani chvilku nenudil. Každopádně největší zásluhu a obdiv zároveň mají herci. Běhat polonahý v zimě na skále nebo se neustále brodit v močále asi leháro nebylo.

Nejlépe zpracovaná vojenská operace ve všech směrech. Ridley tady opět potvrdil jaký má cit i pro tak syrovou akci a dokáže zachovat přehled v nepřetržité dvouhodinové palbě nejen ze zbraní všeho kalibru. Vizuál Mogadishu a vtáhnutí do děje je excelentní, zároveň s čitelným poselstvím, že každá válka má vlastně jen poražené, vítězí na všech frontách. Neznám lepší film s touto tematikou.

Vtipný, akční, jednoduchý komiks s pořádnou špetkou nadsázky, kde fyzika dostává pořádně na frak. Je ale dobře, že Marvel trochu zariskoval a rozšířil už tak obsáhlé portfolio supermachrů o tohoto týpka, který není takový samožer.

Nezatracoval bych tento restart, ale na marvelovské poměry to byl těžký podprůměr. Nepochopitelné jednání postav, hodně předvídatelný děj, absence hlášek nebo zábavy, ale hlavně strašně málo akce. Nevím jestli je to krátkou stopáží nebo dějovou linkou, ale ikdyž nevím proč, nenudil jsem se. Je to tak za padesát %.

Pustil jsem si tuto klasiku po X letech. Nikdy předtím jsem si nevšiml, kolik málo vět v celém filmu bylo proneseno což vlastně pomohlo Arnoldovi k "lepšímu" výkonu. Ovšem nebýt nejlepšího orchestrálního soundracku co jsem kdy slyšel stala by se z toho jen průměrná osmdesátka.

Velmi odborně, slovy znalce řečeno, je tento film hovadina. Nemá cenu popisovat co je tu špatně, protože tu bylo špatně všechno. Všechno, kromě Marka Zaroha a jeho bojovému umění ve stylu Adkinse se kterým se velmi osobně setkal v Undisputed III. Předpokládám, že si Zaror vytvářel choreografii sám. Nechce se mi totiž věřit, že v takovém braku kde bylo všechno zlé by zářily tak zvládnuté a kreativní souboje. Tři body za tři kvalitní fighty.

Velmi příjemné oranžové podívání. Mars byl tak krásně uvěřitelný, že v 3D to vypadalo jako dokument. Měl bych sice výhrady k uvěřitelnosti těm silným větrům co dokáží natropit za škody (atmosféra je více než 100x řidší než na Zemi), ale bez nich by nebyl příběh. Do nečekaně zábavného survive sci-fi rozhodně nebyla chyba obsadit Matta. Každý jeho úspěch/zklamání byl v jeho podání tak uvěřitelný, že s ním nešel neprožívat. Ikdyž byl ten, okolo se točila celá Země i Mars na můj vkus ho pořád nebylo dostatek. Pozemské plánování tomu sice dávalo modrý rozměr, ale chyběla mi psychika zoufalého a osamělého člověka bojujícího o přežití. Na druhou stranu by se tak film protáhl do těžko snesitelné délky, takže svůj důvod to asi mělo. Takže jestli vás láká úžasně vizuálně zpracovaná exotika cizí planety, nekonečný důvtip člověka poradit si v neřešitelných situacích, špetka humoru a hlavně návod jak pěstovat brambory na Marsu není nad čím váhat.

Podle toho jak jsem se bavil to plná palba nebyla, ale za tu neuvěřitelnou vizuálni kreativitu, šílenou non-stop jízdu a tripovou nápaditost si těch pět koulí zaslouží.