M.Niccals

tak já nevím, ale se mnou ten film neudělal vlastně vůbec nic. že jsou komanči svině už víme. že to měli lidi v těch dobách těžké už taky víme. že to pravděpodobně dopadne blbě se taky dalo tušit. hm, tak jsme si společně poplakali nad naší neslavnou minulostí. už po stopadesáté asi. ale kde je něco navíc, čím by tenhle film zaujal? umělecká forma, scénáristický nápad, dobře napsaná role, zajímavý soundtrack, nějaké koření, prostě cokoliv, díky čemu bych na něj mohl myslet třeba ještě zítra, nebo za hodinu? nic moc nenacházím. je to škoda.

nebýt toho cukrkandlu na konci, snad by to bylo i na pět. taky mi trochu chybělo trochu víc napětí, jaké bych od špionského filmu očekával. spíš to byla taková slušná a dobře napsaná konverzačka, samozřejmě pouze inspirovaná skutečnými událostmi. v podstatě editovaný výcuc zkondenzovaný pro celovečerák, který se dá snadno strávit a dá se s ním zahrát i na divákovy city. konec konců, je to starý dobrý poctivý Hollywood od Spielberga, řemeslně prakticky bezchybný. a to se v dnešní době nabuřelých blockbusterů musí ocenit.

Tady mě to všeobecné nadšení nějak minulo. Je to komedie? Je to drama? Na konci by se snad dal hádat i béčkový thriller... Ano je to korejské, je to zajímavé a nevšední ale ve výsledku mi to moc nedávalo smysl. No prostě všeho všudy lehký nadprůměr.

Alyssa může být občas nesnesitelně protivná a James je občas trochu přizdisráč, ale stejně jsou tisíckrát lepší dvojice než kterákoliv jiná. druhá série pozvedá moje hodnocení na pětku. pouto se prohlubuje a vše čím dál víc zapadá. fandím jim.

Naprosto neuvěřitelný úkaz u nás doma. Ani si nepamatuju kdy naposledy jsem zažil u českého filmu něco podobně vizuálně a technicky vypiplaného. V této rovině se snad hodí přirovnání například k černobílým opusům Františka Vláčila či k Hertzovu Spalovači z období zlaté éry let šedesátých. Krásně zrnící filmový materiál jenom podtrhuje a nechává vyniknout opravdu životnímu výkonu Vladimíra Smutného. I herecký mix v čele s Petrem Kotlarem snad ani jednou neselhal. Jediná věc která je zde trochu slabší je scénář. Při takto dlouhé stopáži, kdy je děj rozsekán na mnoho krátkých scének (samozřejmě je to dáno knižní předlohou) bych uvítal kdyby měl příběh aspoň jednu tenkou nitku která by je nějak na pozadí spojila a bylo možné ji sledovat v průběhu celého filmu a dovedla nás na konec filmu. Takto jsou tyto krátké příběhy nasekané za sebe, oddělené stmivačkami a kdyby někdo jeden z nich výstřihnu, na celkové vyznění příběhu to nebude mít vliv. Přesto se velmi hluboce skalním před Marhoulem, že do tohoto riskantniho projektu šel a doufám, že tím dává příklad do budoucna. 85% PS: bulvárním kecům nevěřte. Za celou dobu ze sálu neodešel nikdo. Ani já, přestože mě dobré poslední dvě hodiny příroda chtěla jinde. To o filmu taky něco vypovídá.

oh my god, tohle bylo tak přesílené, až jsem musel některé utahané melodramatické scény zrychleně přeskákat. asi jako takové ty indické smažené kuličky, které jsou extrémně sladké a podávají se ještě namočené v takové té cukrové vodě a dostanete je po tom co jste se narvali hlavním chodem. při psaní scénáře se trochu zapomnělo na příběhovou logiku ale o to více se težilo z každého strnulého výrazu, dramatické smrti, pohledu na panenskou krajinu a stékající slzy. "ser na logiku, hlavně zaber tu slzu!" kdyby se ubralo z přehnaného tlaku na emoci a někdo trochu soudný revidoval scénář a například by se věnoval pozadí dvou ústředních postav, filmu by to jedině prospělo. Verbal to tentokrát vystihl neobyčejně přesně.

Nejkrásnější filmová romance jakou jsem kdy viděl.

Strašně mě štve, když někdo, byť asi ve snaze o jakýsi celkový umělecký minimalismus, šoupne do filmu dialogy, které jsou totálně stupidní a absolutně nerealistické. Respektive takhle: všichni, kromě hlavní hrdinky jsou relativně normální, ale ona mluví jako hotentot. Kdyby takhle někdo mluvil a choval se ke svým blízkým, tak by ho asi brzo poslali k šípku. Ale možná to byla ta pointa. Do Anežky nevidíme, otázka je, jestli i ona vidí sama do sebe - viz scéna u psycholožky. Na cokoliv, co jí kdo řekne buď mlčí nebo odsekává jako malý fracek a v podstatě vypadá, jako by byla uvnitř úplně zamrzlá a emocionálně naprosto vyhaslá. Nešťastná holka po večerech udržuje k zániku předem odsouzené vztahy a budí se s morální kocovinou. Ale mimo to se o ní nic víc nedozvíme, žádný progres, uvědomění, katarze, NIC. Měl jsem co dělat, abych se udržel a dodíval se do konce.

Lze těmto přenádherným záběrům, z nichž mnohé jsou prvními svého druhu na světě, dát jiné hodnocení než za 5? Toto bude jednou patřit ke zlatému fondu ne jenom dokumentárních filmů ale filmů obecně. NASA nebo Musk by to měli uložit na nějaký hard drive a rozeslat to do všech koutů vesmíru jako naši vlakovou loď, jako prezentaci toho nejlepšího, co tady na zemi máme.

PTA + Thom Yorke a to celé (skoro celé) v Praze. Co víc ještě chtít? Jenom tu jeho černou taštičku už nenašel...