M.Niccals

"not quite my tempo." nikdy bych nečekal tolik adrenalinu od neakčního hudebního filmu. stalo se.

jako podivné absurdní drama vyznívá tenhle snímek, kde se Marion Cotillard snaží prolomit neprolomitelné a stále musí opakovat ty stejné fráze a ohýbat hřbet před svými kolegy z práce. co mě ale na tom nejvíce zneklidnilo, je to, jak obrovsky skutečný tento příběh je a jak to Marion skvěle zahrála. je snadné natočit film, který zatáhne za všechny zavedené emoční páky a donutí vás cítit nějakou emoci. ale dokázat to bez hysterie a více méně pouze prostým a minimalistickým zobrazením skutečnosti, to si vyžaduje potlesk.

humor, jaký uměli Smoljak se Svěrákem, už dneska neumí nikdo!

oops, he did it again! Nolan se do toho znova opřel a znova je to super. potvrzuje, že je jedním z nejlepších současných filmařů, který vám dokáže přinést absolutní šťavnatý hollywoodský blockbuster a přitom to neudělá lacině, jako jiní, ale hledá jiné cesty a postupy. donutí vás myslet, prožívat, soucítit. už dlouho mi tři hodiny v kině neutekly tak hladce.

toto je 13. nejlepší film na CSFD?? come on.

je těžké se v tom občas nevidět. obzvlášť, když člověk celkem před nedávnem prožil to stejné. jen nevím, jestli otázky o hledání sebe sama někdy úplně zmizí. možná by to nebylo čistých pět, ale přístup a vytrvalost k látce a hlavně objížďka všech klišé a patosů - to je ta pátá hvězdička.

Po prvním díle cítím veliký potenciál. | Po první sérii: Na tento seriál neexistuje precedens. Soderbergh ho hněte z masy naprosto dokonalé dobové výpravy, výborného castingu (kde na jedné straně stojí známá tvář, jíž sekundují neokoukaní ale talentovaní herci, často na začátku svých kariér), ze soundracku, který naopak absolutně kontrastuje s dobou (a tím seriálu vtiskává osobitý element - nutno podotknout že značně znepokojující), ze skvělého scénáře a charakteristické kamery, která nikdy nestojí na stativu (Bůh žehnej jeho kameramanům), nýbrž jemně poletuje v prostoru nebo je alternativně připevněna na hercovo tělo, aby lépe vykreslila jeho momentální pocity (Edwardsova opilá rvačka před hospodou). Tohle všechno vytváří takřka až mysteriózní atmosféru, přestože se jedná o seriál čistě vědecký. Avšak tehdejší věda se optikou dnešního člověka zdá být spíše magií. | Po druhé sérii se už nebojím tento seriál zařadit k tomu nejlepšímu, co jsem kdy na televizní obrazovce viděl. Celé je to tak ohromně originální a sexy, že bych plakal a každý díl si užívám jako největší gurmánský zážitek. Vybrat si tohle téma a zasazení do historického období byl pro Soderbergha opravdu jackpot. Navíc měl ještě stěstí na hromadu lidí, kteří spolu s ním seriálu dodávají jeho unikátní ráz. Audiovizuálně úchvatné, scénáristicky perfektně napsané, prostě geniální! --- PS: u sledovaní tohoto seriálu nejezte!

alternativní přístup, jak natočit efektní sci-fi za málo peněz, se cení. teda ne že by to byl bůhví jaký nářez, ale ve filmu jsou použity relativně netradiční postupy vyprávění a člověk musí chvilku přemýšlet, co je skutečnost a co se odehrává možná v hlavě hlavního hrdiny, nebo bůhví kde ještě jinde. přiznám se, že si ještě teď nejsem jistý. to vše je doplněno futuristickým soundtrackem. bohužel hrdina samotný mi přišel protivný svým chováním, které často postrádalo logiku, obzvláště ve spojení se svým zvláštním vědeckým objevem. možnost ovládat mysli jiných lidí využívá nejprve k uspokojení vlastních potřeb, až posléze se dostává ke snaze napravit problémy, které sám natropil, ačkoliv mu to příliš nejde. konec byl nakonec ze všeho nejlepší a přinesl vtipnou pointu, která zachránila můj dojem z filmu. | SEVERSKÝ FILMOVÝ PODZIM 2014

v tomhle příběhu chyběly emoce jako sůl. stále jsem čekal na vzrušení, na nějaký zvrat, který však nepřišel. dostala se mi jen chladná a velmi plytká studie dospívající ženské duše a pohled na svět teenagera jako na svět plný nudy, přetvářky a marnivosti. svých 17 si pamatuju trochu jinak.

neberte mě špatně, mám Prahu rád stejně jako všechny ostatní kouty ČR a řevnivost mezi Moravou a Prahou mi přijde srandovní. ale dívat se, jak Pražáci neumí hrát Moraváky, to opravdu nemám zapotřebí. při jejich letmých a velmi směšných pokusech o dialekt, krvácím z uší. pusťte si radši Galuškovo Slovácko sa nesúdí, ze kterého vtip a temperament stříká proudem a ne tuhle sterilní nic neříkající pitominu, která se vlastně kromě moravských reálií nijak nevymyká současné ubohé české seriálové tvorbě.