KlárkaS

6 let trvalo než dvojice, která dala světu jeden z nejkrásnějších filmů, dohromady další, skoro stejně parádní film. Zoe Kazan je nová Zooey Deschanel, jen ne tolik otravná (ale jestli bude hrát pořád stejné role, hrozí to i u ní), ale plusové body jí přidává i fakt, že si tohle dílo sama napsala. Láska je téma nevyčerpatelné a je supr, že se pořád dokáží najít jiné způsoby jejího znázornění. Akorát škoda toho happyendu, já radši konce typu Like Crazy, protože jak asi všichni víme, láska na 99% procent stejně skončí špatně (ale to je dobře, bez melodramat se prostě neobejdeme). Jen se modlím, aby v téhle zavedené šestiletce Jonathan Dayton a Valerie Faris nepokračovali dál, my totiž potřebujeme tyhle svěží 'nezávislé' americké (komediální) filmy!

Přečtěte si knihu, ta vám změní život. Tohle je bohužel jen slabý odvar spirituálního příběhu upravený tak, aby sednul hlavně dětem. Hezky se na to dívalo, ale významově je to někde úplně jinde. Navíc byla vynechána scéna s potkáním druhé lodě a s kuchařem v ní, která dle mého totálně změní finální myšlenku (ale je to dost subjektivní). Nicméně obdivuju Ang Leeho, že do toho šel, ale Wachowští s Tykwerem si s nezfilmovatelnou knihou poradili mnohem líp.

Tříhodinová reklama na Nový Zéland, maximum průletů nad chodícími trpaslíky a tři hodiny stopáže, která sice nenudí, ale naprosto nevyužívá svojí časovou dotaci na rozvoj postav. Je tady vlastně nové společenstvo, které ale nefunguje, žene se za víceméně ničím, s trapaslíky, co nevypadají ani jako zástupci svojí rasy (Thorin?), s deux ex machinou Gandalfem a s hobitem, který je sice v názvu filmu, ale moc toho ani za celý film neřekne, ani neudělá. A škoda mluvit o množství uměle přídaných pánoprstenovských prvků, laciných vtípků a prvoplánových 3D efektů. Stejně jako knížka je i tohle jako pohádka fajn a věřím, že další díly budou už jenom lepší, ale zdá se, že na Jacksonův smysl pro detail a fantazii už jsme si zvykli, a tak není proč hltat každou minutu epična . (Druhá a třetí projekce v originálním zněním bez 3D zla už byla o něco lepší)

PRVOTNÍ shlédnutí o půlnoci v Oku bylo nejdříve lehkým zklamáním, ale není se proč divit, protože sjíždět trailer od léta každý den i několikrát za sebou, přečíst knižní předlohu jedním dechem a poslouchat soundtrack stále dokola vystřelilo film do takových mnou vyhypovaných výšin, že i já sama jsem si začala uvědomovat, že jsem si nevytvořila zas tak ideální podmínky. První projekce nebyla tedy zas takový pád dolů, ale přišlo určité vystřízlivění. A navíc jsem nemohla přestat srovnávat filmový děj s tím knížním, což asi byla ta největší chyba, protože jsem potom nevěnovala pozornost už skoro ničemu. Ale přiznejme si to, i když se filmový Cloud Atlas snaží tvářit náročně, je to vlastně akorát mozaika 6 víceméně jednoduchých příběhů, které nakonec vyústí v pohádkovou pointu. A to je právě ono. Tam kde je knižní Atlas komplikovaný a frustrující, tam je verze mistrů režisérů zjednodušená a velmi sentimentální (Viz hlavně linie se Sonmi). Po necelých 48 hodninách přišla ale DRUHÁ PROJEKCE ve vyprodaném Novém Smíchově a po totálním soustředěním pouze na celý ten 170minutový kolos bez myšlenkového odbíhání ke knize, jsem nemohla nic než ihned po skončení běžet sem a s pokáním změnit na 5 hvězdičkové hodnocení. Protože to, jak snímek funguje (střih, hudba, narace, VŠECHNO) je filmový masterpiece a něco, co si zaslouží zmínky ve filmovědných knihách. Jeden vyskytující se ústřední hudební motiv, který se v různých formách objevuje ve všech částech, střih a prolínání jednotlivých linií na základě společného prvku buď narativního, pocitového anebo věcného (voda, auto...)... A pak finále, které prvoplánově nevyšumí, ale je úžasně inspirativní a pošle diváky domů s takovým přijemným pocitem naděje, že nejsme ještě tak úplně ztraceni. TŘETÍ PROJEKCE v opět vyprodaném Slovanském domě jen potvrzuje výše napsané. Film revoluční nejen formou, ale i způsobem financování. Více takových! A ČTVRTÁ PROJEKCE mě konečně zdolala i emočně.

Je to tak nefér. Tenhle film by si totiž zasloužil být pořádnej propadák. Ale ne, vydělá to zas pár stovek milionů, přestože to má laciný triky (digitální dítě?), dialogy jak z nejhorší latinskoamerický telenovely, vyvrcholení, co se vlastně nestane, a herce možná pěkný, ale to je snad to jediný, co se o nich dá říct. To nejhorší ze současnýho filmovýho průmyslu a hollywoodskej odpad, který drží nad vodou akorát tradičně skvělá kamera a soundtrack.

Barevně i příběhově dost almódovarské, ale chladné. A Xavier Dolan by měl natáčet videoklipy, protože to jak umí pracovat s hudbou je neuvěřitelně krásné!

Burning house ve videu.

Můj vůbec nejoblíbenější film. Vůbec bych to teda neřekla, že se zamiluju zrovna do filmu, kterej se vůbec neodehrává v předaleký galaxii, kde není žádnej blaster nebo lightsaber, a kde se bezprstej Brad Pitt dotýká obilí a kouká do oblohy nebo něco podobnýho. Ale tenhle film je někde úplně jinde. Totálně jinej level. Tohle je totiž film, kterej vám řekne v názvu, co se vlastně stane, a vy pak 153 minut koukáte na to, jak se to stane, a to jak se to stane, je fakt dost silnej zážitek. Tohle je film, kterej velmi pomalu a velmi jemně deglorifikuje (je to vůbec slovo?) postavu Jesseho Jamese skrz Roberta Forda. No a vy to cejtíte s tou postavou, kterou geniálně ztvárnil Casey Affleck, však kdo to taky nezažil, někoho totálně obdivovat, milovat, napodobovat, ve svých fantaziích ještě víc vylepšovat. A pak vlastně zjistit, že ten někdo, ten váš hrdina, je vlastně někdo úplně jinej, než ste si vysnili. Takže poučení je, nikdy se nepoznávejte se svými hrdiny a idoly! Jinak je ze strachu zabijete! Ale jako vážně, tohle je masterpiece, a doufám, že se jednoho dne dočká takovýho uznání, jaký si zaslouží. Protože takhle si přesně představuju dokonalej film. Bezchybná režie a scénář, fantasticky obsazený a zahraný postavy (Pitt, Affleck, Schneider, Renner, Rockwell, omg!), a ta hudba, a ta kamera! Nick Cave a Roger Deakins jsou prostě borci, a tady se koukáte na něco skvostného a do toho vám hraje něco skvostného a celý je to prostě tak perfektní, že se na to musím koukat každej rok, protože si ráda připomínám, jak je ta kinematografie a filmová řeč krásná a kolik emocí ve vás takovej jeden film dokáže vyvolat :')

Škoda jídla.

Zvrhlý film. A úžasný.