MrKrahujec

Tady nade vší pochybnost plný počet, protože tady je přesně to, co mám vůbec nejraději: humor tak jemný, že ho možná ani nepostřehnete! Jiřího Suchého teď cituji záměrně, protože (třebas to leckoho možná udiví), tohle vlastně vůbec nejvíc připomíná jeho Elektrickou pumu (včetně toho nenápadného odkazu na Jamese Bonda). Kdo nevěří, ať si opatří zvukový záznam, nebo text hry (případně časopisecké povídky) a ať tam běží..!

Tohle se samozřejmě dost obtížně hodnotí. Verdiho hudba prostě ani nemůže být jinak, než za *****, ale to zpracování je už, mírně řečeno, úsměvné. I náš Petr Weigel tento žánr dotáhl na daleko vyšší úroveň. Takže zase kompromis, ach jo!

Tenhle film by byl možná o něco, možná i o dost lepší, kdyby hlavní roli hrál někdo jiný než Pomeje. Při vší úctě se právě na tuhle roli nehodí tak dokonale, že je snad úplně ve všech vlastnostech pravým opakem románového hrdiny. Neříkám, že by pak byl ten film perfektní, ale zlepšení by to bylo.

Tak tohle se mi nemůže nelíbit, protože to nesmírně připomíná můj snad (soukromě!) nejmilejší text Karla Čapka - Jak vzniká divadelní hra, Ten už sice zfilmován byl, ovšem jako kratší televizní inscenace, tohle pak zákonitě umocňuje celý princip na celovečerní film, kterému snad chybí jen jediné: aby ho mohl vidět Karel Čapek.

No, s realitou, nebo s logikou děje se to teda moc nekamarádilo (zvlášť závěrečná honička v metru by mohla být kabinetní ukázkou dějové žvejkačky), ale nuda to nebyla, a to je hlavní...

Po technické stránce samozřejmě bezchybné... Ale já už se mám delší dobu na pozoru před filmy (většinou bývají komerčně nejúspěšnější), ve kterých jsou hlavními uměleckými tahouny výtvarník a kameraman, případně autor hudby, namísto scénáristy a režiséra. Ale tady ten schodek není tak křiklavý (jako třeba u série "Piráti z Karibiku"), takže zasloužené 4*.

Tak teď už chápu, proč Woody Allen tehdy na otázku: "Vy jste také jeden z těch, kdo ten film napsali?" odpověděl: "Naopak, já jsem jeden z mála, kteří ten film nenapsali!"

Rozhodně dosti netradiční western. Na plný počet to sice není (tvůrci přece jenom úplně nezvládli podat takhle široký historický záběr tou snad nejnáročnější metodou "smích skrz slzy"), ale v každém případě jsem moc rád, že jsem to viděl.

Tenhle film se mi nakonec ve výsledku taky líbí, jako drtivá většina všech filmů s Pierrem Richardem, ale měl jsem na začátku pocit jakoby lehké nevyváženosti, zdálo se mi, že tvůrci chtějí tentokrát zahrát i na vážnou notu, že jako by měl Pierre Richard tentokrát budit skutečný soucit a Gérard Depardieu šlápnou hlouběji do psychologie napraveného zločince, ale tenhle pocit dost často mizel s každým novým ryze bláznivým gagem. Každopádně, byl-li to záměr, tak se moc nepovedl, ale zaplaťpánbůh, že se povedla aspoň komedie!

Tak tady bylo těch "protilogických natahovaček děje" přece jenom už trochu moc...