MrKrahujec

No, napsaný to rozhodně není špatně (i když by se dalo říci, že se tu objevují všechny staré Allenovské postavy pod jinými jmény a představované jinými herci), ale je to rozhodně nějak divně zahrané, buď jako by herci neuměli své role, nebo se na ně nehodili... Jestli chtěl Woody Allen režijně evokovat naivní hereckou ochotničinu, tak to tedy rozhodně dělat neměl.

No, přece jenom je trochu vidět, že to nedělal Carlos Saura. Jde rozhodně o důležitý film, ale malinko rozvláčné to přece jenom je. Vystačit si s minimem děje a ještě k tomu používat dlouhé statické záběry, to uměl asi opravdu jenom Saura, možná ještě Bergmann a Tarkovskij.

Jo, takhle bych byl s adaptací docela spokojen (i přes tu dobovou zárodečnou animaci), jen kdyby to takhle udělali celé. Vždyť tohle (cca prvních 10 stránek) je pouhopouhá upoutávka.

Tak tohle by zase dnes už dávno nešlo: Takhle dokonale nekorektní, živočišný, přidrzlý a naléhavý pohled na dětství a skutečnou realitu života. Připomene to možná Felliniho Amarcord, ještě víc snad McEwanovu Betonovou zahradu, nebo i Bergmanovo Fany a Alexandr - no ale to je samá klasika! A Saura navíc ani trochu nenapodobuje, směle (až drze) razí vlastní kolej v naznačeném směru. Ano, dnes už lze opravdu jen těžko natočit něco tak drásavého...

Ale jo, docela dobře tu byla zachycena typická atmosféra pionýrských táborů přelomu 70. a 80. let. Kdyby to bylo jen o trošičku lépe natočeno, hned bych dal 4*

Děj samozřejmě obvyklý v dobrém i zlém, dokonce jsme tu měli možnost trochu nahlédnout do Bondova srdéčka (a potažmo i do srdéčka M), ale právě v tom tkví ta historická nepřesnost, přesněji výmysl: Každý návštěvník divadla Semafor přece ví, že už v roce 1973 Jiří Suchý odhalil, že Bondův otec byl ve skutečnosti (samozřejmě) Čech, František Bond z Osečan u Sedlčan, který už před první světovou válkou dosáhl minimálně synovy úrovně jako tajný agent (stačí vzpomenout jeho brilantní likvidace orientálního despoty Hadžadžadže, zloděje unikátní elektrické pumy) a matkou byla nejkrásnější agentka světa Consuela, představovaná na divadle (jak jinak) Jitkou Molavcovou. Takže jakýpak copak...

Se zfilmováváním Sherlocka Holmese bude asi už navždycky jedna velká potíž: Sir Arthur Conan Doyle při své genialitě nemohl znát přesnou filmovou stopáž a tak jsou jeho povídky pro celovečerní film buď moc krátké, nebo zas moc dlouhé. Tohle je jasně první případ a tak tvůrcům nezbylo než nastavovat a přidávat, a to i celé postavy, scény, ba dokonce i některá rozuzlení. Tentokrát z toho vyšli ještě poměrně se ctí, ale stejně z toho všechny ty příměsi nakonec lezou jak dráty z deštníku.

Tak podle mě jedině takhle by bylo možno zfilmovat proslulý Velký román Ladislava Klímy! Tohle mě napadlo už v samém začátku filmu a bohužel to nakonec srazilo i jednu hvězdičku, protože děj tohoto filmu ve výsledku přece jen Ladislav Klíma není... (Škoda, že se Tim Burton nakonec asi o existenci Ladislava Klímy ani nedoví)

Vlastně ani nevím proč, ale nějak se to celé už přejedlo, nebo co...

Dal bych i víc, kdyby z toho nečišela taková už vyloženě Polanského rutina, jako že už má až trochu moc zmapováno kam co dát, kde přitlačit a kde zas ubrat, aby vznikl žádaný efekt. Prostě už je to, odborně řečeno, trochu macha.