MrKrahujec

Tohle je dost nedoceněný film. Je zajímavé, kolika lidem tu připadá odtržený od reality, přehnaný, nebo vyspekulovaný. Ale vězte, že takhle to opravdu chodí, nebo přesněji: mělo by chodit. Jestliže totiž práci neobětujeme úplně všechno, včetně našeho soukromého a rodinného života, vlastního zdraví a nakonec i vlastního života, nikdy nemůžeme říct, že jsme opravdu pracovali. Práce, která nás beze zbytku nesešrotuje jak duševně, tak i fyzicky, totiž není žádná skutečná práce, je to jen takové šolichání. Tak se "pracovalo" po celou sovětskou éru v Rusku a samozřejmě i u nás v období totality, no a nad výsledky a následky žasneme vlastně dodnes. Zato celá ekonomicky vyspělá západní civilizace vznikla právě tím druhým způsobem, každý jí musel obětovat celého sebe. Otázkou ovšem je, jak dlouho tato diferenciace západu a východu ještě vydrží...

Vlastně velmi příjemné překvapení. Po dlouhé době zase česká komedie, která se nesnaží za každou cenu napodobovat Trošku, která dokonce jako by se pokoušela (celkem úspěšně!) navázat třeba na "Homolkovic" trilogii Jaroslava Papouška, ale i na některé nejvydařenější crazy komedie Václava Vorlíčka, v čemž jí vydatně napomáhá fakt, že ty nejztřeštěnější šaškárny (jako např. jelen s puškou v paroží) jsou kupodivu založeny na skutečných událostech a že je to obecně známo i většinovému divákovi. Samozřejmě, že se tu najdou i fóry méně vydařené, ale v porovnání s dnešním průměrem jsou vlastně i ty ještě pořád dost dobré. Mě osobně uchvátilo to, že si režisér troufl používat i takové ty (čistě svěrákovské) "nepořádné srandy", tedy vtípky, kterých si lze všimnout až při opakovaném shlédnutí, ale které jsou právě tím nejrafinovanější. Mám na mysli například to, jak se při při prvním podezření na islámský terorismus, verbalizovaném výkřikem: "jedenácté září!" kamera stočí na dvě kovové termosky, stojící vedle sebe na stolku u okýnka, které jsou náhle překvapivě podobné dvěma nešťastným budovám Newyorského obchodního centra.

Dost silné. Něčemu podobnému se dřív říkalo osudové, nebo dokonce antické drama. Možná to leckoho udiví, ale já jsem si při tom spíš než na West side story vzpomněl na naši Maryšu od bratrů Mrštíku. Taky dokonale řemeslně vystavěný příběh. Opravdu, není nad klasiku!

Takže to má být fakt jako definitivní konec? (vzdor větičce na místě, na kterým ji v podstatě nikdo nemá šanci přečíst) No to je ale normálně hnusný...!

Tenhle film je ovšem záhodno, ba přímo nezbytno shlédnout až po úplném přečtení románové předlohy, protože zahrnuje jen necelou poslední třetinu díla a i tu musí dost zjednodušit. Což ale není žádná výtka. Kompletní ztvárnění celé knihy asi skutečně není fyzicky možné (snad jen v mnohočetném seriálu), a tady je s dokonalou přesností vybráno opravdu to pro film nejpodstatnější. Nu a Jamesi Deanovi se možná opravdu podařilo zahrát Cala ještě živoucněji, než ho Steinbeck dokázal popsat (což údajně uznal i sám Steinbeck osobně).

Týýyýýjóó´! Hotová holmesovka, nebo poirotovka! A on to zatím James Bond v.v.!!

Docela zajímavě udělaná, musím uznat, další (kolikátá už?) variace na teorii stěhování duší, protože žádný jiný způsob posmrtného života si už dnes, bohužel, prostě představit nejde...

Tož takhle: film rozhodně špatný není, výchozí nápad je přímo výborný, ale to podání je tak rozvláčné, že by se snad i popisní realisté 19. století mohli stydět (například celá scéna té rodinné zahradní slavnosti by šla zkrátit minimálně desetkrát - co to říkám: šla; musela by být!!)

Ale jo, docela příjemná jednohubka (vzhledem k délce). Docela jsem si při tom vzpomněl místy i na Felliniho, nebo na Buňuela, ale ti dva podobné nápady podali samozřejmě daleko lépe (Fellini sarkastičtěji a Buňuel ujetěji). Jen ten rozjezd se trochu táhne, ale jelikož jsem se sám mnohokrát pokoušel jak o filmovou, tak i divadelní režii (samozřejmě jen ochotnicky), tak mohu potvrdit: tomu klidně věřte, přesně takové věci se při hraní opravdu stávají. Jen tak mimochodem: všimli jste si, jak nehorázné hovadiny to byly ve všech epizodách filmu natáčeny?

...neboli "1000 dnů s Annou" trochu jinak (a možná že ne až tak moc jinak). Zásadním rozdílem je jen úroveň výpravy, která je už poněkud výš, jinak je král opět vizuálně značně vylepšen (přirozeně, protože skutečný Jindřich VIII. věru žádný krasavec nebyl, jak se můžeme dodnes přesvědčit na dobových Holbeinových portrétech). Překvapením pro mě bylo zjištění, že král nakonec skutečně vlastního syna měl, byť nemanželského (jak mi tohle mohlo uniknout?) a také trochu to, že první manželku Kateřinu, již značně sešlou věkem, hrála Ana Torrent, kterou si pamatuji jako tu líbeznou holčičku ze znamenitého Saurova filmu "Starý dům uprostřed Madridu" (a také trochu ten fakt, že je o pouhý půlrok starší než já - ale to sem nepatří).