Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (367)

plakát

Rozpuštěný a vypuštěný (1984) 

Pokud tady někdo Markovi Brodskému vyčítá hereckou topornost, pak nepochopil, že (a považuji to za jeden z hlavních kladů tohoto filmu) se tato postava toporně a prkenně hrát MUSÍ. Je to možná i ojedinělý pokus o zlegitimizování úděsného způsobu hraní nenadaných začátečnických ochotníků. A asi i tak trochu kolektivní parodie na ně, protože jinak víme, že pan Marek Brodský není ani začátečník, ani ochotník, takže jeho herecký výkon byl vlastně bezchybný.

plakát

Tři vejce do skla (1937) 

Tak nevím, jestli tu zavládla nějaká všeobecná vlčí mlha, nebo co, ale podle mě tahle téměř Leacockovská parodie na detektivky rozhodně není ani nudná, ani překombinovaná, tím méně pak o ničem, či slabota. Nejen, že tu Burian předvede málem Chaplinovskou kreaci němé grotesky, obdařené srdcem, ale navrch tu i zazní jedna z jeho (tedy přesněji Mottlových) nejlepších písní, brilantní parodie "Oči černé". Tak co ještě chcete?!!

plakát

Zlaté dno (1942) 

Možná trochu lepší z Burianových "slabších" filmů, ale i tak bohužel stále ještě dost silně slabé...

plakát

Ryba na suchu (1942) 

To byl teda nápad, obsadit VLASTU BURIANA do vážné role!

plakát

Byl jednou jeden král... (1954) 

I když se Jan Werich snažil počátkem 50. let vypadat, jako že je pro komunisty dokonale "košer", přesto se mu podařilo zachovat si alespoň jiskřičku poťouchlosti, se kterou propašovával do svých filmů jakési spiklenecké prvky náročnější tematiky. Například právě tato pohádka se tváří jako správně dobově lidová, a přece na začátku pronese Maruška při osudové hádce o sůl dokonce dvě věty stoprocentně opsané ze Shakespearova Krále Leara... Kdo si dá tu práci, může si všimnout, že v obrazové výzdobě pohádkového hradu je silně zastoupen komunisty velmi odmítaný Hieronym Bosch, nebo že Vlasta Burian má ve většině záběrů u pasu přivěšený místo meče, nebo kordu veliký klystýr, tradiční to symbol zbabělosti také ještě ze středověkého divadla.

plakát

Malá mořská víla (1989) 

Nemůžu si pomoct, ale obzvlášť u dětských filmů mi nějak víc vadí, když se przní skutečné dějiny, či mytologie. Zkrátka, když si američtí scénáristé nepokrytě myslí, že jsou geniálnější než Homér, či Ovidius, nebo když si řeknou: kdo by se v tom babral... Jenže právě dětem pak nejspíš uvázne v paměti, že dávným vládcem moří není Poseidón, či aspoň Neptun, ale z nějakých naprosto nepochopitelných příčin Tritón. Přitom kdyby si páni scénáristé aspoň toho Ovidia jednou otevřeli, tak by se dočetli, že tritóni byli ve skutečnosti jedni z nejposlednějších mořských bytostí, kteří se pomalu ani nezmohli na to, pořádně poškádlit mořské nymfy... A nechci nic slyšet o tom, že jména Poseidón a Neptun by byla pro děti méně "záživná"!

plakát

Tváří v tvář (1997) 

No, samozřejmě tohle není nic nového. S údivem zjišťuji, že základní schéma (nebo, chcete-li, fór) je vlastně převzaté z našeho českého filmu Pane, vy jste vdova! a tak trochu i z francouzské trilogie o Fantomasovi. Ale uznávám, že tady si s tím tvůrci opravdu vyhráli. Podobných pokusů o použití tohoto nápadu už bylo mezitím nepočítaně a žádný z nich za moc nestál. Tohle je tedy (po jmenovaných dávných předlohách) zatím jasně nejlepší. Už to, že ta poněkud přestřelená superakčnost alespoň umožňuje divákovi nebrat to celé příliš vážně a tudíž omluvit tu technickou nemožnost, kterou základní výchozí fór prostě nemůže nemít. A je velikou zásluhou tvůrců, že tady to opravdu nakonec nevadí.

plakát

Mazaný Filip (2003) 

Tenhle film má v podstatě jen dva minusy, ale opravdu hodně velké: Za prvé naprosto nemožný název, ten je snad opravdu nejhorší ze všech, jakýkoliv jiný by byl stokrát lepší. A samozřejmě ten fakt, že parodie sama už se nedá ještě jednou parodovat, takže všude, kde se objeví odkazy a citace z Pytlákovy schovanky, nebo z Limonádového Joea, tam film zoufale nefunguje. Ale to ostatní zas tak špatný není.

plakát

Město Zero (1989) 

Tenhle film by mohl být na první pohled označen jako jasně surrealistický, dokonce v tom nejklasičtějším Bunuelovském surrealistickém stylu, ale kdo skutečně pobýval v Rusku (tehdy vlastně Sovětském Svazu) těch dob, ten ví, že tohle tedy rozhodně žádný surrealismus není! To je čistá pravda!

plakát

Profesionál 2: Samotář (1987) 

Tenhle film je samozřejmě díky Belmondově účasti dobrý, ale v rámci jeho tvorby je vlastně zoufale průměrný...