Repulsion

Tři hvězdičky. To je u mě dobré hodnocení. U filmu jsem se nenudil. Čekal jsem od něm málo, ale byl jsem mile překvapen. Sem tam jsem se i od srdce zasmál.

Byl by to výborný film nebýt závěru, který to celé postavil na hlavu a „ideologicky to vylepšil“. Celou dobu sledujeme mladého blbečka, ze kterého se stává čím dál větší blbec. A najednou je všechno jinak.

Na svou dobu nezvyklý válečný film. Nezvyklý především tím, že zde nejsou žádní kladní hrdinové. Vidíme zde obyvatele malé slovenské vesnice, kteří se s Němci nějak snaží vyjít. Někteří ze strachu, někteří z otevřených sympatií k fašismu. Když dojde k incidentu a atmosféra strachu houstne, opět se odkrývají spíš jen negativní stránky lidských povah. Přesto minimálně na mě neměl film takový účinek, jaký by asi měl mít. Možná to bylo zůsobeno velkým množstvím postav, z nichž žádná nedostala větší prostor nebo její představitel nepodal dostatečně přesvědčivý výkon. Za vidění to nicméně stojí.

Je to plně srovnatelné s filmovými adaptacemi románů Arthura Haileyho. Ostatně, kdo ví, třeba se Hailey u podobných děl soc. realismu inspiroval :)

Jak tak na to koukám, poměrně nedoceněný film. Máme zde neohroženého partyzánského velitele, který se po válce v osobním životě chová jako sráč jenom proto, že mají se ženou na tehdejší dobu poněkud otočené role: žena se věnuje umělecké kariéře a hodně cestuje, péče o dceru tedy zůstala na něm. Jako sráč se nechová jen k ženě, ale také ke své milence. Nakonec začne zanedbávat i péči o dceru. Konec filmu není rozhodně jednoznačný, jak tvrdí „oficiální text distributora“.

Je tam hodně ideologické omáčky. Těžištěm dokumentu jsou výpovědi pachatelů masakrů v Kremničce a Nemcové.

To, že se jedná o komunistický odboj, tam kdovíjak akcentováno není. Ostatně hlavní hrdinka komunistka není. Chce prostě bojovat proti okupantům, a je jí jedno s kým. Výborný film.

Vzhledem k době vzniku, tedy roku 1956, kdy již mohla vznikat díla neideologická či dokonce společensky kritická, je zde té ideologie odporně mnoho. Navíc se jedná o trestuhodné přepisování dějin. Na české straně tehdy kupodivu žádné ztráty na životech nebyly (zatímco na německé ano). Obránci se samozřejmě nakonec vzdali. Další zajímavostí je, že to Němci zjevně vzali jako legitimní obranu a nemstili si. Dokonce vojáky ani nevzali do zajetí a propustili je. Kapitán Karel Pavlík, skutečný velitel obrany Czajankových kasáren v Místku, se během okupace zapojil do odboje. Nakonec byl dopaden Gestapem, mučen a popraven 26. ledna 1943.

Tak ona to není tak úplně pohádka. Je to umělecký film. V době a místě svého vzniku velmi originální a odvážný. Absolutně žádná ideologie. Je to výborný nemainstreamový snímek.

Parta fracků nemá jiný cíl, než zabít krásné zvíře.