Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (128)

plakát

Temný rytíř (2008) 

TEMNÝ RYTÍŘ pro mě po sérii jistých filmových zklamání z první poloviny roku představoval takové prázdninové světélko ve tmě. Nolan mě ale oslnil pořádným reflektorem. Leccos se přiučil ohledně akčních scén, přihodil dva parádní záporáky a to celé zabalil do pláštíku atmosféry strachu z šíleného šaška. Právě Joker je motorem filmu, který žene všechny postavy a dějové linky k emocionálně vypjatému finále. Filmu není moc co vytknout, snad jen, že 152 minut je proklatě málo; scénář čas od času nezvládá pořádně vykreslit charaktery ( třeba o Jokerovi se moc nedozvíme ) a místy jsou motivy postav vysvětleny příliš zkratkovitě. Jenže jakmile se na plátně objeví Batman se svými udělátky, Two-face se svou mincí a Jokerův šílený škleb, vše je odpuštěno...Chi-chi...ehm. P.S. - Po dnešní (16.8.2008) třetí návštěvě kina TEMNÝ RYTÍŘ solidně zamával mým žebříčkem nejoblíbenějších filmů... + ještě několik postřehů.___V první řadě je nezbytné vyzdvihnout komplikovanost a takřka dokonalou provázanost všech dějových linek. Tak košatý strom událostí, to se už v dnešní době často nevidí. Dále, herecké výkony hraničí s dokonalostí; Aaron Eckhart jako tragický Harvey Dent, který si dovolil zkřížit Jokerovi cestu, v mých očích zastiňuje i Ledgerovu (neméně perfektní) exhibici. Taktéž Christian Bale si u mě po slabém výkonu ve 3:10 VLAK DO YUMY napravil reputaci a přesvědčil mě, že jeho Batman je ten jediný správný Batman. Režii nemá cenu rozebírat, Nolan skládá všechny dílky celé skládačky naprosto bezchybně - čekal snad někdo něco jiného? Hudební doprovod je kapitolou samou pro sebe a jelikož se v této oblasti necítím fundovaný, stačí říct že soundtrack je tím dalším dílkem, který doplňuje mozaiku a dělá to bezchybně. Teď by to chtělo nějaký zápor, ale momentálně mě žádný nenapadá. Možná, až se snesu extatických výšin, nějaký mi vytane na mysl. Ale teď jsem ještě v Gothamu...

plakát

Miluj bližního svého (1999) 

Docela průměrné,abych pravdu řekl, jak po stránce scénáře tak herecky. Děj je plytký a nedokáže udržet pozornost a herci se evidentně nudí ( zejména Tim Robbins ). Závěr a překvapivá pointa leccos napraví, ale celkově si to u mě tvůci nevyžehlí. Myšlenku film má, ale že by ji uměl náležitě podat... Škoda promarněného potenciálu.

plakát

Prvotní strach (1996) 

Ukázkový příklad toho, jak může konec udělat celý film. Příběh je bohužel místy rozmělněn zbytečnými dějovými odbočkami a dalo by se najít i pár hloupě napsaných dialogů, přesto se jedná o velmi zajímavé drama s vynikajícím Edwardem Nortonem. Takhle má vypadat debut!

plakát

Zoolander (2001) 

Potrhlosti mám rád, ale co bylo sakra tohle? 90 minut nevtipné vaty, v níž se občas zaleskne humorná scénka nebo hláška. Filmu nepomohly ani štěky všemožných celebrit, naopak ho v mých očích sráží a ukazují snahu tvůrců zalíbit se za každou cenu... Jen doufám, že Stillerův TROPIC THUNDER nedopadne stejně.

plakát

Stalo se (2008) 

Žádné zklamání se nekoná, po smršti negativních reakcí jsem dokonce mile překvapen. Film je protkaný tíživou atmosférou strachu z neviditelného nepřítele, který může udeřit kdekoliv. První půlhodinka navnadí, je ale pohřbena následující smrští přiblblých dialogů a vyjevených tváří uprchlíků. Shyamalan si nepěkně nadělal pod nohy svým scénářem a výběrem herců. Wahlbergovi jsem jeho Elliota nesežral ani na minutu, a Zooey? Celou dobu sledovat její vyvalená kukadla je vážně...otravné. Film má pár světlých momentů, bohužel nepřekryjí dějovou prázdnotu a absenci jakékoliv chemie mezi ústřední dvojicí. STALO SE je zkrátka relativně napínavé nic s třešničkou.

plakát

Black Books (2000) (seriál) 

Osobně tento seriál stavím nad IT CROWD, i když hustota vtipů není tak vysoká jako u následujícího díla Graham Linehana. Na BLACK BOOKS mě fascinují zejména postavy. Navzdory tomu, že je Bernard Black mrzutý, věčně opilý flákač, nejde si ho nezamilovat, respektive nezávidět mu jeho klid v malém, špinavém knihkupectví kdesi v Londýně. Ještěže stále existují tvůrci typu Grahama Linehana.

plakát

Iron Man (2008) 

Zklamání jak řemen. První půlhodinu se nudíme s hlavním hrdinou kdesi v Afghánistánu, pak šup do Ameriky, užijeme si kratičkou akční sekvenci a nudný závěrečný souboj... a to je vše. Nebýt Downeyho a jeho prupovídek (které, na rovinu, také nestály za moc), film by zaslouženě skončil v propadlišti dějin.

plakát

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007) 

Promarněná šance. Sweeney Todd není špatný film, je to špatný muzikál. Nejsem sice žádný fundovaný odborník, ale když nejsem schopen vybavit si jedinou výraznou melodii, je něco špatně. Na vině není rozhodně nikdo z tvůrců, herci jedou o sto šest a konkrétně Depp je charizmáč až na půdu ( i když ten zpěv... tststs), ale všechny songy jsou, stejně jako příběh, takové utahané a po čase si začnete přát, aby si herci už odhýkali svoje a vy mohli jít domů. Světlou vyjímku představují duety, kdy Deppův nevýrazný pěvecký projev netahá za uši. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že muzikálová škatulka fimu uškodila a zbytečně brzdila rozvoj celkem zajímavého ( i když v podstatě obyčejného ) příběhu.

plakát

Rambo: Do pekla a zpět (2008) 

Po první projekci jsem byl víceméně bez výhrad nadšen, na solidní 4 hvězdy to v mých očích bylo. Při druhém shlédnutí už ale na mě ulétávající končetiny a šplíchance krve nepůsobily tak, jak by měly. Začal jsem si všímat neskutečně prázdného scénáře, nechtěně komických dialogů a Johnovy pasivity. Většinu času Stallone odsedí nebo odstojí. Pod pláštíkem krve, rozprsklých tkání a ustřelených nožiček, ručiček a hlaviček je tak akorát...velké kulové, které jsme už navíc viděli několikrát. Nutno podotknout, že Stallone není vůbec špatný režisér, protože vytřískat z tak mizerného scénáře aspoň tohle je malý zázrak. Akčním scénám nelze upřít náboj a jistý nádech 80. let, ale k čemu to? Během minuty je pohřbí zdánlivě duchaplný Johnův pohled nebo rádoby-filosofická hláška. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale je to prostě slabota. 50% s tím, že Stallone už by měl nechat Ramba odpočívat...raději navždy.

plakát

Jak jsem poznal vaši matku (2005) (seriál) 

Návyková záležitost, kterou už dobrý rok sjíždím neustále dokola. Konceptem v podstatě vykrádá PŘÁTELE, ale zároveň je překonává o několik tříd. Nevybavím si jediný nudný díl; pokaždé se setkáme se zajímavými vypravěčskými postupy - všemožné flashbacky, proplétání dějových linek, zasahování vypravěče do minulosti, takže místo kouření trávy si Marshall dopřává psychedelický sendvič... Postavy jsou napsané na jedničku a vrcholem je profláklý požitkář Barney. Je toho zkrátka moc. Ze současné seriálové tvorby se jedná určitě o to nejlepší, co můžete sledovat.