dwbmb

Ze začátku to vypadá jako docela vtipný klon anglického a skotského humoru. Smích v kině byl rozdmýcháván smíchem jedné z divaček, takže se celé kino prakticky pořád smálo a kromě oné slečny bylo stále čemu i ve filmu. Opravdu povedená půl až tři-čtvrtě hodinka, královsky jsem se bavil. Zhruba v polovině to ale začíná jít těžce z kopce. Ne s filmem, ale s hlavním hrdinou a jeho osudem a rychlý spád nám již značně dopředu dává vědět, že happy end tady očekávat nemůžeme. Přesto si tvůrci zanechali jistý nadhled a stylizaci, která pokračuje z té první poloviny a film tak nepůsobí vůbec schizofrenně, ale naopak přijatelným způsobem vypráví překvapivý vývoj toho všeho. McAvoy se může z fleku vykašlat na nějaký slaďárny a akční hrdiny, tohle bylo prostě fenomenální, naprosto autentický (Těžko uvěřit, že při natáčení nebyl úplně sjetej. Nebo snad byl?) a i Jim Broadbent dokázal, že je stále při své herecké síle. Pro mně je toto film letošních Vánoc. Vhodné pro heterosexuálního muže: ano P.S.: Viděno podruhé a pořád dobrý.

Je jedno, jestli vidíte všech deset dílů nebo čirou náhodou v biografu jen jeden. Zaručeně pobaví. A pobavit diváka je zcela zjevně tvůrčím záměrem, jelikož notná dávka nadhledu, nadsázky a absurdity nelze výtvoru upřít. Poprvé jsem v kině hleděl jak cyp, co to je za trailer na další nemožnost z českých hájů, ale jakmile mi to celé docvaklo, tak mě nadšení už nepustilo. Nyní je možnost si videa přehrát i online, takže směle do toho, za zkoušku nic nedáte. Vhodné pro heterosexuálního muže: ano

Jak již bylo napsáno, film vyniká kamerou (barvami, kompozicí, vším), střihem, výbornými herci, kterým věříte každý pohyb v obličeji, každý výraz. Příběh je krásný i smutný zároveň, ale nijak extra originální, nic nového nepřináší. Závěr mě na rozdíl od jiných vůbec nedojal, protože jsem ho od začátku očekával. I tak je to nadprůměrný film, který by si zasloužil rozhodně více pozornosti, než filmy, které se v našich končinách běžně ocitají v kinech a rozhodně doporučuji ke shlédnutí. Vhodné pro heterosexuálního muže: ne

Kdyby scénář byl použitý pro natáčení nějakého porna, asi by přiměřeně zapadl do zažitého standardu. Zjednodušeně: Mladá číča přijde udělat interview se spisovatelem v kavárně, prakticky okamžitě se přesunou k němu domů, kde se svlékne, je jí vedro, jde si dát studenou sprchu, on za ní svlečený přijde do koupelny a zaseknou se dveře. Kamarád přijde až v pondělí, zbytek města zjevně (dle dialogů) odjel na víkend pryč. No prostě brilantní. Pak následuje asi hodina a půl dialogů, teda spíše monologů spisovatel->roštěnka v jedné koupelně, během čehož si to sem tam jen tak mimoděk rozdají. Dialogy jsou naprosto nezajímavé, pokud nejste zrovna spisovatel a nemáte potřebu se intelektuálně obohatit pseudointelektuálními výlevy žanetého prašivýho starce, jen občas z nich vyjde něco zajímavého pro "děj". A "zajímavého" myslím pouze v kontextu s jinak ubíjejícími moudry a historkami. Mám Maríi Valverde opravdu rád, ale v tomto filmu prakticky nehraje, jen sedí a nejistě hledí, což je jednak problém scénáře, který její přítomnost většinu času úspěšně ignoruje, jednak režie, která si nedokázala vynutit alespoň méně znuděný kukuč. Obé má na svědomí jediná osoba, takže si nikdo nemůže přehazovat vinu. Mám dojem, že María byla obsazena právě proto, že nemá problém se ve filmech svlékat, jinak by tam mohli posadit a nechat mlčet prakticky kohokoli. Josého postava starýho úchyla vypadala rozhodně uvěřitelněji, byla dobře zahraná, ale na one-man show v délce hodiny a 3/4 je to bohužel žalostně málo. Vhodné pro heterosexuálního muže: ne

Film má dvě roviny. První rovinu bych pro zjednodušení vykreslil jako takovou ruskou verzi části Dědictví aneb kurvahošigutntág. Banda ožralých ztroskotanců jede koncertovat do Paříže, v bílých teniskách a se zavařeninami, samozřejmě. Takový je film přibližně celou první polovinu, občas na nás ale podobný humor nenápadně zamává až do konce. Pak je ve filmu ale druhá rovina, vybarvující osudy některých z protagonistů, jež jsou mírně poetickou paralelou k celému vzniknuvšímu orchestru. Ve filmu se mluví rusky, francouzsky a pak něčím na způsob poněmčeného esperanta (když rusové zkouší mluvit francouzsky). Působí to překvapivě pospolitě, bohužel jsem však byl díky této kombinaci odkázán na sledování titulků, i když bych se raději díval na Mélanie, která když mimicky vyjadřovala utrpení hry s ruskými protějšky vypadala, že trpí doopravdy (ale třeba opravdu trpěla, obsazené ruské herce neznám). Každopádně Mihaileanu vytvořit film, na který se s radostí podívám ještě několikrát a dokazuje, že talentovaní tvůrci se rodí všude na světě. Vhodné pro heterosexuálního muže: ano

V první řadě by filmu slušela kratší stopáž, protože často sklouzává do nudy. Jinak jde o velice nevšední mix osobního a rodinného dramatu, neobvyklého milostného trojúhelníku a tak trochu pohádky. Moc to pospolu ale nefunguje, tak díky bohu, že Alicia Vikander alespoň ukázala prsa, jinak bych pokládal za ztrátu času. Být film stylisticky posunut někam jinam od realismu, možná by fungoval tak, jak má. Ale ve filmu se dějí věcí, který do skutečného světa nepatří a v tomto ztvárnění působí rušivě (rozuměj: WTF). Docela dobře role sedla Billu Skarsgårdovi, jehož nevšední kukuč k postavě podivnýho, trošku psycho a trochu úchylnýho puberťáka, docela pasoval. Vhodné pro heterosexuálního muže: ano (prsa)

Pohádka jak pro děti, tak pro dospělé, kterou kupodivu nesnižuje ani český dabing, výjimečně dobře vyvedený. Všem generacím se jistě zalíbí nádherná animace, která zavrhla dnes již okoukané 3D CGI a šla si vlastní cestou, připomínající spíše rozpohybované knižní ilustrace. Příběh o vznikajícím přátelství mezi tvory z dvou různých světů na pozadí jiných událostí úsměvných, někdy však i smutných, nepůsobí vůbec ohraně a zanechá ve vás jednoduše příjemný pocit. Co více chtít od pohádky? Vhodné pro heterosexuálního muže: ano, v doprovodu heterosexuální ženy nebo dítěte

Škatulka dramatu o dospívající dívce na tento film nesedí, přestože takovou definici nelze zároveň ani popřít. Ta holka je totiž navíc trochu psycho, což v kontrastu s krásnou tvářičkou Vikanderové vytváří nevšední postavu. Perfektně zahranou, přiznejme bez váhání. Příběh není nijak extra originální a překombinovaný, tomu odpovídá i přiměřená stopáž. Langseth nám ve filmu předkládá celkem tři zajímavé charaktery: Katarinu, Adama a Birgittu, kterým se věnuje v tomto pořadí úměrně jejich roli ve filmu, zbytek je jen pro ozdobu. Mně takový přístup vyhovuje, rozhodně lepší, než když se scénárista snaží do mrtě rozebrat kompletní kompars a nepovede se mu to ani u jednoho. Co si z toho filmu odnesete: Hloubavější se zamyslí nad nebezpečností jednostranné lásky dospívající dívky (která navíc není duševně úplně v pořádku, vzhledem k fungování její rodiny bez podivu) na hranici stalkingu v kontrastu s lehkomyslností úspěšného dospělého muže, ti méně hloubaví dostanou hodinu a půl s Alicií Vikanderovou, což také není vůbec k zahození. Vhodné pro heterosexuálního muže: ne

Poučen z předchozích nezdarů jsem na film přicházel již s patřičným despektem, což nejspíše způsobilo, že jsem poté z kina odešel příjemně překvapen. Po dlouhé době je to totiž film, který nese znaky toho, že nebyl vytvořen pouze pro účely product placementu. Ano, loga nákupního řetězce a jedné optiky jsou naprosto nepřehlédnutelná a jsou nám cpána i na místech, kde se normálně nevyskytují. Ale překvapivě je to vše, čeho si všimnete, což je oproti tuzemskému standardu opravdová úleva. Dočkáme se i náznaku zápletky, příběhové mezery (někdy jámy) dorovnává perfektního technické zpracování. Ve výsledku je to asi to nejlepší, čeho se můžeme v našich luzích a hájích na Vánoce dočkat. A právě k přihlédnutím k této skutečnosti si ode mě film získává 4 hvězdy. Vhodné pro heterosexuálního muže: ano

Když jsem se vydal do kina, tak mě ani nenapadlo se podívat, jak je ten film dlouhý. Říkal jsem si "francouzský film z festivalu FF, no moc na tu Francii nejsem, ale nebudu barbar, alespoň se mrknu". Vy, co jste film už viděli, si teď asi říkáte, jestli jsem pak nebyl trošku překvapený. No ty bláho. O filmu jsem dopředu nevěděl vůbec nic, takže mě překvapilo úplně všechno - celková stopáž, délky jednotlivých scén, porno a pak ještě několikrát po sobě celková stopáž. Když jsem asi po dvou hodinách začal přemýšlet, jestli to není nějak moc dlouhé a proč, nad každou následující scénou a jejím obsahem jsem se zamyslel. A nenašel jsem nic, co by bylo zbytečné, navíc. V těch třech hodinách má opravdu každá vteřina každého záběru svůj význam, Kechiche vás dostává přesně tam, kde vás chce mít a funguje mu to. Nicméně film je opravdu dlouhý a není pro každého, ani každého druhého, možná ani každého pátého. Pokud se řadíte mezi běžné filmové konzumenty, kam patřím i já, ale nemáte takovou svatou trpělivost, vůbec na tento film ani nemyslete. Trpělivost se ale vyplácí, říká se to a zde i platí. Nečeká vás žádné grandiózní vyvrcholení, ale prozření, že celou dobu sledujete film o dvou lezbách, očekáváte, co zajímavého se v lesbickém vztahu asi tak může stát a ono se jim stane úplně to stejný, co se stává kterékoli lidské bytosti a sexuální orientace zde po celou dobu nemá absolutně žádný význam. A všechny ty city, něhy, zlosti, štěstí a neštěstí jsou nejen zahrané, ale i natočené s takovým realismem, že to až bere dech. Těšil jsem se na Léu Seydoux, dostal jsem jí spolu s mně dosud neznámou Adèle Exarchopoulos a bylo to příjemné seznámení, obdivuhodný výkon. Všiml jsem si, že někomu docela vadily erotické scény. Je pravda, že jediná část těla, kterou u obou hlavních protagonistek neuvidíme, jsou chodidla, ale do filmu zapadly, hodí se tam a patří tam. V úvodu jsem sice použil výraz "porno", ale to byl moment překvapení. Je to vše, jen ne porno - cit, něha a čistá láska. Je to natočené hodně zostra, ale pro úchyláky to není, už jen proto, že by nevydrželi tak dlouho čekat. Je to herecká exhibice, běžné životní drama natočené surovým, nepřikrášleným způsobem bez patosu, které je ale zvláštním způsobem příjemné a klidné. Nebudu hodnotit hvězdičkově, protože zcela zjevně nejsem cílová skupina tohoto filmu a nebyl bych objektivní. Ale palec rozhodně nahoru. Vhodné pro heterosexuálního muže: NE! NIKDY!