KorenGeorge

Zajímavý příběh o zpočátku charakterní dámě, která se v zoufalství zpronevěří svým zásadám, čímž zapříčiní tragédii, a jejím následném vnitřním boji, jak s danou skutečností žít. Kate Blanchet hraje famózně a její minimalistický projev vnitřního boje působí velmi přesvědčivě, i když scénář mnoho prostoru neposkytuje. Hlavním tématem filmu je podle mě odpuštění v hávu až biblicky symbolického příběhu. Má být chybujícímu hříšníkovi odpuštěno? A lze dosáhnout odpuštění skrze milosrdenství druhé osoby? Závěrečná pointa představuje nejlepší ukázku oné symboliky a dává i názvu filmu další rozměr.

Nemůžu si pomoci, ale mám pocit, že kdyby název této skvělé minisérie byl nazván "Bratrstvo neohrožených - Pacific", bylo by hodnocení daleko vyšší. Neříkám, že Pacific svého staršího bratříčka celkově překonal, ale v některých chvílích se mu zcela vyrovná a někdy působí ještě silněji. Jedná se opět o skvělou výpověď několika mariňáků, kteří metr po metru v průběhu 3 let dobývali ostrovy Pacifiku proti fanatickým Japoncům. Patosu se zde moc nedočkáme, američtí hoši padají stejně jako japonští před zuřivými kulomety a dělostřelectvem a jsou stejně náchylní k tropickým nemocem a psychickým zhroucením. Některé díly, kdy se nebojovalo, nám dali nahlédnout do života vojáků mimo službu, a že to taky pro ně nebyla žádná idyla. Nejvíce mě zaujal příběh vojína Sledge, který se v průběhu krvavé pouti mariňáků proměnil z přemýšlivého inteligentního slušňáka v cynického chladnokrevného válečného veterána, a to mu bylo nějakých 20. Ostatní charaktery taky skvělé - nečernobílé, lidské. Po technické stránce je Pacifik na nejvyšší úrovni, válečné scény perfektně naturalistické a bez příkras. Bratrstvo nakonec nepřekonáno, ale Pacific za ním zaostává jen o cípek jedné hvězdičky, takže u mě stále jasných 5 za tuhle perfektní válečnou výpověď.

Tato precizní minisérie HBO poskytuje nejlepší a nejkomplexnější výpověď amerických hochů od vylodění v Normandii do konce války. Charaktery působí reálně (mají své negativní stránky, slabší chvilky i záseky) a i heroismus vojáků má přirozenou lidskou stránku; asi je to dáno tím, že byl seriál vytvořen na základě výpovědí skutečných vojáků. I kvůli této skutečnosti jim budete fandit od začátku do konce. Každý díl vyniká originalitou a skládá strhující mozaiku jedné dlouhé krvavé cesty "Bratrstva" k osvobození Evropy. Řemeslné stránce není rovněž co vytknout a válečné scény nikdy nebyly natočeny lépe. Ten totální chaos ve válečné vřavě, kdy jde o to zachovat si nervy a mít štěstí, působí na diváka vyloženě fyzicky a předkládá reálný obrázek o hrůzách válečných bitev. Celkově jeden z nejlepších seriálů, který kdy vznikl.

Relativně zajímavá podívaná s parádními hereckými výkony (exceluje zejména nevyzpytatelný John Goodman). Tempo minimalistického snímku je správně pozvolné, charaktery se začínají průběžně vybarvovat a můžeme zažívat onu nejistotu zúčastněných ze situace venku. Byl jsem napnutý do konce, jak to celé dopadne, ale konec samotný mě zklamal. Taková pointa zavání nevtipnou sebeparodií a podle mě tam být nemusela. Přeci jen se to do té doby tvářilo moc vážně.

Hluboké, symbolické,ryze originální a v tom nejlepším smyslu artové. Fantastická podívaná k zamyšlení od začátku do konce. A snad nikde nebyli adorovaní italští mafiáni vylíčeni tak reálně - banda neschopných špinavých křivých hajzlů.

Tento western si pamatuji od svého útlého dětství, hlavně to, že jako kluk jsem se na něj kvůli konci už podruhé nechtěl dívat, a tak jsem musel nějakých 20 let počkat. Dnes mi vychází jako velice originální kousek se zajímavým příběhem, podmanivou hudbou a nádhernou zimní krajinou hor Utahu. Líbila se mi zde ta nulová idealizace pozdního divokého západu kde rozhoduje právo silnějšího a podlejšího. Nejpikantnější na celé věci je, že zákon uplatňovaný zákeřnými lovci lidí a lichváři skutečně existoval. Také se mi líbila drsnost prostředí, kdy divák s hrdiny opravdu zažívá ten mráz a nehostinné prostředí a naturalistické zobrazování násilí, které sem padlo. Velké ticho není rozhodně nejdokonalejší western, někteří představitelé přehrávají a děj místy značně nudí, nicméně ten úžasně silný závěr, kdy se spravedlnosti nedočkáme, zapůsobil i po létech tak intenzivně, že některé mouchy odpustím.

Po druhém shlédnutí musím konstatovat, že to bylo velmi slabé. Třičtvrtě filmu se nic zajímavého neděje, aby pak konec byl jednou velkou natahovanou megalomanskou bitkou. Postavy napsané ploše, a pokud tam byly nějaké zajímavé, nebyl využit jejich potenciál (blonďatá senátorka). Celé se to snaží nést nějaké poselství o dobrotě v lidech, ale kvůli mizernému příběhu a zkratkovitosti, to vyznívá nejapně. I Hans Zimmer to tady odflákl. Za sympaťáka supermana a jeho vyvedenou bitku s Batmanem, který se tu však chová jako senilní xenofobní důchodce, 2 hvězdy.

Poměrně tuctový horor o jedné rodině pronásledované děsivým přízrakem. Celkem napínavé to místy bylo, herci zahráli sympaticky, hlavní bestie velmi odpudivá a u jedné lekačky, ač jsem ji čekal, jsem si málem úlekem uchcal. Toť bohužel vše. I přes krátkou stopáž se povětšinou jedná o o utahanou nudu, dialogy nijak zajímavé a chování postav místy naprosto iracionální (ne že by to v hororech nebylo pravidlem). Závěr nijak negraduje a vyšumí poklidně jako zážitek z celého filmu. Podobných kousků už vzniklo plno a podobně ladění Sinister a Conjuring převyšují Ligts out ve všech ohledech. Milovníci hororů však budou potěšeni.

Silné drama o útěku ze sibiřského lágru v režii Petera Weira. Výborní herci, precizní režie a úžasná kamera zabírající krásy přírody v Rusku, Mongolsku a Tibetu. Samotná kamera je tak na 3 hvězdy. Na začátku příběhu máme možnost seznámit se s hlavními protagonisty v nelidských podmínkách gulagu, kde útěk znamená možnost, byť pramalou, osvobodit se od téměř jisté smrti. Tato část filmu je pro mě nejlepší. Po útěku sledujeme strastiplnou odyseu mezinárodní nesourodé skupiny, kde jsou zastoupeni agenti, umělci, vrazi i duchovní. Zde bohužel Weir nedokázal hlouběji vykreslit všechny jinak zajímavé charaktery, a proto jsem si je občas pletl. Po přechodu Transibiřské magistrály film ztrácí trochu tempo a ač se i v této části pořád jedná o silný survival film, absence kriminálního živla Farrela ubrala na zajímavosti, a kvůli jisté plochosti postav jsem se do hrdinů nedokázal vcítit a emočně mě jejich strasti nijak zvlášť nezasáhly. Škoda. Poselství filmu je však samo o sobě strašně silné; muži s morálním kreditem z celého světa dokáží pro svobodu a spravedlnost riskovat a podstoupit vše a ani zrůdný režim, jaký panoval v tehdejším Sovětském svazu, je nedokázal zlomit a ani nejdrsnější podmínky z nich neučinili zvířata bez svědomí. Český překlad vyznívá velmi špatně, protože originální anglický mnohem lépe vystihuje podstatu cesty polského hrdiny. Pointa na konci moc hezká a až historicky palčivá. Cesta zpátky ke svobodě může opravdu někdy trvat celý život.

Harrison Ford v roli drsného detektiva, který musí čelit zkorumpovaným kolegům, a o život nejde tentokrát jen jemu, ale i malému chlapci z komunity Amišů. Film pěkně balancuje díky Weirově brilantní režii mezi romantickým dramatem a klasickou kriminálkou, postavy jsou dobře napsané a prostředí komunity amerických novokřtěnců působí zajímavě. Mezi detektivem a chlapcovou matkou to začne pěkně jiskřit, ačkoli oba pocházejí z diametrálně odlišných světů. Právě tuto část filmu považuji za nejzdařilejší i přes pomalejší tempo, kdy se toho moc neděje. Napínavý konec s jednou výborně odlehčenou scénkou krásně uzavírá tento zajímavý filmový počin; v úplném závěru se nedočkáme klasického happy endu, čímž si film udrží svou reálnost. Jen mohlo být dáno více prostoru k seznámení diváka i hlavního protagonisty s komunitou Amišů a jejich filozofií, abychom nenabyli pocitu, že se jedná pouze o bandu pomatených křesťanských sluníčkářských fanatiků. Proto nakonec tato poznámka. Životní postoj Amišů vychází z předpokladu, že člověk se před Bohem na tomto světě může vykoupit pouze prostřednictvím velice tvrdé práce, pokory a chudoby. Z tohoto důvodu odmítají stroje, které by jim každodenní dřinu usnadňovali, stejně jako pěkné oblečení a všechny výdobytky moderní společnosti, které slouží pouze k zábavě a rozptýlení. Rozhodně zajímavá myšlenka v ostrém protikladu k současnému nenažranému životnímu stylu.