KorenGeorge

Po delší době výborná česká komedie s velkou výpovědní hodnotou a celkově dobře zmáknuté filmové řemeslo. Herce vybral mně neznámý režisér Radek Bajgar výborně a na Bartošku a spol. je radost se podívat. Postavy včetně vedlejších zajímavé a komplexní i hudební doprovod zajímavý. Film ani chviličku nenudí, nadsázka je v daném žánru pochopitelná a sonda do duše muže a ženy velice nenásilná a přitom hluboká. V dnešní postmoderní feministické společnosti se, myslím, mnoho mužů dokáže identifikovat s pocity "vykastrovaného kocoura" veterináře Jana stejně jako mnoho dam s pocity jeho dominantní ženy, kdy oba mají svou pravdu, přes kterou vlak nejede; jenže žít potom společně je nemožné. Dále se mi líbila postava Vilhelmové, která si v pravý čas dokázala uvědomit, co je třeba změnit na svém přístupu k manželství, aby byla ještě šance zachovat a možná i zlepšit svůj vztah se svým mužem. Film se ale chová trošku nespravedlivě k ženskému pohlaví, stejně tak dominantní a uzurpátorští mohou být i muži s nejčistšími záměry vůči svým manželkám a partnerkám a výsledek dopadá stejně. Teorie tygra mi vychází jako hezký velice vtipný film o svobodě, vztazích, lásce, sobeckosti a nedorozumění, nad nimiž se můžeme s lehce hořkým úsměvem zamyslet. A starší ročníky, kterým se podařilo v manželství setrvat 20 a více let, musí tuto komedii ocenit ještě dvakrát tolik.

Britský seriál, který jsem jako dítě bezmezně miloval a těšil se každou neděli v 20:00 na nový díl. Příběhy Sira Thomase Greye a jeho povedených čtyř ratolestí nabízely vždy plno dobrodružství, humoru, 'lekce z historie' a morálního ponaučení. Ačkoli jsou příběhy nereálné a jedná se v podstatě o středověkou dobrodružnou soap operu, nikdy seriál nekoketuje s trapností a přílišnou přehnaností, která je tak typická pro seriály americké. Výborný byl také zákeřný záporák baron John Mullens, ve kterém nebyla snad špetka slušnosti. Z Thomasových dětí jsem měl nejradši nejstaršího a nejmoudřejšího Armuse a nejlepší epizoda byla pro mě ta se soudem, jméno už si nevybavuji . Normálně bych Covington Cross hodnotil velmi slušnými třemi hvězdami, z nostalgie ale ještě 1 přihazuji.

Coenovská prvotina a hned naprostý poklad. Úžasná kamera, podmanivý hudební podtext, skvělé dialogy, výborně vybraní herci (moje favoritka samozřejmě mladičká Frances McDormand) a nezaměnitelná režie bratrské dvojice. Film střídá komické pasáže plné absurdního humoru s dramatickými a konečná čtvrthodina je čistokrevným mrazivým hororem. Všechno dohromady funguje dokonale, takže si celých 100 minut můžete vychutnávat jedinečný filmový zážitek. Pointa, kdy kvůli okolnostem a možná i absurditě života vlastně nikdo neví, co a proč dělají ostatní a co se vlastně stalo , byla použita v dalších Coenovských filmech, ale zde do sebe zapadá nejlépe. A soukromý detektiv v příběhu je jedním z nejlepších hnusáků všech dob. Celkově skvělý filmový zážitek.

Velmi příjemná oddechovka s ranařem Jeanem Reno v hlavní roli. Odlehčenost snímku dává vzpomenout na starší Belmondovky a z filmu sálá celková pohoda a pozitivní energie. Kdybych si to zde nepřečetl, netušil bych, že Wasabi natočil Beson, asi taky na chvíli potřeboval vypnout, a tak si střihl tuto komedii.

Jeden z nejnádhenějších československých filmů a pro mě asi úplně nejemotivnější ze všech. V Československé Nové vlně se začínají objevovat témata, která nutí účtovat národ se svým svědomím, v tomto případě jde o pomnichovský Slovenský stát. Arizace a následná deportace, která měla u našich sousedů velice rychlý průběh, je tématem tohoto impozantního psychologického dramatu. Film nemá jedinou chybu, strhující příběh, geniální herectví i režie a především stoprocentní reálnost postav se všemi jejich kladnými i zápornými vlastnostmi. Tragédie truhláře Tona Brtka, který se vinou okolí a vlastních slabostí zaplete se zrůdným režimem, a následně zakouší nulovou možnost z tohoto kolotoče vystoupit, vás nenechá chladnými a jeho bezmoc na konci příběhu působí tak strašně reálně a bolestivě, že jsem po skončení byl úplně emocionálně vyčerpaný . Zasloužený Oscarový snímek a pro mě šestihvězdičková záležitost, kdyby tato kategorie na ČSFD existovala.

Poměrně fajnové oddechové fantasy podle legendární počítačové hry. Příběh s dobrými a zlými postavami je sice velmi jednoduchý až pohádkově úsměvný, na druhou stranu má slušné tempo i svou logiku. Vizuální stránka moc pěkná,celý lidský svět vypadá originálně, Orkové i ostatní příšery působí zajímavě, zbroj rytířů a zbraně stylově přepálené. Škoda jen, že nebylo víc času věnováno postavě Orca Thu? a jeho rodině, který byl mnohem zajímavější než lehce jaloví hrdinové lidští. Souboje a akce má slušnou úroveň a nuda rozhodně nehrozí. Ač jsem nikdy hru nehrál, svět Warcraftu se mi velmi zamlouval, a dokázal mě na 2 hodiny vytrhnout z reality všedních dnů. Těším se na další pokračování této akční (fanoušci hry prominou) pohádky.

Nádherné psychologické drama z prostředí internátní střední školy ve Švédsku v 50. letech, které emocionálně usadí. Nastiňuje otázku, kde se v lidech zlo bere, a odpovědi nedává přímo, ale můžeme si je krásně domýšlet. Zpočátku agresivní namachrovaný hoch Erik je pro své chování vyloučen ze své střední školy a poslán do internátní školy pro vyšší společnost s dlouholetou tradicí a vlastním systémem kázně udržované samotnými studenty. Tento systém připomínající mazáckou vojnu je naplněn šikanou, korupcí, křivdami, nespravedlností a lhostejností ze strany vyučujících. Erik, který se projeví jako charakterní svobodný člověk, však od počátku hrdinsky bojuje se staršími studenty i shnilým kastovním systémem, aby pak na konci dokázal celou odpornou strukturu "věhlasné" školy podlomit. Ve filmu je nádherně zakomponováno několik vedlejších příběhů, u nichž se můžeme zamyslet nad city jako přátelství, láska, dospívání a svoboda, které jsou všechny u Erika těžce zkoušeny. Na filmu těžko nacházím negativa, řemeslná stránka od hudby přes kameru a herecké výkony po výpravu úchvatná; a když k tomu přičtu propracovaný scénář a silný příběh, vychází mi z toho perfektní filmový zážitek, který mi ještě dlouho ležel v hlavě. A hlavní hrdina by svým jednáním měl být inspirací hlavně pro všechny dospělé, kteří kvůli své zbabělosti křivý záda a tím mrzačí i svou duši.

Nevím, co tedy tento western chtěl divákovi nabídnout. Měla to být sonda do lidské duše, v níž se u každého skrývá zlo? Pokud ano, tak to režisér zpracoval s obratností želvy na zádech. Děj velmi nudný, konverzace divákovu pozornost neudrží a násilí zbytečně explicitní, téma hříšné rodiny těžko uvěřitelné. Za scénáristickou botu považuji rovněž moralistního lovce lidí v roli vypravěče. Na druhou stranu v kterém jiném filmu vypravěč zemře před koncem děje, takže ho ani nedopoví? Film jako by si nedokázal vybrat, čím chce být, a co sdělit a jakými prostředky. Řemeslná stránka filmu se mi líbila a mladičká dcera Clinta Eastwooda působí pěkně netuctově, to však na dobrý film nestačí. Podprůměrná pseudopsychologická záležitost s westernovými kulisami.

Hodně brutální kriminálka odehrávající se na Texaském maloměstě.Líbila se mi poctivě vykreslená stylová atmosféra 50. let na jihu USA, dobří herci i originální téma k zpracování. Příběh má příjemně pomalé tempo, připomíná skoro idylu života mezi naftovými poli, kdyby zde ovšem hlavní protagonista nebyl dokonale bezcitný chameleon s odznakem. Násilí, které je ve filmu páchané především na ženách, způsobuje divákovi bolestnou grimasu ve tváři, a je jedním z nejbrutálnějších, které jsem kdy viděl. Casey Affleck zahrál novodobého Modrovouse brilantně a ztělesňuje ono tajemné maskulinní zlo, které ženy tak přitahuje, očaruje a následně zničí. Konec působí trochu přestylizovaně a málo uvěřitelně, přesto se jedná po všech stránkách o výborný kousek. Už kvůli charakteru zástupce šerifa Forda stojí za to film shlédnout.

Co potřebujete k tomu, abyste natočili jeden z nejnapínavějších thrillerů všech dob? 4 chlapy, 1 krkolomnou cestu v Laťinské Americe, 2 náklaďáky a několik kanystrů nitroglycerinu. Francouzská klasika z 50. let neztrácí ani po 60. letech nic ze svého kouzla a dvou a půl hodinová stopáž uteče jako voda. V první hodině máme dost času na seznámení se s hlavními protagonisty a jejich bolestným osudem, který je zavede na smrtelně nebezpečnou výpravu. Jsou mezi nimi horkokrevný mladík Mario, postarší gangster s nervy se železa Jo, sympatický blonďák Bimba a dobrosrdečný Ital Louigi. Tihle čtyři se vydávají na krkolomnou cestu, kdy mají dovézt nebezpečný náklad na určené místo a začíná nervy drásající jízda s nejistým koncem. Napětí se stupňuje každou minutou, charaktery všech zúčastněných se začínají vykreslovat a vztahy mezi nimi se proměňují kvůli celkové stresové situaci. Režisérovi se daří držet diváka v neskutečném napětí, neboť absolutně nevíme, co se může každou vteřinou stát, dramatické scény se střídají intenzivně a zvraty jsou perfektně nepředvídatelné. I na druhé shlédnutí, kdy už víte, jak příběh skončí, budete přikováni ke křeslu a pociťovat na vlastní kůži fyzický strach všech zúčastněných. Charaktery všech čtyř postav přirostou k srdci a budete jim fandit do posledního dechu, ačkoli zrovna neztělesňují ideál filmového hrdiny - další důkaz geniální filmařiny. Konec představuje perfektní tečku za příběhem o odvaze, lidském neštěstí a chuti změnit svůj život. Jen nevím, jestli dané téma ocení stejně vysoko i něžnější pohlaví, jedná se přeci jen o ryze chlapský film. Ale dokonalý.