Tristaver

1. série: Drtivé vítězství formy nad obsahem. Výprava, kostýmy, masky - všechno na jedničku, je to vizuální paráda. Škoda hodně slabého scénáře; když to vezmeme v čistém čase, tak dobré tři díly z osmi jsou tady navíc. Říká se, že příběh dělají postavy. V případě Rings of Power to moc nefunguje, a to navzdory tomu, že některé postavy jsou fakt super - Durin, Elrond, Galadriel, Celebrimbor, Miriel, Disa... Ti všichni mi přijdou opravdu podaření. Mimo hobití linii každá přinesla něco zajímavého. Ale jako celek je to nuda, příliš málo děje. Věřím, že v příštích sériích tvůrci trochu zatlačí na pilu.

Vizuální nářez; Spielberg to má pořád v sobě, fakt se na to kouká skvěle. Bohužel jako člověk, který měl předtím čest číst knížku (kterou si zatraceně užil), jsem měl až překvapivě zásadní problém s odchylkami (osud Daita, malá role Oga, v knížce daleko stylovější zisk mince...). I navzdory tomu to ale byl příjemně strávený filmový večer.

Táhne se to jako válka ve Vietnamu, představitelka hlavní role neumí hrát, a celkově se tam vlastně nic moc neděje. Nesedí moc ani časová souslednost, kdy tam vietnamská armáda vtrhne v roce 1979, ale hlavní hrdinka, které ještě nebylo deset, vypadá pořád stejně jako v roce 1975... Jedna hvězdička za pěkné záběry přírody a Angelininu odvahu/nasazení natočit celovečerák v khmerštině.

Je to takové nijaké. Brad Davis hraje jako by trochu z donucení (scény v blázinci jsou úplně mimo jakékoli hraní), herec ztvárňující jeho otce je ještě horší. Hudba nejspíš korespondovala éře, ale dnešní ucho spíš otravuje. Korunu tomu všemu nasazuje střih, který je vedle jak ta jedle. Takže ve výsledku to udržuje jen pár vedlejších postav, a touha diváka vědět, jakže to nakonec dopadne.

Dokud si jen Gosling s Crowem povídají a hláškují přitom, je to super zábava. Jakmile se má děj někam posunout, všechno drhne. Trochu přestřelená stopáž, zato krásná výprava to vytahuje nahoru. Ty tři hvězdy tomu budou slušet.

Buďto jsem absolutní filmový barbar, že nedokážu ocenit velikost tohohle snímku, anebo prostě jen skoro sto let starý film nedokáže být tak nadčasovým, abych ho ocenil. V zájmu svého mentálního zdraví se budu přiklánět k druhé variantě.

Tak to vezměme chronologicky. V první části v New Yorku dojde k rozvodu, jehož genezi divák nemá úplně šanci pochopit; prostě přijde. Pokračujeme romancí s Frankem, která vznikne taky zdánlivě zčistajasna, stejně jako předchozí rozvod. Následuje italská část, která je jediná vcelku zábavná, ale pro následný příběh poměrně nedůležitá. Úplně stejně jako ta další, indická, ta je ale zcela nezajímavá a k uzoufání nudná. A tak se (bez jakékoli gradace děje) dostáváme k vrcholu příběhu na Bali, kde se tvůrci filmu snaží stihnout přinést poselství, a zároveň uměle "zkombinovat" dosavadní zkušenosti hlavní hrdinky z jejích cest. Nevim, jaká byla cílovka, nicméně kde snímek, který si za mě zaslouží leda tak nedělní day time na Nově, u kterého si paní ve středních letech budou říkat "ach, co kdyby", vydělal tolik v box office, to nechápu.

Dvě hvězdy za celkem fungující chemii mezi dvěma protagonisty, a španělský pár. Jinak je to dlouhé a nevtipné, navíc poslední čtvrtina výrazně předvídatelná.

Těžko věřit, že zřejmě nejlepší počin, který jsem za posledních asi pět let zhlédl, bude zrovna dokument o basketu. Jakožto ročník '90 si Jordanovu éru pamatuji, a vybavuji si, jak dokázal pobláznit i nebasketbalový svět. Je fakt, že aby si divák tohle dílo naplno užil, je asi potřeba znát basketbal aspoň zčásti (vědět, jak se v NBA hraje play-off, co je rebound atp.), ale to nepovažuji za chybu.

Se "starým" Black Mirror to sice má společnou jen tu mrazivost; ale právě díky ní jde o parádní epizodu, které tak odpustím i tu úvodní roztahanost.