Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (1 233)

plakát

Náhradníci (2009) 

Jeden z mých nanejvýš očekávaných filmů roku 2009 a jsem bohužel celkem zklamán. Jediné, čím tento sci-fi thriller zaujme, je zajímavá a dle mého názoru poměrně reálná vize budoucnosti (sakra s těmi klony Matrixu se v loňském roce nějak roztrhl pytel). Napínavý začátek byl promarněn následným nudným vyšetřováním a naprosto dementní konec poslal celý film do kopru. (SPOILER Když řidičům zničíte auta, tak to rozhodně neznamená, že se nadobro přestanou vyrábět a už vůbec ne, že se začne chodit zase jen pěšky! SPOILER) Všehovšudy dvě akční scény však ukázaly, že přinejmenším akční potenciál Náhradníci rozhodně měli, a že ho trestuhodně nedokázali využít. Největší slabinou byl ovšem scénář - jednoduchý, bez napětí i zvratů, a v závěru naprosto hloupý. A smůla pro tvůrce, že scénář "dělá" v kriminálkách většinu filmu. Normálně bych dal 3, ale vzhledem k tomu, že jsem se vážně těšil, tak musím jít na 2.

plakát

Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediů (1983) 

Jak už jsem řekl u Impéria, tak všechny díly staré trilogie pro mě mají vyváženou kvalitu. Návrat Jediho představuje důstojné zakončení jak trilogie, tak celé ságy. Jen je pravda, že ti Ewokové byli dost velký přehmat. Jejich nápodoba s Gungany (v rámci časové posloupnosti spíše obráceně) byla zřejmá, ovšem ve Skryté hrozbě jako úvodu si je mohl Lucas dovolit (Návrat Jediho mi vůbec připomínal Epizodu I v mnoha aspektech). Zde působili akorát rušivě a ničili pracně budovanou epickou atmosféru osudovosti. Občas mě při sledování původní trilogie napadají kacířské myšlenky, jak ohromující by byla s dnešními možnostmi. Je ovšem také jisté, že by ztratila své nezapomenutelné kouzlo, proto jsem rád, že je přesně taková, jaká je.

plakát

Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980) 

Osobně si nemyslím, že by byl druhý díl nejlepší ze staré trilogie. Všechny tři mají podle mě velmi vysokou a vyrovnanou kvalitativní úroveň, ovšem k absolutnímu hodnocení každému krůček chybí. Impérium vnáší do hry prvek osobní tragédie, prohlubuje charaktery a vztahy a hlavně otvírá prostor k závěrečnému zúčtování.

plakát

Dobré ráno, Vietname (1987) 

Další ukázka skvělé one man show. Já mám sice Robina Williamse raději ve vážnějších polohách, ale tady má jako DJ Rádia Saigon tolik energie, že by vypálil půlku vietnamské džungle. Do éteru chrlí hlášky kadencí tatatata, možná ještě větší a jeho komediální tah na bránu je nazadržitelný. Všechno to má ale jednu zásadní chybu - není to vůbec vtipné! Williamsův vodopád blábolů je na tom s úrovní humoru naprosto stejně, jako kýbl hnoje nenáviděného DJe Hauka, kterého chtěli vojáci pověsit za koule do průvanu (no je pravda, že polka mu asi moc nepřilepšila). Ale třeba jen nerozumím pravé americké show... Celkově ovšem zajímavý pohled na válku a neduhy válečné byrokracie skrze mikrofon a vlny rádiového vysílání.

plakát

Castle na zabití (2009) (seriál) 

Plný počet nedám jen z důvodu určité neoriginality (zábavný a velmi užitečný konzultant u policie) a také přehlcení seriály s kriminální tématikou. Jinak jsem si duo Rick Castle a Kate Backett skutečně velmi oblíbil. Nathan Fillion potvrzuje, že je charismatický sympaťák, i když nemá kolt a hnědý kabát (úvod k halloweenskému dílu byl fakt nářez :-) a Stana Katic je jedna z nejhezčích detektivek co jsem viděl. Chemie mezi nimi funguje skvěle a jejich slovní přestřelky jsou v každém dílu to nejlepší. Jen doufám, že to zase nezruší (na to má Fillion štěstí :-), ale to snad při celkem slušné popularitě nehrozí.

plakát

Turok: Son of Stone (2008) 

I když by si Turok zasloužil spíš 3, tak dávám 4. 1) Mám rád dobrodružství. 2) Animace sice nebyla prvotřídní, ale atmosféru dokázala navodit velmi slušnou. 3) Příběh byl jednoduchý, ale za tu prodlouženou hoďku nestačil nudit ani chvíli a navíc se odehrával v nadmíru zajímavém prostředí. 4) A především KREV, KREV, KREV, jen víc takhle drsných animáků, které se nesnaží být "child friendly". Shrnutí : Turok dokazuje, že i klasická animace má v řádně drsném hávu rozhodně co nabídnout a já doufám, že podobné filmy pro odrostlejší budou vznikat i nadále. Po Tales of the Black Freighter další příjemné animované překvapení.

plakát

Rain Man (1988) 

Herecký koncert obou hlavních představitelů. Dustin Hoffman je bez komentáře, ale líbil se mi i výkon Toma Cruise a to ho nemám moc rád.

plakát

Bitva o planetu Terra 3D (2007) 

Sice pěkné, ale nedávalo to moc smysl. Proč se sakra obě rasy nepokusily dohodnout na finálním řešení hned na začátku??? Jo vlastně protože by ten film vůbec nemusel být natočen. Terrianská naivita (nebo spíš naivita poselství, které se tvůrci do filmu snažili vložit) v závěru mě ale pobavila. Nikdo, kdo trochu zná historii lidstva si nemůže myslet, že lidem bude takový stánek stačit! Ihned by mohlo vzniknout pokračování s názvem War for Terra, protože válka by byla za podobných podmínek nevyhnutelná. Pro lidi je totiž charakteristická jedna moc pěkná vlastnost a totiž, že vždycky chtějí víc, a nikdy, skutečně NIKDY, nemají dost. Uvidíme se u pokračování...

plakát

Cvokař (2009) 

Čekal jsem humornou záležitost, ale tohle drama bylo přesně takové, jako jeho hlavní hrdina : unavené, plné smutku a bolesti. Rozhodně nedoporučuji očekávat rozjařenost ve stylu Americké krásy, protože věčně hulící Kevin Spacey tu vážně hraje pomalou depresivní sebedestrukci na pochodu (rulující hláška : "Pane na nebi, tvůj obličej vypadá jak šourek řidiče náklaďáku."). Film sestavuje mozaiku více či méně souvisejících příběhů představující lidi z různých poměrů a jejich způsoby vypořádávání se s naprostou ztrátou jakéhokoliv horizontu. V tomto případě jsem byl spokojen i s pozitivním koncem.

plakát

Smrt čeká všude (2008) 

No já nevím. Námět rozhodně zajímavý a technické zpracování prvotřídní (kdo ale nemá rád roztřesenou ruční kameru, tak ať se připraví). Největší problém jsem měl ovšem se skutečností, že film nemá vůbec žádnou příběhovou kostru ani kloudný děj. Jedná se spíše o jakýsi paradokumentární pohled na strasti ve službě u pyrotechnické jednotky sloužící v Iráku. Nejvíce se Kathryn Bigelow věnuje rozpracování psychologie postav, jejich motivacím a způsobům, jakými se s intenzivními prožitky neustálého napětí a stresu vyrovnávají. Díky zvolenému způsobu zpracování a délce proto film přináší celkem dost zdlouhavých až nudných pasáží, které rozptylují pozornost a ubírají tak celku na údernosti. Řekl bych, že srovnání s Mariňákem je celkem na místě, ten mi ale sedl o několik řádů lépe. The Hurt Locker je mezi 3 a 4.