katakomb

Asi to není úplně objektivní hodnocení, ale já jsem z toho byl přesně tak moc nadšenej, jak moc jsem byl zklamanej z Díry u Hanušovic. Takže pro mě naprosto povedenej českej film

Caligula: Skutečný příběh, který s námi sdílí pár skutečností, ale jinak je to samé "možná", "je to možné?", "pravděpodně" anebo "co když". Takže pokud se někdo chce dozvědět "pravdu" a čeká na rozuzlení, jestli se dá známý film od Tinto Brasse použít jako historiografický pramen, tak musíte zapátrat někde jinde.

Myslím, že tenhle film má horší pověst, než jaký ve skutečnosti je. Já žil v domnění, že je to dějově prázdný, herecky špatný a že se to snaží "zachránit" porno-erotickou stránkou. Ale příjemně mě překvapilo, že necenzurovaná 2,5 hodinová verze mě výrazně nenudila i přes konstantní tempo, ocenil jsem McDowellův herecký výkon - i když je sexuálně zvrhlá a extrémně násilná povaha spíš předmětem historické debaty, tak Malcolmovo střídání perverzního a šíleného výrazu spolu s dalšími výrazovými prostředky přesně vystihovalo Caligulovu obecně rozšířenou pověst. Explicitní erotické scény tak nějak akorát "sedly" do prostředí, dá se říct, že bez nich by to bylo kratší a asi by to na hodnocení nic nezměnilo, ale na druhou stranu tak nějak trefně dokreslovaly atmosféru starověkého Říma - vlastně jsem se na ně díval se zájmem, protože na rozdíl od pornografie bylo vše zachyceno "umělecko-filmařskou" kamerou, která ale nijak nesnižuje vzrušující zážitek. Komplexně vzato, mám z toho dojem, jako bych viděl divadelní představení na plátně. A vlastně jsem s tím spokojený, za ztrátu času to rozhodně nepovažuju

Uf... jednu hvězdičku za efekty. Viděl jsem právě přehlídku nevychovanejch spratků, neustále šílený výraz Toma Cruise, film plný nelogismů.. Kdybych si z toho měl vzít jedno poučení, tak by to bylo neustálé zakrývání očí a uší dětem, které by mohly spatřit okolní svět a zjistit, co to je opravdová realita. Filmařsky nic světobornýho, efekty dobrý, ale ty na lepší hodnocení rozhodně nestačí.

Berlín, tanec, drogy a zmizelý kluk. Milostná story na pozadí detektivního příběhu: mladý Luis přijíždí do Berlína za zábavou, potkává se s dvojicí Řeků hledající v Berlíně ztraceného bratra a zároveň vzplane láskou k tomu, kdo se jeví jako hlavní podezřelý ze zmizení hledaného řeckého mladíka. Různé národnosti, různé kultury, Berlín vykreslený jako multikulturní město sršící zábavou pro mladé - smysl tohohle filmu a záměr autorů se ale ztrácí stejně jako ztrácí kontrolu sám nad sebou i hlavní hrdina vlivem drog. Myslím, že to autoři zbytečně překombinovali.

S počtem shlédnutých gay filmů jsem přísnější a ocenil bych v tomhle snímku méně patosu. Nemůžu ale popřít, že film předčil moje očekávání a neviděl jsem žádnou mexickou telenovelu, spíše to byla taková mexická verze Klubu zlomených srdcí. Dokázal jsem se vcítit do hlavních protagonistů a to je pro mě asi zásadní. Objektivně i subjektivně vzato je to povedený snímek, kde se sice odehrávají téměř všechna filmová a stejně tak i téměř všechna gay filmová klišé, ale celkový dojem z pěkného filmu to nijak nekazí.

Celé to osciluje mezi nezáživným příběhem člověka s uměleckou touhou na životní křižovatce a naspeedovanou, až hysterickou business gangsterkou z prostředí realit. Nevím, co bych na filmu hodnotil pozitivně, herecký výkon Romaina Durise mi připomínal spíš výstup člověka s poruchou ADHD nebo člověka pod vlivem drog střídavě s alkoholovýn absťákem. Režijně žádná sláva, scénáristicky ani herecky taky nic moc.. Celé to bylo nudné a těžkopádné stejně jako protagonistův přednes na klavír.

Tohle vůbec nebylo špatný, a čím dýl jsem se díval, tím víc mě ten film vtahoval a zajímal. A konec byla úplná třešínka na dortu, vyvrcholení, absurdita, bizarnost, šok. Queer film, který mě po dlouhé době dokázal zaujmout, překvapit, přesvědčit, film, kterému jsem věřil. Samozřejmě co by to bylo za queer film bez nahoty a sexu, ale v tomhle případě nebyly sex a erotika snahou alespoň "nějak upoutat diváka".. Z komentářů chápu a uznávám, že pro širokou veřejnost se bude jednat asi o méně atraktivní a koukatelný snímek. Pořád je to ale film s morálním přesahem (nevím, jak je historicky přesný, neověřoval jsem), film který je rozhodně aktuální a byla by škoda, kdyby zapadl.

Pěkná komorní a nenásilná povídka na večer. Charakterově pestré jako italská pizza, výrazově na italský film velmi umírněné a velice velice (!) realistické, žádná upocená telenovela. Dějově nic převratného, přesto ale celkový dojem zůstává milý, pozitivní a uspokojivý ve všech pozitivech, co film může skýtat. A jako třešínka na dortu Sophia Loren a její vrásky. Ano!

Úžasný umělecký zážitek, celková estetika a nakonec hlavně výkon Adriena Brodyho, to je za mě na filmu nejhodnotnější. Nedávám pět hvězd jen kvůli tématice, bez toho, abych tím jakkoliv ubíral na vážnosti. A nakonec se nechám strhnout lavinou srovnávání s Schindlerovým seznamem - ano, Spielberg rozhodně takto esteticky ani umělecky netočí a jeho film je plný patosu a dojí emoce, s tím souhlasím. A jakkoliv je Spielberg historicky nepřesný a idealizuje, vytvořil snímek, který hodnotím stejně vysoko - a stejně tak: ne pro vážnou tématiku - , protože jak Spielberg, tak Polanski ve mě vyvolali extrémně silné dojmy a pocity, akorát odlišnými prostředky.