Specs

Hlášky: Homolka: - "Já jsem si ty prsa musel holit, dokud si mě nevzala. Ovšem, pak jsem se na to vyfláknul, rozumíš? Ale zase jsem musel dělat jiný pitominy." Ludva: - "No, takže ty jsi ty prsa holíš defakto do dneška?" Homolka: - "To jo, ale tupou žiletkou, rozumíš, tupou žiletkou." & Homolka: - "No to víš, sem je to daleko i auťákem." & babička: - "Mářo, dyť von už ani tu kozu neuhlídá."

Hlášky: Homolka: - "Já ti řeknu, že vona tancuje docela dobře." Homolková: - "Hmm. To víš, tančila. Holt se pozná." Homolka: - "Ta shodit takovejch padesát kilo." Homolková: - "Ti řeknu." Homolka: - "No." Homolková: - "Baletka. Úplná labuť." & Homolková: - "Člověče, to je úplnej ráj." Homolka: - "To je ráj, viď? To je žrádlo?" Homolková: - "No, vždyť říkám, že ráj." & (Na Ludvu.) Homolka: - "Ti říkám, jestli si ten fotbal neprosadíš, tak jsi u mě mrtvej Homolka." & Homolka: - "Jak ten chudák Ludva si má s tou svojí ženskou vědět rady. Já starej kořen, pánové, a..." Homolková: - "Jen se neboj, však on už si Ludánek přijde na to, jak na Heduš." Homolka: - "Jako já jsem přišel na to, jak na tebe. Za pětatřicet let jsem na to nepřišel." Homolková: - "To by si musel být trošku inteligentnější." Homolka: - "To bych musel být, prosím tě, Edison anebo Lenin, a ani ty by na tebe nestačili. Jsem si za těch pětatřicet let vydobyl fotbal a to je keců, že je to hrozný. To je pomalu víc, než kdybych, člověče, vynalezl tu žárovku." Homolková: - "Ty jsi si vůbec nic nevymoh, ty si mi akorát protivnej, že jsem ráda, když vypadneš z baráku, ty Edizone."

Hlášky: Dany: - "Hele, já ti slibuju, že jestli tady nezasuneš, tak já pojedu na tu Moravu a odmakám to za tebe!" & Filip: - "Zejtra ráno to definitivně balim." Dany: - "Tak třeba se něco stane." Filip: - "Jo, vole, přijede raft plnej krasavic a budou řvát: "Filipe, ty vole panici, chcem tě, ty vole chcem tě!" & babka ze sprchy: - "Ty prasáku! Ty úchyle! Jak si to představuješ, takhle mě vošmatlávat po ránu?" & dívka trpící astmatem: - "Já mám trochu astma a tady jsou samý kytky." Bořek: - "Zvykat si budeš, holčičko!" & Danyho máma: - "Dany?" Dany: - "Mami." Danyho máma: - "Co tady děláš?" Dany: - "Já jsem se tady nějak zašprajcl." Danyho máma: - "Zašprajcl? Jak se tady můžeš zašprajcnout, vždyť tohle jsou dámské záchody, víš to vůbec?" & hasič: - "Jestli chcete, můžeme vás vzít do hasičárny. Ukázat stříkačky. Máme už plný cisterny. Co?" & Filip: - "Ach jo, smůla se mi lepí na pinďoura."

Hlášky: Rendy: - "Tak proč jemu vždycky kupujete každou kravinu, kterou si načmárá...?" brácha: - "Mami..." Rendy: - "Teda Ježíšek kupuje..." & Rendy: - "Tak ať maj bambáni posvícení..." Jáchym: - "Jo." Rendy: - "Na bembeřice!" & panter: - "Co to je? Sem snad nějaký zkurvený MHD nebo co? Vidíte tady nějaký kreténský cvakačky na lístky?" & Milan: - "No co to je, ty vole?! Máte opravit rozbitý okno, namazat dveře a umejt nádobí od oběda, a vy se pořád někde flákáte. Takhle by to nešlo, frajeři!" Rendy: - "Co je?" Marta: - "Táta vám vzkazuje, aby vás Milan nešetřil. Tak vítejte ve válce, pánové!" Milan: - "Jo, a prej jste dobrý v elektrice. Tady se našim hostům rozbil babysitting, tak si ho můžete opravit." (Praští babysittingem o pult.) "A nečum!"

Hláška: (V domě Ceceiny babičky.) Cece: - "Rachel, tady jsme v bezpečí." Rachel: - "Děláš si srandu?! Viděla si tu zatracenou věc?!" Cece: - "Tenhle dům byl požehnán. Je ochráněn proti zlu." Rachel: - "Zasraně skvělý! Jsem ráda, že tvoje babička začarovala dům, když mohla nainstalovat telefon!"

Hlášky: král: - "Jestli já jsem takhle vyváděl kvůli ženění..." princ: - "Jenomže ty sis bral maminku, kdežto mě vnucuješ samý cizí holky." (Královna skrývá smích.) & princ: - "To budu raději kácet stromy." král: - "Jak chceš. A začni hned." & princ: - "Otevřete... Otevřete... Tak otevře někdo?" hospodyně: - "Co se děje, Vincku?" Vincek: - "Co tu chcete?" princ: - "Nepřijeli jsme ve zlém?" Vincek: - "Tak proč tedy?" & král: - "Co když se zamiloval?" královna: - "Nic jiného sis nepřál." král: - "Bez mého svolení?" & princ: - "Vy byste mi dala košem?" Popelka: - "To by ale byla troufalost, co?"

Hlášky: Kenneth: - "Nějaký plán?" Michael: - "Ne. A ty?" CJ: - "Co grilování?" & Kenneth: - "Pokoušej se nás převrátit! Vem na ně pilu!" & CJ: - "Promiňte, já bych se nechtěl nikoho dotknout, ale řekněte mi, jestli jsem to pochopil správně. Navrhujete vzít pár školních autobusů, obrnit je hliníkovým obložením a potom frčet k obchodu se zbraněma, kde se budem dívat, jak náš kamarád Andy jako v nějaký kovbojce naskočí na vůz. A pak pojedem přes uvítací výbor pár set tisíc kanibalů, abysme mohli odplout se zapadajícím sluncem ve člunu tady toho debila?! Na nějakej ostrov, co ani nevíme, jestli existuje?!" Kenneth: - "Jo." & Michael: - "Musíme mu poslat nějaké jídlo!" CJ: - "Mám nápad, budeme tahat sirky a kdo si vytáhne nejkratší, poběží tam se sendvičem."

Hlášky: otec Kraus: - "Co to je?" máma Šebková: - "Lžičky." Eva: - "No, lžičky. To se hodí, tolik lžiček." otec Šebek: - "No pozor. To nejsou obyčejné lžičky. To jsou lžičky z umělé hmoty - lehké, ohebné, pružné. To jsou lžičky, které vyvynuli výzkumníci z NDR." (Po chvíli se všechny lžičky v kafi roztečou.) máma Šebková: - "Já jsem ti říkala, nech je až na polárkovej dort. To přece není do horkýho kafe." otec Kraus: - "Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu." strýc Václav: - "Stříleli za války do vzduchu." & Eva: - "Fakt je to výborný, viď Péťo? Řekni něco." Péťa: - "Ty knedlíky mi připomínají vajíčka karety obrovské." Jindřiška Krausová: - "Koho?" Péťa a otec Kraus: - "Mořské želvy" & Eva: - "Pane Kraus, není vám něco?" otec Kraus: - "Ale ne, jen se mi zatočila hlava." Eva: - "Nějak se mi nelíbíte." otec Kraus: - "Vy taky vypadáte hrozně." & (Kraus se ptá, kde je Jindřina třída.) Eva: - "Ano, pane Krausi, to je o patro výš..." (Ukazuje dolů.) Eva: - "Teda, níž." (Ukazuje nahoru.) Eva: - "To jste špatně." & (Při hledání nového tatínka.) Péťa: - "Můžu se na něco zeptat?" Eva: - "Ne!" plukovník: - "Co by tě zajímalo?" Eva: - "Nehoří! Jednou provždy nehoří!" & (Jindra ochutnává s mámou okurky.) máma Krausová: - "Kyselý..." Jindřiška Krausová: - "Jak to myslíš, kyselý? Od profesora Rhona z Bubenče nemůžou být kyselé!" & (Elien, Jindra a Michal sedí na lavičce.) Saša Mašlaň: - "Ale tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku? Ať počítám jak počítám, jedna, dvě..." Michal Šebek: - "Víš co Sašo? Jdi do prdele." & otec Kraus: - "Něco ti je?" máma Krausová: - "Nic mi není." otec Kraus: - "To ti tak budeme věřit, že ti nic není, když jsi hekla." máma Krausová: - "Já nehekám." otec Kraus: - "Hekla jsi, neříkej, že ne. Proč bys jinak hekala, kdyby ti bylo dobře? Tady celé dny chodím po bytě a pozoruju tě, jak bledneš jako smrt, ztrácíš se mi před očima. Mě přece můžeš všechno říct, i to, že ti není dobře! Hekla jsi, teď jsi hekla! A popři to. Dcera je drzá, a starý hypochondr tady neustále heká a heká! Já, válečný invalida a kripl po třech infarktech, hekám snad? Obtěžuji tím někoho? Neobtěžuji!" & otec Kraus: - "Co si přeješ, holčičko?" Uzlinka: - "Tatínek vám přeje hezký svátky..." otec Kraus: - "Děkuji." Uzlinka: - "A vzkazuje, jestli by alespoň na Boží Hod nemohl být klid." otec Kraus: - "Tatínek..." (Sejde ze schodů.) "Pojď mi to povědět sám, ty Koněve! Nemusíš za sebe posílat spojku, tady nejseš na generálním štábu." Jindřiška Krausová: (na otce) - "Každej ví něco. Víš snad ty, kdo založil Beatles?! Myslíš, že Svojsík, Frištenský nebo snad Tyrš? Víš hovno." otec Kraus: - "Odkdy ty držíš Boží Hod?" otec Šebek: - "Já se z toho zblázním." otec Kraus: - "Dobytku, kterej se zleješ i na Štědrej večer jako mužik!" otec Šebek: - "A ty si trhni nohou! Až to s tebou zase šlehne, tak už ti podruhý pomáhat nebudu, ty parchante!" otec Kraus: - "O to se tě nikdo nikdy neprosil! Tohle je můj dům, můj byt a já si tady můžu řvát jak chci! Ty jsi ho dostal za šaškování na buzerplace, zatímco já jsem ho dostal za léta strávená ve fašistických kriminálech! Není voják jako voják!" & máma Krausová: - "Nejsou ty knedlíčky trochu mazlavé?" Jindřiška Krausová: - "Noky přece musí být trošičku mazlavé. Na povrchu." otec Kraus: - "Noky? Slyšel jsem dobře? Řekla jsi noky?" Jindřiška Krausová: - "Maminčiny noky přece. Pravý nok je na povrchu mazlavý a uvnitř kyprý a vláčný." otec Kraus: - "Ale mluvila jsi o maminčiných vynikajících bramborových knedlících?" Jindřiška Krausová: - "Mluvím o senzačních maminčiných nocích." otec Kraus: - "O těchto nefalšovaných typických vídeňských bramborových knedlících? A ty se je opovažuješ nazývat..." Jindřiška Krausová: - "Noky." otec Kraus: - "Knedlíky." Jindřiška Krausová: - "Vysvětlím vám rozdíl mezi knedlíky a noky. Je to prosté. Knedlík se vaří ve vroucí vodě ve formě podlouhlých válečků, a teprve po vyjmutí z lázně se krájí na tenké plátky. A po obrubě těchto plátků může být takový knedlík trochu oslizlý. Naproti tomu typický nok, se ve formě kuliček nebo šišek, vaří každý kousek oddělený zvlášť, a tudíž je slizký po celém svém povrchu." & otec Šebek: (Kouká na nástěnku.) - "Co je to tady za hnusnou máničku?" Michal Šebek: - "Myslíš Gagarinova bratra?" (Šebek roztrhá plakát.) otec Šebek: - "Já jsem ti chtěl tu nástěnku svěřit, smrade." & (Václav si zapálí cigaretu.) babička: - "Teď tady něco smrdí." strýc Václav: - "Matko, neser." & (Poté co Uzlinka pustí na zem skleničku, která se nerozbije.) Michal Šebek: - "To bylo málo." otec Šebek: - "Tak málo, říkáš? No dobře. Tak na, chlapče." (Michal flákne skleničkou, ta se rozbije.) otec Šebek: - "A komu tím prospějete, co? Druhé straně?" & (Šebek zadržuje dech.) strýc Václav: - "Dejchá. Slyším jak dejchá. Dejchá. To vidím, to slyším. Už tě nesleduju, už si dejchej jak chceš. Končím. Ruším. Končím, nesleduju tě." máma Šebková: - "On červená..." & (Poté, co Šebek zadržoval dech.) strýc Václav: - "Stejně to nemá cenu, není pod vodou." otec Šebek: - "Co pod vodou?" strýc Václav: - "To je jako já, kdybych jel na kole z kopce." máma Šebková: - "Jak to myslíš?" strýc Václav: - "Že nemusíš šlapat, ne?" babička: - "A pod vodou se musí šlapat?" & (Při lití olova.) máma Krausová: - "Co tam vidíš, Jindřichu?" otec Kraus: - "Dávám bolševikovi rok, maximálně dva." & (Michal se pokusí oběsit v altánku před domem, ale ten se pod jeho tíhou zboří.) Jindřiška Krausová: - "Co je?" Michal Šebek: - "Šťastný a veselý." & Uzlinka: - "To máme zase rajskou?" máma Šebková: - "Co vidíš?" Uzlinka: - "Kuře." máma Šebková: - "Tak vidíš." & Michal Šebek: - "Byly Vánoce 1967. Táhlo mi na šestnáct let. Byl jsem beznadějně zamilovaný a chtělo se mi umřít." & (U Krausů před svatební hostinou.) strýc Václav: - "Pánové, já jsem četl v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí takovou zajímavost, že průměrná ženská, žena, myslí na sex každých pět minut. A průměrný člověk, jako muž, chlap, na to myslí každých sedum minut." otec Šebek: - "A co z toho jako vyplývá?" strýc Václav: - "Že sem průměrná ženská." (Všichni se rozesmějí.) & Michal Šebek: - "Co bude dnes k obědu?" otec Šebek: - "Neřvi jak paviján a běž si to přečíst!" & Michal Šebek: - "Dobrý den." otec Kraus: - "Nazdar." Michal Šebek: - "Nešla by Jindra ven?" otec Kraus: - "Nikdy! Nebo navždy." & otec Kraus: - "Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!"

Hlášky: šerif: - "Je tam dole nějaká vlhká. Co jste s tou mrtvolou dělali?" & Erin: - "Jak se jmenuješ?" stopařka: - "Všichni umřeli." Morgan: - "Pane bože, na tohle už sem zhulenej moc!" & uvítací tabule: - "Když pojedete pomalu, uvidíte naše město. Když pojedete rychle, uvidíte našeho šerifa."

Hlášky: Future: - "Já mám hodně přezdívek. Nejrůznější. Říkaj mi Maximum, Brimstone, velikej D. To poslední je dvojsmyslný." & Stefanie: - "Máme s Gregem sexuální problémy." B. Rabbit: - "Mami, nechci tohle poslouchat!" Stefanie: - "Greg mi ji nechce lízat." B. Rabbit: - "MAMI!" & (Sol přiveze autem Jimmyho do práce.) B. Rabbit: - "Hele už se ti někdy stalo, že jsi chtěl všechno poslat do prdele? Když vidíš, že všechno co šlo dobře, se teď najednou sere." Sol George: - "Člověče, je půl osmý ráno."