PowPow

Jedna z nejnechutnějších věcí, co se kdy objevily v televizi. Soukup samotný se mi se svými "pořady" naprosto hnusí.

Ještě jako dítě jsem Zorra hltal. Byla v tom akce, souboje, napětí i romantika - všechno, co ke správnému dobrodružství patří. Dnes už v tom vidím spíš hromadu klišé, v tomto případě vyvrcholených dvěma přihlouple předvídatelnými souběžnými souboji a usmířením se s dcerou těsně před smrtí. Přesto ale - po technické stránce je to skvělé, ať už jde o choreografii akčních scén, herce, hudbu, výpravu.

Studiovost prostě nemám rád. Až moc primitivní děj, scénář a tu poetičnost jsem tomu neuvěřil. Jediný Preiss je (jako obvykle) skvělý.

No, já ty Benderovy klipy zrovna nemusím, toto jsem viděl kvůli Alešovi a hlavně Majsnerovi. Bejr hrát neumí, ani ti ostatní moc ne, ale nemá to ani čtyři minuty, takže se člověk nemá čas nudit.

Obecně 95% parodií nesnesu, bývají většinou trapné a infantilní. O Manituově botě ale platí jen to druhé - přičemž ale tenhle faktor Herbig zkrotil a trefil jím přímo do černého. Těch několik vtipů, které vyzněly trapně (postava Řeka mi osobně přišla přiblblá a jinak to byl třeba gag se žvýkačkou či některé Vinnetačiho kousky), tomu klidně odpustím. Narazil jsem na to po letech a se stářím to nijak neztrácí kouzlo. Pátou hvězdu přihazuju za naprosto fantastického záporáka, kterému jsem fandil víc, než dvěma (respektive třem) hlavním hrdinům.

Rozhodně to stojí za zhlédnutí. Oproti záplavě videí, blogů a dokumentů různých "cestovatelů" je tohle mnohem zajímavější pohled na cestování, bohužel zatím zcela ojedinělý. Film chce ukázat, jak každoročně miliarda šovinistických turistů a baťúžkářů ničí hledáním "dobrodružství" v podobě posledních nezturistizovaných míst planety původní krajinu i kulturu. A takových lidí rychle přibývá. Ten kluk, co byl na výletě lodí a křikl „jsem jako Indiana Jones" mi několik podobných lidí připomněl. Skutečná informační hodnota sice není až tak moc vysoká, nicméně jako relativně průkopnický film to splnilo účel - upozornilo na daný problém.

Čekal jsem nějakou fekální blbost, ale bylo to vcelku jemné. Dvě hlavní postavy byly skvěle zahrané a chemie tam dost fungovala. Bohužel ten film osciloval někde mezi žánry. Jako komedie to nefungovalo - zasmál jsem se jenom u scény s kávou z táty, černým děckem v porodnici a u Dva a půl chlapa. Road movie mám rád, protože to vytváří prakticky neomezený potenciál, dá se to naplnit jakoukoli šíleností, není to potřeba nijak odůvodňovat a nevypadá to, že to tam nepatří. Den před zhlédnutím tohoto jsem shodou okolností narazil na Blbého a blbějšího a Millerovy na tripu (proto jsem taky dostal chuť na další road movie), a oproti oběma filmům se tohle zbytečně drží při zemi. Jako drama by to asi šlapalo líp, ale to by tam zase nesměly být ty komediální prvky. Ta nijakost to zabíjí, úroveň zachraňoval jen Downey Jr.

Jim Carrey je neskutečný. Je to zábavné, zvlášť ta road movie část, ten závěr ale měl větší potenciál na nějaké vtipné vyústění (nemyslím scénu s autobusem, ale s těmi penězi a padouchy).

Vzpomínám si, že v kině to mělo neskutečný vizuální efekt. Tohle by se v hraném filmu nedalo vytvořit ani náhodou. Společně s hudbou to vytváří fantastickou tmavou atmosféru. Pokud to člověk vidí jen v TV nebo na obrazovce, výsledek je nesrovnatelný. Pravda, dá se tomu vyčíst, že to na vizuální stránku sází až moc, ale těch verzí už je hodně (a vesměs povedených), takže pokud má další zpracování obstát, musí se od těch předchozích lišit, sázet na něco, co tu ještě nebylo. Což se tomuto filmu určitě povedlo na jedničku.

Technicky dobré, ne-digitální provedení je povedené. U herců je kvalita kolísavá - nejlepší byl záporák, správný řízek, kterému tu surovost člověk věří. Matthew Modine tam taky sedl. Ale hlavní hrdinka je nic moc (žádné charisma) a ten kompars z její družiny je taky slabý. Děj je dost schématický a scény obsahují jedno klišé za druhým. Dialogy vůbec neodpovídají reálné řeči, postrádají vtip a spousta vět je výplňkových (řeči typu "Musíme je najít. Jinak nám utečou.") - a to u mě celou tuhle podívanou potopilo. Čekal jsem nějaké hlášky, ale přišly jen samé zcela zbytečné a prkenné kecy, což mi ke konci neskutečně lezlo na nervy - tak moc, že to beze zvuku bylo lepší, přičemž jsem zjistil, že k chápání děje ho vlastně ani není třeba. S pozdějšími Piráty z Karibiku naprosto nesrovnatelné, přesto si nezaslouží pověst takového propadáku, jakou má.