Recenze (365)
Tři dny Kondora (1975)
Ten film je objektivně výborný i dnes, natož na rok 1975! Napětí by se dalo krájet, tvůrci vás nenechají vydechnout, a konspirace je tam tak akorát, aby to bylo tajemné, ale ne překombinované. Jediný problém byly všechny scény s Faye Dunaway, která tam byla nadbytečná (aby tam náhodou nechyběl ženský prvek) a zpomalovala děj. A také závěr, který vyzněl do ztracena. Vůbec bych se nezlobil za 20 minut navíc a nějaký nadupaný kulervoucí konec.
sKORO NA mizině - Došly prachy (2020) (epizoda)
Slibný začátek. Na rozdíl od Lajny si herci nedělají prdel z cizího prostředí, ale sami ze sebe a ze své situace, a to jim dokonale sedí a má můj obdiv. Těším se na další díly!
Pianista (2002)
Filmy o holocaustu se často předhánějí v tom, čí nacisté budou násilnější svině, kolik lidí zastřelí a kdo do toho vloží víc zoufalství. Jenže skutečně originální filmy do toho dokázaly vložit určitou invenci: ať už jde o Schindlerův seznam, který zobrazuje myšlení a proměnu nacistického továrníka, nebo třeba Život je krásný, kde diváka dostane neskutečná psychická síla a obětavost hlavního hrdiny. V obou případech je brutalita jen působivým pozadím něčeho silnějšího. Ale taková přidaná hodnota tady chybí, jediná postava vyskytující se v celém filmu je jen pasivním pozorovatelem nikam nevedoucí bezúčelné šňůry násilí. Jak někteří správně upozorňují, většina postav je navíc zcela černobílá. Plus vyprávěcí tempo je zoufale pomalé a spousta scén výplňkových. Jsem naprostý blázen do tvorby o druhé světové válce, ale pardon, tohle mě nikdy nechytlo.
Malý pitaval z velkého města - Kuchařinka (1982) (epizoda)
Nejen Janžurová, ale pan Pešek je ve své roličce neuvěřitelný. Ten to snad ani nehrál.
Mr. Bean - Pan Bean jde do města (1991) (epizoda)
Jeden z nejlepších dílů. Vidět Beana tančit v klubu je nezapomenutelné.
Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka (1972) (seriál)
Čekal bych, že po letech zjistím, že se mi tenhle seriál zdál dobrý jen z nostalgie, ale není to tak. Z každého dílu tryská gejzír fantastických a bláznivých nápadů, kterým první ani třetí série nemůže rovnat. Řada z nich má navíc velice trefný přesah do reality - ať už jde o války bez příčiny, ovládnutí lidí stroji nebo šílené zrychlení životního stylu. A obzvlášť tvůrce obdivuji za odvahu ve své době vytvořit placatou planetu a planetu postavenou na hlavu, které se u nás nesměly vysílat. Vytkl bych jen jedinou věc - pomalost vyprávěcího tempa a desetisekundové záběry chůze nebo startu rakety.
Banánový Joe (1982)
Vousatý hromotluk Bud se do role prostoduchého, ale tvrdého dobráka hodí dokonale. Ze svého civilizací nepolíbeného pohledu se diví absurditám okolního systému, se kterým se neustále sráží, což neumí řešit jinak, než pěstmi. Vzhledem k tomu, že ve společných filmech s TH vzniká humor z úplně jiných podnětů (hlavně vzájemné pošťuchování), není podle mě jejich srovnávání s Joem vůbec na místě.
Lara Croft - Tomb Raider (2001)
Vůbec netuším, o čem to bylo, ale na mladou Angelinu se prostě krásně kouká :)
Nezlobte, když nemusíte! (1983)
Itálie každoročně produkuje řadu filmů s katolickou tématikou, a velká část jich vždycky trpěla hroznou plochostí a jednostranností. To tady naštěstí neplatí, Filip Neri (alespoň ve filmu, jinak ho neznám) je sice světec, ale ne tím způsobem, který byste čekali. Ze zkostnatělých církevních tradic má spíš legraci, a staví se proti chybám systému, který tehdejší církev pomáhala řídit. Když přičteme kouzelnou atmosféru italské renesance a vynikající hudební doprovod, jde o zážitek. I když je jasné, že v Česku si do něj většina lidí maximálně tak kopne kvůli náboženské tematice.
Saturnin (1994)
Já tedy jako první četl knihu a názory o tom, že to nejde zfilmovat, rozhodně nesdílím. Brýlatý Havelka s ňoumovitým výrazem jako by z oka vypadl mým představám z knihy, Vízner působí právě tak lišácky, jak by měl, a o jako obvykle skvělém panu Lipském netřeba mluvit. Jen představitelka Kateřiny se mi nelíbila, přehrávala a dělala z té postavy karikaturu. To, že je rozpočet televizní, v tomto případě nehraje roli, většina děje se odehrává na jedné chatě a veškerý humor je konverzační. Seškrtání knižních dialogů je nutné zlo, ale výsledek se podařil.