Kamas

Hodnotím plným počtem. Příběh byl trošku slabší, některé věci se opakovaly jako v jedničce, emotivně mě taky jednička vzala více, ale ten vizuál.. To byla nádhera a plnou palbu si právem zaslouží..

"Nebudeš to mít snadné Meghan. Britská média udělají cokoliv, aby získala příběh. Udělají všechno proto, aby si vydělali.." oh, wait.. 🤔

Jak dlouho bude tento pár tímto způsobem ždímat peníze? Ona zahraje cokoliv na počkání: smích, pláč.. Je to ale zoufale neupřímné, už několikrát omleté téma nepochopených a neuznaných chudinek, kteří chtějí žít svobodný život bez novinářů a fotoaparátů v ústraní, aby se poté prodávali komukoliv a těžili peníze z bulváru, Netflixu a rozhovorů, kde jen hází špínu na královskou rodinu. Jejich příběh nabízí zoufale málo a tak se dokument snaží ještě parazitovat na slavnějších členech královské rodiny.

"Taky bych chtěl takovou skříňku." "Klidně si vezmi tuhle. Na co ji vlastně potřebuješ?" "Ne, tak jsem to nemyslel. Nemám ani žádný fotky, žádný vzpomínky, který bych si tam mohl schovat. Nikdy jsem za celý život nic nevyhrál. Nemám to v hlavě v pořádku. Jsem taková černá ovce.."  Tak toto byla dobrá sonda do duše Jeffrey Dahmera. Nikdy by mě nenapadlo, že mi budou téct slzy, když zabijí sériového vraha. Ano, bylo mi líto obětí, ale.. Celou dobu jsem Jeffovi přála lepší život a říkala si, co by bylo, kdyby se jeho neurotická matka necpala během těhotenství prášky a rodiče nemysleli jen na sebe, kdyby vyrůstal v trochu vřelejším prostředí, kde ho někdo obejme a dá mu pocit blízkosti a lásky, kdyby někdo blízký využil chvíle v dospívání, kdy se chtěl svěřit, s jakými démony v hlavě bojuje, že ty šílený monstra, fantazie a nutkání v sobě zahání chlastem, ale nepomáhá to, že zažívá jen osamělost a přitom  touží být přijat svými vrstevníky. Nechaný napospas nepřítomnými rodiči, sociálně izolovaný, se stále více uzavíral do sebe, byl chodící "volání o pomoc", ale nikdo se nesnaží mu porozumět a zjistit, co je špatně. Chyběla emoční podpora, léky a terapie, kterou potřeboval už od dětství. Neomluvitelné pro rodiče, když si sami uvědomovali své emocionální problémy a pravděpodobnost jejich přesunu na syna. Nebylo komu se svěřit, nebylo žádné východisko z jeho duševního stavu.  V té době bylo asi i těžké přiznat, že je gay, natož jeho bizarní choutky a představy. Byl nemocný a bez léků, byla jen otázka času, kdy to vše začne gradovat do zrůdností. Postupem času se z něj stal vyděděnec společnosti, prázdný, lhostejný k tomu, co si o něm ostatní myslí, samotář, který si nevěří, emociálně zakrnělý, neschopný najít si romantický vztah.  S mrtvými mohl trávit více času, mrtví ho nemohli bolestivě odmítnout. Evan Peters ho zahrál tak sugestivně, že i přes tu svou zrůdnost, měl chvíle, kdy jsem ho chtěla obejmout, radovala se když se nesměle usmál, chápala jsem jeho pohnutky k těm mordům a cítila lítost, jak podělaný a promarněný život měl a nikdo to už v začátcích nebral vážně a nepomohl tu budoucí hrůzu zastavit.

Artový, depresívní a strašně strašně zdlouhavý. Nevtáhlo mě to. Dokonce jsem některé pasáže přetáčela. Ana de Armas výborná, ale to bohužel nestačí.

Jako vlastenecký odkaz na historickou postavu Žižky to na mě moc nezapůsobilo, přeci jen jsem si Žižku představovala jako robusního podsaditého šedivého chlapáka s dlouhými vlasy, ale jako historický pohled do středověku se mi to líbilo moc. Krásná hudba, podzimní mlhavé lesy se záběry na lom Amerika, lokace středověkých hradů a Prahy a středověká  syrová řežba. Jen obsazení Bena Cristovao s tmavou pletí jako Zikmundova poskoka působilo jak pěst na oko. Jan Žižka v podání Bena Fostera byl teda fešák a i ta milostná linka byla provedena hezky citlivě.

Na tak silné téma, to nebylo natočeno moc chytlavě. Bohužel samozvaný prorok Warren Jeffs se dopustil mnoha více zvráceností, než bylo v dokumentu uvedeno. Za téma 5*, ale zpracováním za 3*. Každopádně je dobře, že se to vyneslo na povrch a mluví se o tom.

To bylo tak divný.. 🙂 Ale vydržela jsem se se zaujetím dívat a přemýšlela, zda to natáčeli jako vážně míněný horor a v polovině zjistili, že je To úplně blbý, tak to otočili do absurdně bizarní podoby, nebo to byla od začátku parodie, kde je v posledním díle inspiroval sám Tarantino.. Mimochodem Anna si sympaticky nalévala víno.

"Štěstí oceníš, když je ho málo. Když je ho hodně, tak si ho nevážíš.."  Vtipná, milá pohádka.

Příběh tragický, ale stejně tak provedení filmu.