Honza__St.

Asi vrchol celého seriálu. LaRue se opět vrací, a tentokrát rozjíždí koncentrované šílenství. Aby to ještě umocnili, Walkera pošlou honit nějaké grázly na motorkách, a byť to má Victor s největší pravděpodobností spočítaný, snad by se mu nakonec i podařilo dostat se z obklíčené soudní síně ven (když to nedokáže on, tak ani Kajínek by neměl šanci) a nechat za sebou jatka. Jenže on se rozhodl napřed si počkat na Walkera, který předvede nefalšovaný Deus Ex Machina a udělá to, co měl udělat už o dva roky dřív (ale to bychom zas přišli o velkou spoustu zábavy) .

Lidi se mají brát až poté, co se opravdu poznají, což by mělo trvat aspoň tak rok - dva. Vzít se v den seznámení znamená jistotu rozvodu během pětiletky. Zase jen další pořad o idiotech na obrazovce pro idioty před obrazovkou (reality show) převzatý od ultradementních Američanů, který láká na provokace, emoce, prasárny a vulgarismy. Takový odpadky patří do koše.

Psychopat LaRue se vrací, a ještě šílenější než předtím. Rozhodně jeden z nejlepších dílů.

U Walkera to dělám nerad, ale ty nadpřirozený díly si skutečně měli odpustit. Někde se ještě dá ledacos prominout, ale porstavit Walkera proti duchovi indiánského kouzelníka nebo nesmrtelnému živému kouzelníkovi či co on vlastně je, který s pomocí duchů vraždí koho se mu zachce, bez ohledu na to jestli si to zaslouží nebo ne, to je imbecilita první třídy. Skoro si říkám, že scénář vznikl původně pro Akta X, ale zamítli ho, a tak po něm bůhvíproč sáhli tvůrci WTR. Je pravda, že později přijdou ještě debilnější nadpřirozené díly kde už není ani strašidelný záporák, ale to tenhle díl nijak neomlouvá.

Jeden z těch nejlepších (a možná vůbec nejlepší) špionážních dílů MZ. Atmosféra a akční scény na stejné úrovni jako u Profesionálů (navíc ještě stále několik měsíců před první klapkou natáčení dobrodružství agentů CI5). K tomu jedna z mála špionážních záležitostí, kde zbrazujou rozdělený Berlín pravdivě - Východní Berlín je ten lepší a Západní Berlín ten horší. Herecké výkony bez debat prvotřídní, a narozdíl od ostatních špionážních dílů to nevypadá jako "Spin-off" jménem Příběhy majora Hradce. Honza Zeman jede do Berlína taky a Hradce z východu jistí. Mimo Rázlové, Holého a spol. stojí za zmínku Josef Bek coby trochu vychcaný ale hlavně legrační nákupčí Textilany Liberec. A v neposlední řadě opět výborná hudba Zdeňka Lišky v čele s ústřední písní klubu White Lines (zde dokonce rovnou ve dvou verzích). Čím víc z jeho tvorby člověk poznává, tím víc je mu líto, že nás Liška opustil už začátkem 80. let.

Jeden z nejlepších dílů. Tvůrci se evidentně inspirovali angloamerickou tvorbou a udělali Honzovi zlého dvojníka Lipinského (který ovšem umírá hned na začátku). Kalina využije podobnosti a naverbuje Honzu, aby vystopoval Banderovce prchající přes Československo. Díl pravdivě ukazuje, jaká cháska byli Banderovci (a většinou byli ještě horší, než tihle dva, kterým šlo spíš o prachy a majetek - koneckonců oni sami mluví o svém kolegovi jako o fanatikovi), a že nemalá část kněžích nebyla o nic lepší (a dneska z jedněch i druhých dělají chudáčky a oběti komunistů). Z vedlejších rolí stojí za zmínku zejména Haničinec, který zde podává jeden ze svých nejlepších výkonů, a dokonce ve vážné roli. Neznalého by ani nenapadlo, že tohle je ten stejný člověk, který hrál náměstka v hotelu kde dělá Sváťa Kuřátko, nebo namlouval poručíka Columba.

Naprosto nechápu, co na tomhle všichni vidí. Je mi jasné, že spoustu lidí to upoutá atmosférou ala Pán prstenů (který taky není nic moc, byť není špatný, druhá věc je "prequel" s**čka jménem Hobit). A hlavní, čím si to získává popularitu, jsou nechutnosti všeho druhu. Takže co chvíli máme brutální mord, useknutou hlavu, zaříznout střeva ven, šoustačky čím úchylnější tím lepší - znásilnění, lesby, teplouši, incest, atd. atd. Ale pod tím vším se neskrývá nic jiného, než další soap opera jako byl například Dallas. A narozdíl od Ewingů to nemá mimo výše uvedených nechutností co nabídnout. Žádná místní obdoba Džejára tu není a místní obdobu Bobbyho zabili už na začátku (jak jinak, když ho hrál Sean Bean) a ani je nenapadlo ho o pár dílů později vrátit do sprchy. Ve výsledku je to jen další zbytečná americká blbost, která akorát popularizuje úchylky všeho druhu.

V základě jde prostě o sestřih klipů v drtivé většině vzniklých do Aktualit. Takových sestřihů vzniklo v 80. letech několik a mimo vlastní písničky nikdy nešlo o nic světoborného (později při zvyšujícím se hladu po videoklipech už často spojovací děj úplně vypustili). V tomto případě ovšem úroveň spojováků pozvedává moderující František Ringo Čech, který zde ještě neřve a nenadává na všechny strany, přesto či právě proto je o poznání legračnější. Klipy jsou různých úrovní, a nejlepší by bylo hodnotit každý takový klip zvlášť. Některé jsou ale bez diskuze nadčasové.

Opět (jako u spousty jiných věcí) není jasné, který klip se hodnotí. Jestli ten barevný, studiový, kde se mění holky hrající si s Rubikovýma kostkama v puberťačky a v pletoucí babičky (a úplně nakonec jsou z nich zase ty malý holky), nebo ten černobílý z Hitšarády, kde Standa s Petrem hrajou tenis s Šípem a Uhlířem. U obou je škoda, že se natočily na tu původní verzi, která není úplně ono, ale ta nejlepší tehdy holt ještě nebyla.

Televizní autogramiáda začala v roce 1986 jako přehlídka populárních písní, některé ve studiu s diváky, jiné studiové klipy, další klipy natočené v exteriérech (některé nejspíš natočené prostě pro ČST a pak použité režisérem Eisnerem, kde se mu to hodilo). Stálým moderátorem byl začínající Jan Rosák, dámy se střídaly, snad jen Veronika Freimanová se občas vrátila. Kvalita obrazového zpracování různá od výborných přes průměrné po nic moc (zejména ty studiové záležitosti) - v základě to stejné jako u hitparády Triangel. Pokud jde o písničky, svoje si zde našli příznivci středního proudu a disca, country, a později i rocku. Bohužel s koncem roku 1987 pořad v této podobě skončil, a nejspíš v rámci snahy vyhovět zejména rockovému publiku se změnil v koncertní program natáčený v Lucerně (moderátorem byl Miloš Skalka). V roce 1988 ještě občas pro televizní diváky u nějaké písničky natočili nějaký ten klip, pak už ale byly exteriérové záběry jen výjimkou a navíc jen u části písně. Po převratu vydržela Telegramiáda ještě cca. první půlku roku 1990, pak skončila.