burg

Jedenáct?? Jedenáct nominací na Oskara? Koukám, že ta soška už se poslední roky dává fakt za totální sračky, protože koukat se bezmála na dvě a půl hodiny naprostýho bizáru, kde je možný fakt všechno - od neschopnosti narvat si anální kolíky hlouběji, přes neschopnost vyrovnat se s vlastním životem, až po neschopnost pochopit daňový systém v USA. To jediné ostatně chápu. Jedinou část, kterou jsem jakž-takž bral, byla Země šutrů. Název mě ostatně mohl a měl varovat.

To tohle mi strašlivě nesedlo. Vydržel jsem 20 minut a už nikdy víc...

Zajímalo by mě, čí chorej mozek, proč a za jakým účelem natočí takovou sračku...

Na pomezí odpadu a jediný hvězdy. Já, jako lezec - hobík, který už má celkem nalezeno na všech možných i nemožných místech, jsem měl protaženou tlamu téměř celou dobu lezení (jak věž, tak skála na začátku). Takovou nálož hovadin, píčovin a hoven jsem fakt nečekal ani v nejdeštivějším snu. Rejža se scenáristou by si měli nastudovat něco o vědě zvané fyzika a o oboru zvaném "výškově práce" - kotvení, postupné jištění, smycování, slaňování na půlloďáku, atd, atd. A to jsem šel do sledování s tím, že to můžu očekávat. Nakonec mě jen dostal plot twist, ale ten mě upřímně překvapil jen z toho důvodu, že tady by ho nikdo prostě nečekal... Nakonec půl hvězdy za kozičky tý jedný slepice a druhou půlku za ten plottwist. Tím to končí. Škoda času...

Mno vida- a pak, že se nedá udělat špionskej film vkusně,  s citem, zkrátka koukatelně. Jen to nesmí být moc špionský :) Na rozdíl třeba od Vyhoďme ho z kola ven,  kde jsem se nudil celou dobu,  tak tady jsem ani nedutal. Prostě Mistr vypravěč zkrátka umí!

...aneb jak se Schrodingerova kočka zasebevraždila v krabici. V podstatě bych mohl zkopírovat komentář k Melancholii, protože tenhle styl těkání a švenkování kamerou z duše nesnáším a je vážně k zblití. Plus naprosto nesmyslný příběh, nesympatické a nezapamatovatelné postavy, divné skákání v ději atd. A přitom sci-fi miluju a s teorií multiverza nemám nejmenší problém. To i ta výše zmíněná Melancholie ve mě zanechala větší stopu, než tohle zmršený dílo.

V podstatě na pomezí 2-3*, ale kvůli šukavým očím samičky Zooey a gumovýmu xichtu Jima si člověk řekne,  že to jedno odpoledne krásně zaplácne a nakonec to nebylo až tak blbý.

Trochu naivní, ale i tak moc milý a dojemný. Čich, chuť - budiž. Ale jakmile by lidé začali ztrácet sluch, skončí civilizace jako taková. Není sluch, není komunikace. O zoufalém psaní na list papíru si nedělejme iluze. Lidstvo by nevydrželo ani do konce týdne... Přesto (nebo právě proto, že je ten film tak dojemný) je to na plný počet.

Film o tom, že když se sere, tak se zkrátka sere... Téměř dokonalý film. K mému osobnímu štěstí chybělo snad jen trochu více zapamatovatelné scény.

Když nám doma "došly" staré díky krtečka a dcera se dožadovala další dávky její oblíbené měkké drogy, nezbylo nic jiného, než zkusit tohle. A je to ještě větší sračka, než jsem čekal. Ne, že bych neměl k některým starším dílům (především šedesátkovým) jistě výhrady, ale kam se na tohle hradbou... Hnusný CGI, přímo odporný krtek, kde je ta dětská nevinnost, láska ke všemu živému a proč ten hnusně animovanej krtek mluví jak puberťák...?? A to neřeším děj, kterého jsme vydrželi jen pár minut. I ta dcera řekla po pěti minutách, že se jí to nelíbí. Pan Miler se musí v hrobě obracet.