Brejlil

Tato neskutečná válečná epopej je pozoruhodná po několika stránkách. Zobrazení dějin není úplně poplatné době vzniku, tj. stylu Sovětský svaz a jeho hrdinná Rudá armáda byly ve 2. světové válce nejlepší a nikdo na ně neměl. Fascinující jsou davové tankové scény (byť mi přišlo divné, že se tanky pohybují po jakýchsi pláních, dodaleka tanky rozježděných), z nich vede přechod běloruskými bažinami, který občas vypadal, jako že ani není hraný. Zajímavé je také plýtvání scénami, které musely být velmi pracné, a teď se jen "hodí" pod titulky anebo skončí dříve, než vás jejich monumentalita dostane. Co není dobré, předpověditelný osud těch několika "obyčejných" vojáků, kteří zřejmě měli být nositeli paralelní dějové linie vedle samotného tažení, a kteří se vytrácejí, aby na konci padli nebo prostě zmizí a už se neobjeví. Boje v berlínské zoologické zahradě, jejichž pomalinký průběh těžko odpovídá skutečnosti a záběry na vyděšená zvířata jsou naprosté klišé. Občasný přechod do červeného tónování, zřejmě aby se zdůraznila krvavost bojů. Nezvládnuté užití leteckých modelů. Ne příliš dobré herecké výkony, i když chápu, že mezi explozemi na bojišti toho moc hrát nejde, a do role Koněva nebo Stalina taky herci nevkládali mnoho. Přesto doporučuji každému se zájmem o válečné filmy, aby tuto skoro pětihodinovou záležitost shlédl, protože takto se filmy již nenatáčejí.

Nemůžu tvrdit, že by to byl špatný béčkový film. Tsui Hark asi nepředvádí to nejlepší ze své režie, ale občas jsem měl dojem, že vlastně jde o sebeparodii a s tímto přístupem se film dá shlédnout i několikrát. Ani J-C není úplně k zahození. Co ovšem zamrzí, naprosto nezvládnuté vizuální efekty - výbuch Buddhy, co to mělo být?

Začíná se projevovat únava. Exotické prostředí Japonska kombinované s dobýváním kosmu sice nabízí spoustu nápaditých věcí, ale celek příliš nedrží pohromadě.

Skoro by to mohl být nejlepší film Luca Bessona, nebýt poměrně necitlivé a překvapivé kombinace humoru s vážně myšleným dějem. Ty karikaturní postavičky, mezi kterými vede Tucker, jsou skoro jako pěst na oko a nutí chudáka diváka k schizofrennímu přístupu. Ovšem vizuální stránka mi vždycky zvedne náladu.

Už se skoro zdálo, že Menzel má na Hrabala "patent", zřejmě ale zapůsobil věk, dlouhá tvůrčí přestávka a nesmyslné požadavky producentů na možnost vysílání v prime-time. Zrovna tento Hrabalův román je totiž velice explicitní a bohužel mám pocit, že umírnění (sexuální i násilné scény jsou prostě nivelizovány nebo úplně vynechány) zabíjí ducha románu. V knize je jasné, co Dítěte přitahuje na Líze a také, jak vlastně vztah dopadne, ve filmu nic. Také zmizela nejednoznačnost vypravěče, z člověka oportunně využívajícího každou příležitost k obohacení se stal jakýsi idiot, který prostě jen proplouvá dějinami. V knize nelze oddělit smyšlené od skutečného, ani nelze zjistit, jaký vlastně Dítě opravdu byl, snad jen, že ke konci trochu "zmoudřel", ve filmu se idiot Dítě změní v zmoudřelé Dítě, aniž pochopíme proč. Až na pár světlých okamžiků je Menzelův počin bohužel hlavně nuda a všechno provokativní Hrabalovy předlohy se vypařilo. Nějak se začínám opakovat, ale je to tak... Hrabal pro neškodné "Nováky", který nebude provokovat Radu pro televizní a rozhlasové vysílání... Aspoň v tomhle byl Menzel vizionář. (Psáno počátkem 2009 po několika neskutečných výrocích této Rady.)

Všichni se snaží srovnávat Nebeské jezdce s Tmavomodrým světem, jde ale o nesrovnatelné filmy. Polák měl v roce 1968 minimální prostředky finanční i technické, ale měl silný, autenticky působící scénář, který popisuje běžný život u bombardovací perutě v Anglii. Ta podle složení není československá, spíše jde o několik Čechů a jednoho Slováka u nějaké britské perutě. Kolotoč náletů, brífinků, čekání na vzlet, zábavy a schůzek s britskými děvčaty je zobrazen civilně bez patosu a přepjatého důrazu na hrdinství. Polák se mohl opřít o umírněné civilní herectví mezinárodního obsazení a nedostatky nahrazoval vynalézavostí. Pro natáčení byla použita snad jen dvě letadla (jedna Dakota byla přestavěna tak, aby vypadala jako Wellington a výsledek byl i letuschopný, s druhou Dakotou se markíroval provoz na letišti), a objevují se ty nejznámější "anglické" lokace v Čechách. Výsledkem je uvěřitelný příběh, který dodnes zaujme.

Po mnoha stránkách tato dnes skoro kultovní sci-fi beznadějně zastarala. Vizuální podoba je poplatná době vzniku, a více než budoucnost připomíná výstřelky designu 60. let. Film je velmi pomalý, vlastně bezkonfliktní: všichni bez námitek sledují určitý cíl, střídají se ve službě, relaxují při divné hudbě, a když se objeví zádrhelík, pasivně čekají, až opět odezní. Jediné dramatičtější místo je objev a průzkum starobylého kosmického plavidla. Výkřik "Byli to lidé!" si pamatuji od dětství. Myslím, že postavení jakéhosi milníku české sci-fi je trochu nezasloužené (Vávrův Krakatit je rozhodně lepší), ale další pokusy o podobný žánr dopadly mnohem hůře.

První a asi také poslední český film-noir, a zřejmě stále nejlepší český detektivní film. Jsou zde sice drobné i velké nedostatky: v knižní předloze je periferie mnohem depresivnější, nedozvíme se motivaci postav, některé scény (většina těch, kde se objeví dr. Chrudimský) jako by vypadly z červené knihovny, apod. Většina filmu je ale pozitivní: Marvanův revírní Čadek, spíše otrávený (a otravný), než nějak zapálený pro věc, Fróny Dany Medřické, která propadne fatalismu, ale jejíž postoj k autoritám je zajímavě individualistický, kamera, která využívá z toho mála, co jí dekorace mohly nabídnout, úplně všechno. Je smutné, nepodařilo-li se za dalších 60 let natočit lepší detektivku, ale tento žánr zřejmě nemá v Čechách nejlepší postavení.

Absolutní blbost, kde se vyřádil hlavně Hark Tsui se svým kameramanem. Bohužel místo gradace film začíná nudit a závěrečná destrukce je opravdu zlá (ať žije product placement, který dokáže zachránit život). Ovšem šílený Rodman a jeden geniální převlek JCVD stojí za shlédnutí, alespoň jedno.

Z filmů s určitým přesahem (dvojka) a atmosférou (jednička) se stal skoro tuctový akční blockbuster, který potěší nápaditou destrukcí, ale po skončení vyšumí. Škoda.