Brejlil

Chlápek se zblázní a jde domů. Cestou vytrvale hájí svoje práva až do sebezničení. D-fensovy potyčky a jejich stále cyničtější řešení se prolínají s příběhem policisty, který není zrovna hvězda a kvůli hysterické ženě odchází předčasně do důchodu. Přiznám se, že D-fensova story je rozhodně zábavnější (hamburgrárna, golfové hřiště a raketomet na silnici u mně vedou), zatímco příběh policistův mně spíše nudí (i přes přesného R. Duvalla).

Takové divné a smutné. Stárnoucí Connery se (za tučný obolus) uvolil zahrát Bonda ještě jednou. Remake Thunderballu se sice pokusil zmodernizovat zápletku (nekrade se letoun s bombou, ale raketa s plochou dráhou letu), a trochu okořenit, ale nic z toho se neujalo. Za vlasy přitažený konec v podzemních jeskyních je asi jen parodie. Nebylo vůbec nutné tento film natáčet, a tak zbývá jen jediný paradox. Práva k tomuto truc-podniku dnes vlastní MGM stejně jako práva k Broccoliho produkci.

Propojení několika zdánlivě nesourodých dvojic je sice občas za vlasy přitažené, ale když je to tak neodolatelně britské, občas dojemné, ale od počátku až do konce hřejivé. "Děti, rada od strýčka Billyho. Nekupujte kokain! Staňte se rockovou hvězdou a dostanete ho zadarmo!!"

Co bylo u Ozerovova Osvobození ještě možná pochopitelné, se o 20 let později změnilo v machu. Monumentální statičnost kape z každého záběru. Herecké výkony jsou neskutečně toporné. A opět jsou zde pěkné sestavené scény, primitivně natočené. Na konci ještě získáte dojem, že "kult osobnosti" je nějaká ošklivá nakažlivá choroba. Představu o stalingradském pekle nezískáte vůbec.

Proč se asi natáčejí remaky. Nemá originál takovou sílu, nebo je to nedostatek invence amerických scénáristů? Jediná pozitivní věc je stylizace a vizuální podoba, jinak je to slabé.

Ze začátku to docela jde. Delon jde drsně za svým, policajti jsou prohnilí (ale vlastně jim jde o spravedlnost), i nahá mladá Francouzka se ukáže. Ale konec? Klaunské číslo jako by vypadlo z filmů O. Lipského a vše je v tahu.

Má pomsta smysl? Vraždíme ty "pravé", nebo nás jen politici zneužili? Jak potom přežiju já? To všechno se během filmu honí hlavou asi nejen Avnerovi. Filmy podle skutečných událostí jsou vždy ošidné, protože to, co zaujme scénáristu a režiséra, nemusí být tím, co zaujme diváka. Zvláště diváka poučeného, který o oné historické události něco ví. Přesto jsem byl zaujat. Těžiště se od koloběhu vražd a hledání a útěků a dalších vražd přesunuje k hledání smyslu. Překvapily mně dvě věci: značná Spielbergova krutost k některým postavám (likvidace nájemné vražedkyně) a to, co jsem zmínil už u Války světů. Opět je zde scéna (Avner se schovává ve skříni a jeho přítel někde jinde vyrábí bombu), která je nesnesitelně dlouhá, a co více, u které už od počátku víme, jak skončí. Každá bomba vybuchne. Ošklivá kaňka, která film trochu kazí.

Spielbergova snaha o realističnost světa terminálu sice zasluhuje ocenění, ale podráží mu nohy poměrně nerealisticky se chovající postavy. I když, kdo ví... Možná se dá v tranzitní zóně najít práce a vydělat si tak na mrzký hamburger i stylovou večeři. Bohužel právě scénou u večeře se film definitivně dostal z "inteligentní" zábavy do kolonky "trapné" taškařice, a už se mu nepodařilo (alespoň u mně) vyšplhat se výše.

Atmosféra retra je zachycená skvěle. Hanks a DiCaprio hrají uměřeně požadavkům, zábavy si užijete docela dost, tak v čem je problém, že nemůžu dát pět hvězdiček? Asi v tom, že film je vlastně skutečným příběhem podaným jako nezávazná hříčka. A také konec je..., no americký. "My tě dostaneme, tak bude lepší když pro nás budeš rovnou pracovat."

Přetechnizovaná futuristická společnost se střetne s realitou a tvrdě narazí. Myšlenka: Philip K. Dick. Obal: Spielbergova režie a efekty ILM. A to je docela problém, protože film se z dosti závažné obžaloby stává "jen" zábavou. Také katarze není z rodu těch objevných.