Martyyn

Předem zdůrazňuji, že nemám westerny rád. Ale to co se právě viděl v tomto filmu mi vzalo všechny moje výhrady vůči onomu žánru někam daleko za hranicí mé vnímavosti. Všechno ve filmu je dokonalé, ale nic se nedá srovnat s hudbou, která tím vším prostupuje a vryje se do vaší paměti na dalšíc několik dnů. Herci ani nemusí moc mluvit. Všechno za ně řekne hudba a jejich pohyby koltů, jež mají proklatě, ale proklatě nízko. Vůbec se divím, jaktože jsem na tohle dílo našel tak pozdě, o hodně jsem přišel.

Vizuální orgie Stenleyho Kubricka mě na záčátku filmu dostaly. A po většinu stopáže udržovaly napnutého. Krásná hudba, u níchž bych ani nevěřil, že by mohla být ve filmu v takto velice dlouhých sekvencích použita, krásně podtrhovala atmosféru a děj vhodně doplňovala. Nesmím ani opomenout vcelku vydařený a nadčasový, ale v žádném případě nudný, děj. Přesto mi tam něco chybělo. Počkám si proto pro jistotu na druhou projekci.

Děj nádherný, myšlenka užásná, rozhovory o podstatě rádoby bezpečného světa po rozpadu Východního bloku bezchybné. Syrovost, s níž vypráví Yuri Orlov svůj život, nemá chybu. Člověkovi se až nechce věřit, že se to ve skutečnosti opravdu událo. Jen ten Cage mi tam nesedí. Ale s ním mám bohužel problém už delší dobu. Nemůžu si na něj nějak zvyknout.

Za snahu.

Vizuáně pěkné, ale jednoduše mne to moc nenadchlo. Dokonce bylo pár okamžiků, kdy jsem se i dost nudil. Rachel Weisz je sice pěkná, ale doby, kdy jsem se koukal na filmy jen kvůli pěkným holkám, jsou už pryč.

Fincher si vybral tentokráte poněkud poetičtější příběh o člověku, jenž se narodí jako osmdesátiletý stařík s duší dítěte, a pak fyzicky mládne, ale jeho duše nikoliv. Tak můžeme sledovat zajímavé scénky ze starobince, kde Benjamin bydlí (super zvýraznění mezi životem starých a mladých lidí), jak si hraje s vojáčky a chce objevovat nové věci, zatímco ostatní obyvatelé jeho domova mu to rozmlouvají. Postupem času začíná Benjamin objevovat ženy a také si uvědomuje svůj úděl, který ho chtě nechtě čeká. Benjamin se ale osudu poddává bez sebemenšího odporu, protože ví, že stejně proti němu nic nezmůže. Jen se snaží chování svému životu přizpůsobit. Při tomto podivuhodném případě filmu jsem se náramně bavil, i když se jedná o lehce posmutnělý příběh, ale spoustu vtipných momentů jsem tam našel. Především musím vyzvednout vynikající Cate Blanchettovou, ale na druhou stranu je stejně jedna z mých oblíbených hereček, takže žádná změna.

Když jsem byl malý a zhlédl jsem jednou Farmu zvířat, byl jsem z toho celkem v depresi. Nemohl jsem pochopit, jak na sebe můžou být zvířata zlá a navzájem si škodí. A trpěl jsem představou, že mezi lidmi by se to nemohlo stát. Čas ale ukázal jak moc se mýlil. Skvělá adaptace Orwellova románu, jež byla provedena v netradiční animované podobě. Přesto působí hodně pesimistickym, a v určitých momentech až hrozivým dojmem. Takovéto filmy by měly patřit do škol, jako názorové ztvátnění komunistické ideologie.

Taková veřejnoprávní kopie Soukromých pastí. Myšlenka filmu byla v celku pěkná, ale Schneiderová mě v roli zhrzelé manželky jednoduše nepřesvědčila. Langmajer ale nezklamal, a hrál na vysoké úrovni.

Kompilát ze Zázračné planety (tedy hlavně asi z prvního dílu, mimochodem asi nejlepšího ze všech). Nemohu dát jinak než za pět. Nejlepší herci a nejlepší výhledy na krajinu, jaké si člověk dokáže přestavit. Nemusíme ani moc cestovat. Stačí si pořídit pár Attenboroughů a honem k DVD. Už ve škole jsme se dívali na přírodopisné seriály, a ten chlapík mi už byl ve 12 byl více než sympatický.

Nádherná a srdcervoucí animovaná podívaná. Krabat zosobňuje vše dobré a spravedlivé, co ve společnosti je, a světe div se, nepůsobí to vůbec poučně. Tuhle thriller animovanou pohádku jsem si jednoduše oblíbil.