angel74

Z akčních filmů, ve kterých hlavní ženská postava všem přítomným chlapům pořádně nakope zadek, co jsem zatím měla možnost vidět, mě thriller Zkrat zaujal ze všech nejméně, takže skoro vůbec. Dodívala jsem se víceméně kvůli slušnému hereckému obsazení, ale děj mi byl už po pár minutách vlastně úplně šumák. (40%)

Když jsem se seznamovala s hrdiny této emotivní minisérie, nepředpokládala jsem, že by mi mohli nějak extra přirůst k srdci. Ale opak se stal pravdou, a tak jsem poslední epizodu skoro celou probrečela, jak moc jsem byla dojatá vývojem a uzavřením celého příběhu. Kromě skvělého scénáře a velmi silných hereckých výkonů musím pochválit parádní soundtrack, který téměř dokonale vystihl atmosféru doby, v níž se smrtelná nemoc AIDS začala rychle šířit především uvnitř komunity homosexuálů. (85%)

Při sledování vydařeného amerického remaku Ptačí klec jsem se bavila o poznání víc. Zřejmě proto, že jsem ho viděla dřív než Klec bláznů, takže jsem nevěděla, do čeho jdu a pak taky Robin Williams, Nathan Lane a Gene Hackman mě pojetím svých rolí absolutně nadchli. Tím ovšem nechci nijak znevažovat herecké výkony Uga Tognazziho, Michela Serraulta a Michela Galabru. Všichni tři se maximálně snažili a hráli velmi dobře. (65%)

Bohužel se jedná o dost zoufalý pokus natočit něco na způsob gangsterského seriálu. Úplně chybí napětí, atmosféru to taky žádnou nemá a romantické lince se dá jen stěží uvěřit. Ale musím přiznat, že se mi hodně líbila hudba. Některé skladby znějící v londýnském klubu „U Maxe” byly natolik strhující a melodické, že jsem kolikrát měla chuť si trsnout. (30%)

Tak jsem právě absolvovala jeden z nejhnusnějších filmových zážitků poslední doby. V zájmu objektivity bych však chtěla říct, že jinak jde o bravurně zrežírovaný příběh hamburského sériového vraha Fritze Honky s dokonale vystiženou dobovou atmosférou. Ten zápach pocházející z nejrůznějších lidských výměšků a ohavný smrad z tlejících mrtvol se ke mně dostal i přes televizní obrazovku. No fuj tajbl, asi budu muset důkladně vysprejovat pokoj. Každopádně všem zúčastněným herečkám patří moje velká poklona, protože na place to musel být fakt pocuc a při tom všem ztvárnily své role až neuvěřitelně autenticky. Nutno podotknout, že z namaskovaného Jonase Dasslera coby zvrhlého mordýře šel opravdu strach, svůj part zkrátka zahrál skvěle. (80%)

Velmi příjemné horské prostředí, v němž se většina děje odehrává, je asi to jediné, co se mi na téhle sexisticky laděné taškařici opravdu líbilo. A aby toho nebylo málo, tak kromě hlavní hrdinky v nepříliš přesvědčivém podání Anny Polívkové mě ani herecká sestava absolutně ničím neoslovila. (25%)

Populární stejnojmennou předlohu Dominika Landsmana neznám, což je možná pro její filmové zpracování dobře, jelikož nejsem zatížená potřebou srovnávat. Působí to na mě jako taková milá rodinná komedie, kterých u nás v poslední době zase tolik nevzniká. A tak nemám důvod k větší kritice, třebaže humor místy trochu drhne. Skvělou volbou ovšem bylo obsazení Jiřího Mádla a Terezy Ramba do hlavních rolí, k mému překvapení se k sobě docela hodili a občas to mezi nimi i parádně zajiskřilo. (70%)

Tenhle princeznovský televizní film má tak extrémně předvídatelný příběh, že jsem se při jeho sledování málem ukousala nudou. Bohužel nemůžu pochválit ani herecké výkony. Prkenější už snad ani nemohly být. Kdyby tam místo většiny herců postavili voskové figuríny, ušetřili by za honoráře a na výsledku by se nic moc nezměnilo. (20%)

Kdo jiný než Pierre Richard by se mohl nechat vmanipulovat do role živé hračky určené pro rozmazleného a nevychovaného synka bohatého tiskového magnáta. Možná tady nepůsobí tak ztřeštěně jako v ostatních filmech, v nichž tento jedinečný komik hrál, o to větší sympatie si však u mě získal. Uznávaný francouzský režisér Francis Veber natočil vynikající hořkou komedii se silným sociálním a morálním podtextem, která dokáže nejen skvěle pobavit, ale zároveň i přimět diváka k zamyšlení nad životními hodnotami. Jsem úplně u vytržení z toho, že snímek vznikl před více než pětačtyřiceti lety a přitom je stále nesmírně aktuální. (90%)

Tak tomu říkám skvěle natočená detektivka. A taky dost trefně zakončená. Už ten námět samotný má něco do sebe. Naznačená brutální scéna v nemocnici, která odstartuje sled událostí, mi asi zůstane ještě dlouho v paměti, a to především díky výtečné práci s napětím. Přestože pak jde v zásadě o rutinní vyšetřování, příběh ani na okamžik nenudí, přičemž i ta poslední, výrazně akčnější třetina filmu působí velmi reálně a věrohodně. Též je mi hodně sympatické vyobrazení policistů jako obyčejných lidí z masa a kostí, evidentně totiž nepatří k žádným neohroženým a důvtipným superhrdinům ve stylu Jamese Bonda. (80%)