angel74

Nemůžu si pomoct, ale tahle příjemně plynoucí romance odehrávající se v nádherném prostředí Irska, mi až neskutečně padla do noty. Jsem z toho docela v šoku, protože filmy s Amy Adams zrovna dvakrát nevyhledávám. Zřejmě budu muset přehodnotit svůj vztah k ní. Dalším milým překvapením byl pro mě Matthew Goode, kterého jsem doteď v podstatě nezaregistrovala. Snímek Přestupný rok navíc disponuje dvěma naprosto skvostnými romantickými scénami, přičemž ta siluetová na břehu jezera zakončená zvracením mě fakt hodně pobavila. (80%)

Zatím to vypadá nadmíru dobře. Výprava je kupodivu srovnatelná se zahraniční produkcí, po hudební stránce si taky docela lebedím a herecké obsazení mi sedí snad ještě víc. Příběh plyne s přirozenou lehkostí, která podobným životopisným snímkům často zoufale chybí.

Vynikající seriálový počin, jež formou polohraného dokumentu sleduje osudy zajímavých lidí na pozadí důležitých dějinných událostí. Od prvního dílu mě to vtáhlo do děje a vyplivlo až s úderem poslední minuty závěrečné epizody. Takhle nějak si představuji, že by se divák mohl nenásilnou cestou a zároveň poutavým způsobem dovzdělávat v dobových historických souvislostech, které mu z nějakého důvodu zatím unikaly. (85%)

Tak tohle byla vážně slabota. Jen díky zajímavé herecké sestavě jsem vydržela až do konce. Ovšem mnoho důvodů k pobavení jsem u téhle rádoby vtipné komedie fakt nezaznamenala. (35%)

Výborné dobové fotografie významně umocňují celkovou autenticitu dokumentu. (85%)

Nepatřím mezi velké příznivce Tima Burtona, ovšem tahle temná romance říznutá jeho pověstným ostrovtipem mi celkem padla do noty. Příběh je sice trochu slabší, ale forma téměř dokonalá a za tu úžasnou klavírní scénu mileráda odpouštím drobné nedostatky. (80%)

Námět je sice mnohokrát omletý a nemá dvakrát originální pointu, ale díky dobrému hereckému obsazení v čele s Markem Taclíkem a písním Michala Hrůzy, jde o docela milý film. Ovšem, že bych se musela přetrhnout, abych ho viděla někdy v budoucnu znovu, tak to asi nehrozí. (55%)

Příběh Ester Janečkové mi jen potvrdil, že jde o bytost, která je nejen plná lásky, ale umí ji i nezištně dávat druhým lidem. Právě ona v mých očích představuje synonymum pro slovní spojení „krásná žena”. Tímto počinem si Helena Třeštíková připsala na své konto další velmi vydařený časosběrný dokument.

„Má v sobě tolik zvláštní pokory. Jako by pokládala hebký koberec pod každé princovo slovo.” - „Aby nebylo slyšet, jak princ namyšleně dupe!” +++ „Její slova jsou jen dutou ozvěnou slov prince Lukáše. Není v nich ani kousek její duše.” - „Chceš tím říct, že Oxana duši nemá? Myslíš, že upsala duši čertu?” - „Čertu ne, princi Lukášovi.” - „Miluje ho!?” - „Ano, ale duše se nedává. Kdo je bez duše, nemá žádnou cenu.” +++ „Máš na ruce smůlu, mou smůlu.” - „Roztála horkem ohně.” - „Ne, teplem tvých dlaní.” +++ „Říká se, že smůla patří k životu a kdo nepozná smůlu, neváží si štěstí.” +++ Moc pěkná pohádka, která je tak pravdivá, až se na to současným smrtelníkům zřejmě špatně kouká a ještě hůř se jim ta životní moudra poslouchají. Jinak si neumím vysvětlit její zdejší nízké hodnocení. Kéž by dokázala promlouvat alespoň k dětem, jimž je primárně určena. Hned by se nám na světě všem lépe dýchalo, kdyby nové pokolení více dbalo o sílu vnitřní krásy než nablýskaného zevnějšku. (80%)

Námět měl poměrně velký potenciál, ale hodně mě iritoval klišoidní scénář a způsob, jakým byly natočené flashbacky, jsem jen těžko rozdýchávala. Nicméně vzhledem k režijnímu debutu jsem se rozhodla přimhouřit oko a kupodivu našla pár maličkostí, díky nimž jsem se nenudila a nakonec film bez větší újmy dokoukala. Nezklamala tradičně skvělá Vilma Cibulková, ani Vlastina Svátková v titulní roli nebyla marná. Dále mě příjemně překvapil Pavel Kříž, který po všech těch ztvárněných slizounech a psychopatech jako by se vrátil do časů dávno minulých, kdy okouzloval ženy v Básnících. Navíc jeho interakce s Martinem Stránským, jež v dialozích svým typicky chlapáckým stylem docela perlil, patřily k nejvíce odlehčujícím okamžikům celého dramatu. (45%)