Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 698)

plakát

Apokalypsa v Hollywoodu (2013) 

Přesně ten druh křupanského humoru, který je mi na hony vzdálený. Partička okolo Setha Rogena si zřejmě šlehla hodně silný matroš a "sešila" - promiňte, budu také, jak se s oblibou říká, nekorektní - ochotnické pojednání o nebi, peklu a křesťanských hodnotách plné zvratků, moči, ejakulátu a idiotských keců, které mi nepřipadalo ani za mák vtipné. Škoda, že tuto partičku Hermiona nerozsekala sekyrou, když měla tu možnost, mohla mi ušetřit více než hodinu dalšího trápení. Tentokrát je český titul výjimečně trefný, Hollywoodem opravdu prošla apokalypsa, ale filmová - jmenuje se This Is the End. 10%

plakát

Spisovatelé (2012) 

Stuck in Love mi dal, co jsem od něj očekával. Neobyčejně obyčejná trápení, která život přináší - lásku, její zrod, zádrhely, zánik, i její odmítání, běžné osobní a rodinné problémy - od těch malých a milých, až po ty největší a nejbolestivější. Vše je servírováno s příjemným nadhledem při plném zachování emocí. Takovéto malé velké filmy ze života mám rád, Josh Boone svůj debut snad ani nemohl zvládnout lépe, jako vždy potěšila kamera Tima Orra a samozřejmě příjemné obsazení podávající výborné výkony.

plakát

Španglicky snadno a rychle (2004) 

Poměrně příjemné, svěží překvapení. Adamovi Sandlerovi jsem to dával vždy vyžrat, pro jeho specializaci na role infantilních dementů, a on mi v krátkém čase již podruhé kontroval celkem inteligentní rolí v inteligentním filmu. Španglicky je komedií, dramatem i romancí, a ve všech těchto žánrových směrech funguje - má v sobě cit a emoce, dokáže dovést k zamyšlení, současně však dokáže pobavit a rozesmát. Nechybí silný závěr. A co víc, film je velmi dobře obsazen a zahrán, jak Adamem Sandlerem, Paz Vegou, tak jako vždy krásnou a skvěle hystericky trhlou Téou Leoni, jejíž naříkající scéna téměř v závěru je neuvěřitelně pobavila. Za zmínku stojí i mladičká Shelbie Bruce, jejíž tlumočnická scéna se Sandlerem a Vegou mě pobavila také, a nejen tuto scénu zvládla na jedničku. Jen to možná chtělo trochu zkrátit stopáž. 70%

plakát

Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) 

Jeden z pilířů sci-fi žánru, který je pro každého sci-fi fanouška povinnost shlédnout. Nezastírám, že malé nedonalosti by se určitě našly, více než plnotučné inteligentní sci-fi jsou Hvězdné války rodinnou pohádkou, kterou se mnozí pozdější tvůrci inspirovali. Mně osobně se starší díly (zejména Epizody IV a V) líbily o dost více, než pozdější epizody. Mají v sobě více srdce a na svou dobu vynikají neuvěřitelnou trikovou úrovní, která dosahuje vrcholu během vesmírných bitev. Přiznávám, že konkurenční pozdější Star Trek: Film (1979) mě oslovil ještě více, ale přesto i Lucasovo universum dokáže ovlažit nenáročnou zábavou onálepkovanou puncem legendy. 90%

plakát

O Janovi a podivuhodném příteli (1990) (TV film) 

Plně souhlasím s názory ostatních uživatelů, je to pohádka nebývale temná a trochu depresivní, a také jsem se jí jako kluk trochu bál. A právě proto svým pohledem, že ani pohádkový svět nemusí být vždy malován narůžovo, se mi dnes tolik líbí. Přestože se jedná o televizní pohádku, strčí do kapsy mnoho pohádek filmových (a určitě všechny pozdější). Koprodukční dílo, které uzavírá zlaté časy české pohádky (pak už to šlo s tímto žánrem z kopce) je dobře obsazeno, je obdařeno výbornou hudbou Petra Hapky a s přehledem se řadí mezi mých pět nej pohádek všech dob.

plakát

Mafiánovi (2013) 

Ještě před patnácti lety bych se při pohledu na jména Roberta De Nira a Luca Bessona v jednom filmu chvěl blahem. U prvně jmenovaného je posledních několik let jméno v titulcích především zárukou nepovedeného filmu, a tento fakt mě velice mrzí, De Niro patřil vždy mezi mé oblíbence. Luc Besson se z mé osobní legendy devadesátých let, proměnil v maximálně průměrného rutinéra, kterému se občas náhodou povede zplodit svěží dílko. A Mafiánovi tímto případem určitě nejsou. Jedná se o utahaný, po všech stránkách nezajímavý a nudný film, který nezavadí o vtip. De Niro nepředvádí nic, co bychom v jeho podání předtím neviděli, můj další oblíbenec Tommy Lee Jones je lepší, ale má málo prostoru, Michelle Pfeiffer je slabá a potěšila snad jen Dianna Agron, které look připomínající Britney Spears ďábelsky sluší a také mi připadá v afektech nejživočišnější. Mafiánovi mi opravdu tuze nesedli.

plakát

V jako Vendeta (2005) 

Komiksem jsem zcela netknutý. Samotný film na mě působí nejsilněji ve svých neakčních sekvencích, které nastiňují projevy totalitního režimu a jeho následky na osudy obyčejných lidí. Je to zejména díky mistrně napsaným dialogům bratry Wachowskými i kvalitním výkonům Hugo Weavinga a Natalie Portman. Akční scény s "véčkovým Zorrem" , na mě působí velice nesourodě se zbytkem filmu, a především nezajímavě. Myslím, že z této látky se dalo vytřískat mnohem více.

plakát

Transformers 3 (2011) 

Jedno musím Bayovi nechat - natočit technicky dokonalé akční scény způsobem, který je pastvou pro oči a současně kladivem do hlavy, to neumí jen tak někdo. Těch šíleně přehnaných téměř 150 minut je natolik ubíjejících a otupujících, že jsem už po hodině vlastně nevnímal, co se děje. Možná chyběl probuzovák v podobě zadku a tvářičky Megan Fox, ale nejspíš bude problém někde jinde. Je to opakovaná recyklace toho samého, byť je to mnohem destruktivnější než předchozí díly a přesto, že např. dálniční souboj je dobře udělán. Herecká posila v podobě Malkoviche a McDormand potěšila, ale zcela očekávaně přišla vniveč. Opravdu nechápu, co chce Bay v dalších třech dílech ještě nabídnout, potenciál byl vyčerpán již v prvním díle. Nejspíš mu jde pouze o potenciál pěněženek diváků.

plakát

Na ostří nože (1997) 

Dobrodružný survival thriller, který je velmi silný děním v divočině. Bohužel totéž se nedá říci o příliš natahovaném a užvaněném úvodu, který se mohl prostříhat, ale i konci, který kdyby přišel již při přistání záchranné helikoptéry, nic by se nestalo. Dění v divočině však zabírá větší polovinu stopáže, a to je opravdu mistrné od působivých aljašských exteriérů, přes schopně budované napětí mezi dobře hrajícími Hopkinsem a Baldwinem až po neuvěřitelně realisticky natočené souboje s grizzlym. Na závěr dodám, že ten improvizovaný kompas si budu muset někdy vyzkoušet.

plakát

Žiješ jenom dvakrát (1967) 

Z mého pohledu nadprůměrná bondovka s nápaditým scénářem a jeho svěžím, technicky dobře zvládnutým převedením na plátno. Téma únosů lodí na oběžné dráze, což je odraz doby, ve které film vznikl, muselo v průběhu vesmírného závodu mezi USA a SSSR působit divácky velmi atraktivně, podobně jako japonské prostředí, kde se odehrává většina pozemského dění.