peetriss

První filmový celovečerák Picardovy posádky lodi Enterprise na mě působí bohužel poněkud rozporuplně. Fanoušky určitě potěší setkání kapitánů Kirka a Picarda, mělo však zůstat pouze u předávky lodi, další působení Kirka v průběhu filmu se mi zdá přinejmenším zbytečné, možná jemně škodlivé. Průměrným mi připadá i celkové pojetí filmu včetně scénáře, naopak nadprůměrný je záporák Malcolm McDowell. Vypadá to, že se režisér, scénáristé i samotná "nová generace" posádky mnohonásobně prověření televizním seriálem na poli celovečerního filmu pro kina teprve zabydlovali a trochu se hledali. Setkání s Borgy v následujícím Prvním kontaktu naštěstí vše vynahradí.

Protože Kirkova posádka zestárla a také pod tlakem popularity Picardovy Nové generace a kolísavé úrovně Kirkových předchozích filmů producenti usoudili, že je čas předat kormidlo Enterprise mladším nástupcům. Na post režiséra a scénáristy se po předchozím průšvihu vrátil Nicholas Meyer, který natočil důstojné zakončení pouti Kirka a jeho posádky. Obsahuje vše, co mají fanoušci rádi - vesmírné diplomatické hrátky i úskoky, taktizování na všech úrovních, líbivé vesmírné ozbrojené střety, konfrontaci ras i zdravou dávku rozumování. Svěží posilou byla Kim Cattrall v roli Vulkánky Valeris. Ve srovnání se Shatnerovým předchozím filmem určitě znatelný kvlitativní posun nahoru.

Shatner si vydupal místo režiséra tohoto dílu a dopadlo to velmi neslavně. Na rozdíl od předchozího režiséra Leonarda Nimoye ukázal Shatner, že není takový trekkie srdcař, jak by bylo patřičné. Vznikl tak opravdu velmi slabý odvar, který ale chtě nechtě do série patří. Film je nezvládnut režisérsky (Zlatá malina 1989 náleží Shatnerovi právem), technicky i scénáristicky. Nejzazší hranice je rozháraná, nekonzistentní a zcela postrádá inteligenci, která je Star Treku vlastní. Je napsána velmi špatně a prakticky o ničem. Nevadí mi humorná odlehčení, ale film je předávkován humorem, že to až zavání nedůstojným sebeparodováním, navíc humorem hloupým. O stupidním tanečku Uhury, kočičí (nebo co to bylo) striptérce či bohovi v závěru raději ani nemluvím! Jerry Goldsmith se k sérii vrátil v tu nejméně vhodnou chvíli. Jednoznačně nejhorší trekkie celovečerák!

Pro mě nostalgický kousek, který mě jako kluka bavil. Dnes už se mi to jako taková pecka nejeví, ale pořád je to koukatelná pohodovka, příjemně obsazená, i když těch sedmnáct nelze Elisabeth Shue věřit ani za mák - přesto bych s ní šel do jakéhokoli nočního dobrodružství, je prostě nádherná. Dobrodružné, pro celou rodinu, vtipné, příjemně nadnesené, trochu ulítlé, občas napínavé - chutné ingredience.

Určitě druhý nejlepší film této série Star Treků, který sbírá kredity také návštěvou hrdinů v naší současnosti (těch dvacet třicet let stáří filmu nehraje roli) a konfrontací zvyků a technologií 23. století s naší dobou, která má za následek spoustu dobrodružných i příjemně vtipných situací. Skvělým doplňkem byla práce s tématem velryb, která výtečně posloužila jak sci-fi námětu, tak nenásilnému ekologickému apelu, upozorňujícímu na nebezpečí vyhubení těchto inteligentních tvorů. Cesta domů je zábavné dobrodužné sci-fi, které sérii pozvedlo opět do vod poctivého nadprůměru. Pochválit musím i technickou stránku.

Do pozice režiséra se tentokrát posadil sám Leonard Nimoy, u kterého je znát láska ke Star Treku, kterou oproti slabší dvojce mírně pozvedl, i když tentokrát celý děj točí sobecky okolo svého Spocka, jehož zmrtvýchvstání a dění okolo něj budí dojem občas příliš usedlé skoropsychologické sci-fi. Oživujícím přínosem je přítomnost Klingonů v čele s ďábelským Christopherem Lloydem, kteří vnášejí do filmu akčnější i napínavější prvky. Konečně se našel i James Horner se svou hudbou. 70%

Z mého pohledu znatelný pokles úrovně oproti prvnímu dílu, a to nikoli v důsledku slabších triků, což je dáno skromnějším rozpočtem, ale zejména slabým záporákem Ricardo Montalbanem a ne zcela pevnou režií Nicholase Meyera, který druhého Star Treka málem proměnil v typické osmdesátkové sci-fi béčko. Chybí také tóny Jerryho Goldsmithe.

Poctivé sci-fi dobře podané, jak trikově, tak atmosféricky. Dílo, které stálo na začátku dlouholeté filmové série, která však již nikdy nedokázala překročit laťku nastavenou tímto filmem. Star Trek: Film svým nábojem i atraktivností s přehledem překonává původní seriál ze šedesátých let, dokáže pobavit i vtáhnout do inteligentní zábavy. Výborně zapůsobila perfektní hudba Jerryho Goldsmithe, a tím nemyslím pouze ústřední melodii. Star Trek se stal dospěláčtějším a přemýšlivějším protipólem Lucasovy pohádky Star Wars, a především výrazným pilířem celého sci-fi žánru.

Film, který se záměrně vyhýbá konfrontaci homosexuální menšiny s většinovou heterospolečností. Za zdmi pokládá vztah dvou gayů za normální součást našeho světa, které se nevyhýbají obecně známé vztahové problémy. Jedná se tak o klasické intimní vztahové drama, které, přesto, že je dobře zahrané i režírované, z mého pohledu nijak nevybočuje z průměru tohoto žánru.

Konečně jsem vyplnil mezeru v Supermanově filmografii. Singerův, mnohými zatracovaný, Superman se vrací na mě působí o něco sympatičtěji, než mnohými naopak milovaný Snyderův Muž z oceli (2013). Singer se nepouštěl do velkých experimentů, ctí Donnerova Supermana (1978) a volně na něj navazuje, což dává znát už designem úvodních titulků a mnohačetným použitím známé Williamsovy ústřední melodie. Je pravdou, že Singer a jeho navrátivší se Superman se první hodinu trochu hledají, děje se toho velmi málo, přistání nosného letounu na stadionu na můj vkus překypovalo přílišným patosem, Supermanova citová upnutost na Lois brzdila tempo filmu, ale naštěstí, jakmile Lex Luthor rozpohybuje své zvrácené plány, strhne do většího pohybu celý film, včetně titulního hrdiny. Poslední hodinu a půl už se divák veze na vlně příjemného mainstreamu, který baví a na jehož pozadí jde cítit milostný trojúhelník Routh - Bosworth - Marsden. Tento film obecně klade na romantiku velký důraz, v úvodu však přílišná citová zlomenost Supermana/Clarka působí až škodlivě. Chemie však fungovala. Obsazení Brandona Routha do role Supermana bylo perfektní volbou, pro tuto roli se snad narodil, potěšila i Kate Bosworth, která vůbec nepropadla a příjemně překvapila, navíc tmavší barva vlasů ji slušela. Postavu Lexe Luthora Bryan Singer přeměnil z groteskně podaného Hackmanova projevu, na tvrdší Spaceyho, který ve své roli nezklamal. Chtělo to možná trochu prostříhat, především první hodinu, jinak sympatický Superman ctící Donnerovy tradice. 70%