peetriss

Tuctová romantická komedie vezoucí se na záplavě klišé a jednoduchosti, která má své nepostradatelné kouzlo především díky jisté režii a sympatické hlavní dvojici. Koukatelná jednohubka, která zemětřesení v žánru romantických filmů určitě neudělá.

Rodinných filmů o vztahu člověka ke zvířatům byly natočeny hromady. Aby však jedním z hlavních protagonistů bylo hejno divokých hus, to není zrovna obvyklé. I to je jeden z důvodů, proč je Cesta domů zajímavým filmem, spolu s faktem, že byla volně inspirována skutečným příběhem. Výborný rodinný film o symbióze člověka a přírody, o vztahu, který může mezi člověkem a zvířaty vzniknout, s tím související nelezení citového pouta dcery k otci a naopak, a ve druhé polovině téměř filmová báseň o kouzlu létání. Právě v letových scénách vyniká výborná kamera Caleba Deschanela a pochvala jde samozřejmě i na adresu Anny Paquin, podávající další přirozený výkon (její triumf na Oscarech o tři roky dříve byl ještě v živé paměti).

Vánočních pohádek snažících se vyvolat v lidech pozastavení nad životními hodnotami a prioritami byly natočeny mraky. Vánoční skřítek je pouhou podprůměrnou součástí této hromady, kde jde ještě více než o Vánoce o tradiční vyblbování se Willa Ferrella, které jde zcela mimo mě. Mnohem více potěšila má kouzelná oblíbenkyně Zooey Deschanel v blond úpravě, které však mělo být dáno mnohem více prostoru na úkor Ferrella. Za Zooey, Caana a agresivního Dinklage dávám jednu hvězdu.

Vzdálený subžánrový příbuzný Po zániku Země s tím rozdílem, že Enderova hra je mnohem kvalitnější podívanou. Je tomu díky prověřené knižní předloze, o několik tříd kvalitnějšímu režisérovi i hereckému obsazení. Co je u sci-fi úplně nejdůležitější - vše drží pohromadě, baví, má drive, udržuje si skvělou atmosféru, vyvolává sympatie k hlavnímu hrdinovi i spoustu etických otázek. Výcvik na simulátorech je efektní a svým stylem ztvárnění mi občas připomínal Trona: Legacy. Asa Butterfield se své role zhostil výborně, podobně duo Hailee Steinfeld a Abigail Breslin ukazuje, proč je považováno za velké naděje dospívající herecké generace. Enderova hra je i přes fakt, že nepřichází s ničím světoborným a neviděným, kvalitní popcornovou zábavou.

Tim Burton dokazuje, že patří mezi nejprovařenější, nejmonotónnější a tudíž nejvyčpělejší režiséry současnosti. Ve Frankenweeniem nepříchází s ničím, co by u něj nebylo viděno, po sté recykluje svůj osobitý ponurý styl a vůbec, celé je to bez duše. Pokud je tento film v něčem dobrý, tak je to určitě technická stránka a design animace.

Ano, i mladá generace milující prázdný komerční MTV styl a kýč musí mít svou Popelku. Je-li Moderní Popelka synonymem pro Popelku hloupou, pak se povedla na jedničku (včetně zmíněného stupidního českého titulu). Hvězdička za sympatickou Lucy Hale i dokonale nesympatickou Missi Pyle.

Steven Soderbergh je v roce 2013 opravdu pracovitý. Po výborném thrilleru Vedlejší účinky stihl převést na plátno životní příběh homosexuálního pianisty Valentina Liberaceho, což je látka pro něj, jako režiséra, tak i pro herecké představitele velmi náročná. Zejména pro Michaela Douglase, který se po nelehkém boji s rakovinou vyšvihl k vynikajícímu hereckému výkonu, navíc v roli z kategorie těch náročnějších. Matt Damon nijak nepokulhává. Bohužel samotné herecké výkony nejsou jedinou ingrediencí dobrého filmu a Liberace! klade důraz na kýčovitou načančanost, velkolepost a neblýskanost prostředí, ve kterém Liberace žil, za což přísluší pochvala kostymérům, designérům výpravy, stylistům a maskérům. Problémem však trochu je, že se v tom poněkud ztrácí melodramatický náboj i životopisná hodnota, která se omezuje jen na epizodní svérázy Liberaceho povahy a konflikty s milencem Scottem.

Spy School jsem shlédnul pouze v rámci kompletace filmografie AnnySophie Robb, jinak bych o tuto frašku, která se musí jevit přihlouplou i z dětského pohledu, vůbec nezavadil. AnnaSophia nezklamala, je ozdobou filmu, byť zde nemá vůbec prostor cokoli předvést. Její kolega Forrest Landis se snaží být co nejvíc rošťácký, a možná se mu to i daří. Naopak Melanie Abramoff v roli prezidentovy dcery předvádí jeden z nejtragičtějších dětských výkonů vůbec. Scénář notně přitažený za vlasy dosahuje vrcholu nepovedenosti ve velmi zoufalém vyvrcholení. Bezesporu nejslabší titul ve filmografii AnnySophie Robb.

Zcela průměrný thriller s dobrým námětem a nemastným neslaným zpracováním, škodlivě se vychylujícím nejednou mimo tradiční žánrové postupy budování atmosféry a děje. Film drží v koukatelných proporcích jen půvabná a herecky dobrá Madeleine Stowe. 50%

Bitva o Stalingrad optikou německé strany. Záběr tohoto filmu je omezen pouze na partu několika německých vojáků, jejich kontakt s nepřítelem, psychický tlak, s tím související morální znechucení a myšlenky o smyslu této války. Velkolepé válečné scény nečekejte. Dramatický náboj Stalingradu je v základu účinný, dojem však trochu kalí mnohé scény, které jsou nesouvisle vloženy do děje účelově pro co nejvyšší patetický účinek. Film tak působí občas poněkud krkolomně. Českého diváka potěší přítomnost českých herců. 70%