peetriss

První polovina Winn-Dixieho kráčí v tradičních šlépějích americké rodinné komedie - milá holčička v novém prostředí bez přátel, rozverný pejsek, spousta dalších zvířátek, úsměvné situace, dětská trápení... Někde okolo poloviny začne film více klást důraz na smysl přátelství a jeho hodnotu, a také na emočně mířený kouzelný apel s trochou sentimentu, snažící se v lidech probudit dobro a snahu udržovat dobré vztahy plné pochopení mezi sebou navzájem. Tato polovina již ze zaběhnutých standardů rodinného filmu alespoň mírně vybočuje, v pozitivním smyslu slova. Film mi dal, co jsem od něj očekával, tudíž poctivé tři hvězdy si zaslouží. Potěšila (po několika málo televizních zkušenostech) před filmovou kamerou debutující jedenáctiletá AnnaSophia Robb, která hned napoprvé předvedla, že se před kamerou cítí jako ryba ve vodě a od dětství má cit pro roli.

Tohle nemůže Fuqua snad ani myslet vážně. Totální komerčně vykalkulovaná historická výplachová báchorka vezoucí se na úspěchu těhdejších historických velkofilmů, která má jediný cíl, aby se stále něco dělo, a to i za cenu laviny klišé, debilit a jiných nesmyslů. Nefunkční a ubíjející produkt ztráty soudnosti režiséra, scénáristy a producenta Bruckheimera.

Sportovní drama, příběh o rasové segregaci v poválečné Americe a biografie skutečně žijící postavy - to vše jsou atributy, na které diváci slyší. A ve všech těchto atributech chybí vyšší míra dramatičnosti, celý příběh plyne samospádem, utahaně, v zástupu podobně laděných filmů ničím nevyniká a ztrací se v průměru. Jinak nemám výhrad, herecky i po řemeslné stránce je film dobře zvládnut.

Přes téma a prostředí, ve kterém se odehrává, se Lovelace poměrně umně vyhýbá velkolepým okázalostem, což je jen dobře. Téma životního dramatu Lindy Lovelace, nucené násilím k hraní v pornofilmech a prostituci, dramatu podle skutečné události a životní zpovědi skutečné oběti, je natolik zasahující a vybízející ke shlédnutí, že nemohl ujít pozornosti. O to více mrzí, že samotný film nebyl zcela dobře zvládnut. Obsahuje sice několik vyhrocených a silných scén, ale jako celek je film jako osobní drama ženy, snažící se vymanit ze spárů mamonářského despotismu a ponižování, ne zcela hloubkový, zasahující a s chybějící gradací. Titulní role byla obsazena Amandou Seyfried, která mě dosud nedokázala přesvědčit o svých hereckých kvalitách ani sympatiích, ale musím uznat, že zde se snaží a omezená funkčnost filmu jako dramatu neleží vůbec na její hlavě, nýbrž pravděpodobně na malých zkušenostech režisérské dvojice s hraným filmem. Pokud je v Lovelace nějaká síla (a myslím, že ano), tak je to látkou, podle níž byla natočena, nikoli filmovým umem samotným.

Ani jeden Superman nebyl uměleckým dílem, avšak začínal jako koukatelný a zábavný blockbuster. Superman 4 je nefalšovaným osmdesátkovým sci-fi béčkem s hloupým, primitivním a křečovitě úsměvným děním o superhrdinovi, který si vzal k srdci otřepané fráze missek o "světovém míru" a postaví se nukleárnímu zbrojení za studené války, ale také velmi směšně působícímu Nuclearmanovi a starému známému Lexi Luthorovi. Triky jsou úměrné rozpočtu a době, ve které vznikly, možná jemně horší, okoukaná již mírně na nervy lezoucí Lois Lane byla doplněna o Lacy Warfield v podání Mariel Hemingway, což nebyl zcela špatný tah, ale jinak je film velmi primitivní s extrahloupým závěrem - Superman sice použil ke zničení protivníka znalosti fyziky, scénáristé však při psaní zcela zanedbali základní poznatky o vesmíru (pokud by se Mariel Hemingway vůbec dostala do vesmíru přes spalující zemskou atmosféru v nezpopelněném stavu, nevím co by v něm dýchala) či energetice (vhození Nuclearmana do chladicí věže elektrárny by jej tak maximálně osvěžilo příjemnou vodní sprchou, která nepřichází s jaderným palivem v nehavarijním stavu vůbec do přímého styku).

Pokus o český mrazivý thriller plný zvratů, který zpočátku vypadá jako příprava na rape and revenge film, ale nic takového se nekoná. Občas vypadá atmosféricky místy celkem povedeně, vše ale kalí chatrný scénář a hlavní hrdinka inteligentně se projevující v souladu s barvou svých vlasů. Dalším problémem je slabé herecké obsazení v čele s Adélou Petřekovou, která sice je sexy, ale její herecký, pohybově až téměř "robotický", projev je velmi tragický. Moc rád bych dál třetí hvězdu za snahu o neotřelý český thriller, ale výše popsané nedostatky jsou tak zásadní a výrazné, že mi v tom brání.

Krátký spin-off ke Gravitaci, který si myslím nebyl tak nutný.

Gravitace je jedním z největších kinozážitků posledních let, dávající 3D technologii ten pravý smysl. Trojrozměrné technologii více sedí pomalu plynoucí scény, umožňující divákovi vychutnat si prostorové vidění do syta nerušen přehnaně dynamickým spádem dění (např. Star Trek: Do temnoty). Gravitace není veledílem, co se sofistikovanosti příběhu týče, což u tohoto typu filmmu vůbec nevadí, možná naopak. Divák je zcela pohlcen prázdnotou a samotou vesmíru či klaustrofobní uzavřeností vesmírných plavidel, kde jsou hrdinové na oběžné dráze vydáni zcela napospas destruktivním rozmarům vesmírného odpadu. To dává vzniknout napínavému komornímu survival dramatu, při kterém na jedné straně mnohdy zapomínáte dýchat, na straně druhé žasnete nad nenapodobitelnými krásami vesmíru nebo při návštěvě interiérů vesmírných stanic a modulů. Strhující příběh o vůli žít, o naději, sebeobětování, který se opravdu povedl, byť si jsem vědom jisté míry přitaženosti za vlasy. Film je postaven na hereckém výkonu Sandry Bullock, která svou roli zvládla výborně a předvádí jeden ze svých životních výkonů, který snad neujde zrakům akademiků. Potěšil i pohodář v každé situaci George Clooney. Cuarónové zaslouží ovace, protože takto má vypadat dokonalá efektní a napínavá popcornová zábava. Uznání patří i skvěle padnoucí, mrazivé hudbě Stevena Price.

Překombinovaná, občas zmatená, (anti)religionistická pohádka s atmosférou přítomnou, ale značně kolísavou. Podobně kolísavá je i triková úroveň, která např. v případě hynoucích krav působí značně televizně, v případě náletu kobylek naopak povedeně. Stephen Hopkins sice zkušenosti s hororovým žánrem má, a v určitých scénách či částečném budování napětí to je znát, bohužel nikdy se nedokázal vyšvihnout ke konzistentní zábavě nerušené hloupými scénami. Hilary Swank se snaží, ale nestačí to, David Morrissey je nesympatický a slabý, má oblíbená andělská AnnaSophia Robb předvádí, že umí být i andělsky-ďábelská, ale nemá praticky žádný prostor předvést, co v ní je. Krvavá sklizeň není úmorná nuda, ale stát se povedenou zábavou, ke které bych se rád vracel, na to opravdu nemá.

Toto již není pocta dekadentně laděným béčkům, toto je potrhlé béčko! Robert Rodriguez předtím své (už tak podprůměrné) Spy Kids vymáchal v tolika pokračováních, až jej potopil do nejodpudivějšího filmového hnoje - a totéž zřejmě má v úmyslu udělat se svým Machete, i se svým objevem právě ze Spy Kids, Alexou Vegou, z níž vyrostla pěkná kočka, ale v tom hnoji díky své herecké tradiční bezradnosti už beztak jednou nohou stojí. Na jedničku Machete se ještě dalo koukat, druhé (bohužel ne poslední) pokračování je exhibicí hloupé idiocie a naprostým úletem, přestože je nadopován zvučným hereckým obsazením. Zpočátku to drží ještě určitá nahláškovanost, ale brzy i tato pomine. Divák se brzy začne nudit, a celé to drží naprosto překvapivě Amber Heard, která svou obvyklou hereckou prkennost tentokráte vyměnila za líbivé vychutnávání si své záporné role, nehledě na to že je neskutečně hot. U Mela Gibsona je mi záhadou, jak se mohl k tomuto projektu Rodriguezova šíleného universa (či Asyla, jak trefně poznamenává J*A*S*M) upsat. 30%