Aniki

Dám tam jednu hvězdu za tehdy opravdu překrásnou Vondráčkovou a její Vzhůru k výškám. No a aby to bylo spravedlivé, Zagorka zde byla jedna velká roztomilost.

Jan Pivec, zvaný též Ježišmarjá, je prostě boží. Medřická v nezvyklé úloze totální mrchy, precizní, bohémsky vyznívající Kemr a vacátkovitě roztomilý Marvan. Pomyslel jsem si, kdopak by je dnes asi tak mohl zastat? Zřejmě nikdo, ono se to vlastně ani nedá, ale pokud by vůbec kdo zvládnul postavy založené i na nezaměnitelném vzhledu snoubícím se s charismatem, museli by to býti herci jako např. Donutil, Töpfer, Polívka. No, povídka je to náramná a ještě jsem si vzpomněl na Šejbalku coby veršující kartářku, bravo, bra-vi-si-mo!!!

Nikdy jsem neměl tyhle vskutku až dekameronské příběhy příliš v oblibě. Všelijakè ty chytrácké ženské, které vždy obalamutily mužské osazenstvo myslící jen na jedno, respektive jen něčím. Zkrátka další milostná šmodrchanice a v tomto případě navíc bez zřetelné, nosné dějové linky. Tedy tak trochu o ničem a navíc Vránovou jsem nikdy nemusel.....tedy Alču.

Celou dobu jsem zil v presvedceni, ze sleduju sběrnej dokument od Třeštíkový, abych jí nakonec nenašel v závěrečných titulcích, tedy překvápko. Ne, vážně, pro diváky z ČR nejde vlastně o žádnou novinku, protože právě proto. Hraná verze téhož, odehrávající se v USA, tentokrát bez vážnějších zvratů, prostě plynule ubíhající příběh, ubíhající až překvapivě hlaďoučce. Arquette je velká sympaťanda, zodpovědná, starostlivá, všeobjímající. Mládež celkem v pohodě, fotřík klasickej, později dospívající chlapík, kterých vidíme ve svem okolí spousty, dokonce i při čistění zubů.....

Az by se chtelo říci, stará ruská klasika ala Čechov, Dostojevskij, Tolstoj. No, Jiráska bych za tímto sladkobolným dílkem opravdu nehledal. Po několikáté za sebou ČT3 uvádí na obrazovku vynikající Marii Vášovou a především televizně neokoukanou Mařku Tomášovou. Krásná to divadelní diva. Hra je dějově hlavně zpočátku dosti nevýrazná, vleklá, ale závěr se vydařil, zaujal. Celkově přesto slabší průměr.

Další televizní drámo z konce šedesátých let, které si s novou vlnou čím dál víc všímá toho špatného a negativního v nás a rozprostře ho bez servítek před diváka jakoby nic. Depresivita, beznaděj, pocit zbytečnosti. Šmeral v roli čerstvě odsouzeného.....odsouzeného k důchodové apatii a zoufalství, na tom není ve svém okolí zdaleka nejhůře.

Tak tahle milounká minipovídečka rozhodně neunaví. Kepka je zde naprosto vynikající, stejně jako v seriálu Konec velkých prázdnin. Takhle Čapka můžu.

Tak tato adaptace dobrá věru nebyla. Pro mne špatný Kostka i obě dámy, ale není to ani tak jejich vinou, jako spíše nekvalitou těch rolí, postav a velmi malého prostoru. Čapka jinak miluju.

Pekne vykresleno. Clovek, ze sve přirozenosti zbabělý, v plné nahotě. Školní inspektor je zde vzýván takřka jako božstvo. Opět již potisící potvrzeno, že stavěti se proti proudu lidské nevznešenosti a malosti, znamená cestu nadevše trnitou a nezáviděníhodnou. Zatímco většina bezcharakterů si v závěrečné scéně v klidu užívá taškařici Ljuby Hermanové, jakoby se v ději předešlém ničeho nestalo, naivně hrdinská Hlaváčová je defacto nucena opustit své milované zaměstnání. Jak typické nejen pro léta současná.

Vlastně celkem povedená taškařice s výbornými hereckými výkony. Smolík a Šejbalová (ta opět v roli privát mamá jako ve Světácích) dokonce přímo excelovali. Celkové pojetí však zůstalo zhruba na průměru. Pobaví, nenadchne.