Duke90

Mám velmi rád filmové "puzzle" a v Nolanově podání obzvlášť, ale tentokrát mi budete muset prominout, protože natolik analyticky naladěn, abych si film mohl plně vychutnat, jsem asi zrovna nebyl. Ano, určitě se neřadím k nejbystřejším divákům světa, vlastně mám docela problém s udržením pozornosti, pokud mi hlavou zrovna bleskne jiná myšlenka - jenže to se mi obvykle stává v případě, když má pozornost nevydrží déle čekat na tu správnou "jiskru" a u Tenetu jsem čekal opravdu docela dlouho a pak už to se mnou šlo z kopce... V druhé třetině se dostavila rezignace a já se musel spokojit s tím, že základ jsem nějak pobral, tak už se doplácám až na konec této "reverzní" jízdy. Mladý Washington mi do teď jako herec unikal, ale hned na poprvé u mě celkem zabodoval, Pattinson tu zkrátka byl a nic nezkazil, ale za to božský Branagh vyčuhoval oproti ostatním ze spletité Nolanovy sítě jako opravdový vítěz. S Tenetem se určitě nevidím naposledy, ale nedokážu říct, kdy se opět setkáme... Dunkirk mi nepřišel ničím extra výjimečný, ale tentokrát na mě té "výjimečnosti" bylo paradoxně až přespříliš!

Hnus velebnosti! Člověk by nevěřil, jak ho některé děti dokáží brutálně vytočit - obzvláště ty, co rádi lžou a ještě víc ty, co lžou o opravdu vážných věcech. No a pak je tu druhá věc a tou je blbost člověka - vždycky věřit dítěti a dospělého hned odsoudit. Úžasně pravdivý, ale moc smutný film, co mě totálně položil na lopatky. Do teď jsem netušil jak moc dovede být Mads Mikkelsen přirozeným hercem, takže se určitě poohlédnu po jeho dalších filmech!

ÚCHVATNÉ!!!! Lepší prequel jsme si snad ani přát nemohli a myslím, že i zarytí fandové staré klasiky tentokrát nebudou zklamáni a "zrození" si pořádně užijí jako já. S digitálními opičkami jsem neměl vůbec žádný problém a naopak mě moderní háv velmi potěšil. Rozhodně jsem ale byl překvapen, kolik ve filmu bylo emocí mezi "jedním" inteligentním opičákem a jeho "lidským stvořitelem", kteří (jak už všichni příznivci série moc dobře ví) přivolají na svět obrovskou katastrofu celé naší rase. Původně jsem si myslel, že se opice snažily převzít vládu nad člověkem již od samého počátku, ale nakonec za naše vyhynutí a následnou nadvládu opic mohlo úplně něco jiného. Až mi šel mráz po zádech, jak snadno se tohle všechno může stát realitou. No řekněte, kdo by nechtěl zázračný lék na Alzheimera...

Pro mě trochu slabší a méně přístupnější humor než třeba u takového Louise C.K., ale určitě velmi povedené vystoupení, kde lítají opravdu povedené narážky a hlavně (jak už to u podobných vtipálků bývá) často hodně pravdivé. Je fakt, že na kouření si spousta lidí rychle zvykne a má vlastně po problémech, co řešíme že? Nebo využijeme svých dlouholetých sportovních znalostí načerpaných v obývacím pokoji, abychom pořádně zkritizovali neschopnost nejlepších atletů světa, to je přece jasné... Ze všeho nejdřív si ale objednám v hotelu pokoj a všem bez problému dokážu, že jogurt je mnohem zábavnější než drogy. Tedy vlastně ani nemusím, protože jako "budoucí rocková hvězda" si lepší "drogu" než jogurt ani dovolit nemůžu... A Pana Morana určitě budu i nadále sledovat!

Francis Ford Coppola ani na po druhé nezklamal a opět nám naservíroval druhou část navazující na Puzův původní román na jedničku. Al Pacino svým výkonem naprosto oslnil a Robert De Niro po Špinavých ulicích ukázal co v něm doopravdy je.... Kmotr je prostě film u kterého si člověk přeje, aby nikdy neskončil.....

Příběh rytíře je v prvé řádě velmi povedená komedie se čtveřicí vynikajících britských herců (H. Ledger, P. Bettany, A. Tudyk a R. Sewell), kteří zde ztvárnili postavy mě hodně připomínající skupinu z Monthy Python. Někdy fakt úplně jak přes kopírák a hlavně ten britský přízvuk! Já si na tento typ britského humoru potrpím hodně a proto mi bylo jasné, že pod čtyři hvězdičky nemohu klesnout. Nechybí samozřejmě i romantika a (někdy trochu pošetilé) dokazování lásky + zajímavé rytířské souboje. Jeden z filmů u kterého mě opakovaná projekce jistě nemine....

Poctivá duchařinka s fungujícími lekačkami a jednou z nejlepších scén vymítání, co jsem kdy viděl. Závěrečný ceremoniál na mě zapůsobil až mrazivě realisticky. Samozřejmě že zápletka není bůhví jak originální, protože jsme tu měli už nespočet hororů na stejné téma, ale svůj účel film splnil a diváka několikrát nepříjemně pohltí. Eric Bana je pořád sympaťák i jako neohrožený policista bojující s temnými silami a nejvíc mě oslovila jeho tzv. spojka v podobě Edgara "Kněze" Ramireze, což je pro mě nejsympatičtější a zároveň klíčová postava celého filmu. Pokud existují podobné temné síly nad naše chápání, nikdy v životě bych si s nimi nechtěl zahrávat, i když mě už pár let zajímají fakta, jak to tedy ve skutečnosti vlastně je...

Jak píše uživatel gogo76 - tak nějak jsem doufal že nová Godzilla by mohla kvalitou předčít Emmerichovu poameričtělou verzi, jenže to se nestalo ani omylem. Ta byla totiž pořád asi třikrát zábavnější a svižnější než tenhle "užvaněný kousek". Řekl bych to asi takhle - odklon od japonského originálu se v mém případě Emmerichovi vyplatil víc než Edwardsovi příklon k původní sérii z padesátých a šedesátých let. Ty dvě další MUTO monstra jsou spíš na facku a Godzille je věnováno strašně málo prostoru. Stejně tak záběry na všechny příšerky jsou hodně, HODNĚ omezené. Proto mi film s blížícím se koncem doslova vyrazil dech, když najednou z ničeho nic zhoustla atmosféra, že by se dala krájet a Godzillka se konečně utkala s muto-blbečky. To je jediné co Emmerich ve filmu neměl a s jeho stylem asi nikdy mít nebude. Škoda že takový nebyl celý film, pak by Edwards bez pochyb filmařsky zvítězil.

Druhá část "nové ságy" planety opic zabrousila do poměrně jiných vod než ta první. Zde vítězí převážně digitální efekty a akce.... ovšem možná až příliš. Opičky jsou sice krásně propracované, stejně tak pohled na zpustošené město a hluboké lesy. Jenže v akci už se hodně popustila uzda fantazie a když si to opičák cválá na koni se střílejícím samopalem v jedné ruce jak by to nezvládl ani terminátor a vyhne se přitom všem kulkám a výbuchům, musel jsem si trošku zaklepat na čelo. Celkově příběh tolik nevyniká jako v prvotním "Zrození...". Možná je to i absencí Jamese Franca a nahrazením podle mě nepříliš výrazným Jasonem Clarkem. Na druhou stranu na Caesara je pořád radost pohledět, i když už to není ten vyjukaný šimpanz ale ostřílený válečník. Líbilo se mi i dorozumívání opic s občasnou mluvou, ale nezávidím nikomu, kdo na to musel tvořit titulky. Nejlepší myšlenkou filmu je ovšem odkaz na typickou lidskou chamtivost, kdy se jeden neštítí těch největších podrazů aneb Coba mi nejen jménem připomněl jednoho z nechvalně proslulých diktátorů všech dob. Kdyby se trochu ubralo na té digitální pastvině a přidalo více hloubky v příběhu, asi bych se čtvrtou hvězdou neváhal, ale takhle bohužel... Menší zklamání.

Jednička je prostě jediná svého druhu, ale trojka oplývá ze všech McClanů největší porcí zábavy a díky neustálému časovému deficitu také adrenalinu. Obsazení Samuela L. Jacksona se ukázalo být skvělou volbou a jako potenciální parťák utvořil s Brucem výborně sehranou dvojku, kde opět potvrdil své kvality z Pulp Fiction. Inteligentní hádankář Jeremy Irons absolutně nedal naším hrdinům ani na chvíli vydechnout a je potřeba říct, že tentokrát by to John McClane bez bot opravdu nezvládl. Nebýt prvního dílu, možná bych se dopracoval až k nejvyššímu hodnocení. P.S.: Vždy jsem tvrdil, že The Punisher od Jonathana Hensleigho je zbytečně podhodnoceným snímkem, protože on prostě umí!