Duke90

Dávám čtyři hvězdy hlavně kvůli famózní dvojroli Michaela Fassbendera, který je dle mého názoru nejlepším Androidem z celého vetřeleckého univerza a zde dosáhl až démonických rozměrů. Bez něj by byl ovšem Covenant až téměř béčkovou záležitostí, kdy jsem si nemálokrát vzpomněl na odreagovačku AvP z roku 2004, protože scénář v tomto směru opravdu nenabídl o mnoho více a film často balancuje mezi plochou vyvražďovačkou a "něčím víc"... Avšak Davidovy "laboratorní pokusy" mi zase na druhou stranu přišly vskutku originální i přesto, že si prvního Promethea cením jako celku. Zklamání tedy vyloženě necítím. Jen taková malá poznámka na okraj - pořád mám radši vizáž masek vetřelců z roku 1986 než TO, co jsem viděl tady. Pardon.

Opravdu je tomu tak - the Guy is back! Ne, že bych se nedokázal pobavit třeba u komediálního Sherlocka, ale tohle je nářez, který jsme mohli vidět naposledy hodně, hodně dávno, takže snad se nikdo neurazí, když prohlásím, že to Guyovi napotřetí opět vyšlo! Scénář je konečně zběsile natřískaný a každá postava je pro děj stejně důležitá - jinými slovy nelze si je všechny nezamilovat.Tleskám králi McConaugheymu, tleskám loajálnímu bourákovi Hunnamovi, tleskám správňáckému kouči Farrellovi ale Hugh Grant? Ten mě vyloženě posadil na zadek tak, že jsem se musel místo tleskání podepřít, abych nepřepadl na záda. Jeho výkon mě naprosto ohromil a marně bych hledal TOHO Hugh Granta. Díky za pořádný film, kterých už se dnes do kin dostává hooodně pomálu!

Někdy stačí tak málo a máte zaděláno na celoživotní průser - tedy pokud se čirou náhodou úplně nezblázníte a nepokusíte se svůj předem daný osud násilně změnit k lepšímu. Po tomto děsivém (ač pouze v roli diváka) zážitku mě určitě nenapadne "pašovat" ze zahraničí nic jiného než suvenýry v podobě hrnečku na čaj a designového ubrusu na kuchyňský stůl. Peklo má asi mnoho podob a turecké vězení může být jednou z nich. Všudepřítomný hnus, špína, krutost a beznaděj na mě dýchly z obrazovky tím nejvíce možným způsobem. Brada Davise je veliká škoda, protože zde předvedl úžasný výkon a stejně tak se vyznamenal zlomený John Hurt v roli upadající trosky. Kdyby byl film o pár minut delší, asi bych chytil stejný tik jako ten kolosální turecký dozorce.

Takový malý velký horor, který nepostrádá to správné napětí a mrazení v zátylku při každém bliknutí světla v zaseknutém výtahu, kde rozhodně "něco" není v pořádku. Už úvodní "skokanská scéna" vyvolá nepříjemný pocit z teprve nadcházejících událostí. Herecké výkony bych tentokrát příliš nehodnotil, protože jsou prakticky podružné za houstnoucí atmosférou a závodem o čas, který se stále krátí a dané "publikum" může většinou pouze bezmocně přihlížet nezastavitelné ďáblově "vyřazovací partii"...

Nejvíc jsem se bavil do počátečního příchodu nákazy. Pak už se film utápěl v doslova prázdných či trapných sekvencích, které jsou sem tam protkány docela slušným vtipem. Za nejlepší scénu považuji "frisbee" s gramofonovými deskami a jejich selekci dle interpreta. Naopak nejslabší část se odehrává téměř celá v "nedobytné" hospodě, kde mi na rtech vykouzlila úsměv pouze scéna s "náhodně" vybranou skladbou od Queen a rytmickým soubojem se zombies. Byla to má druhá projekce asi po 15-ti letech a můj názor se od té doby poněkud změnil, takže už vážně nejsem tak odvařený jako kdysi.

Ještě pomalejší než téměř padesát let starý film o "mírně poškozeném" pánovi s nezadržitelným chtíčem, ale tím pádem je každé postavě věnován maximální možný prostor a nejzajímavější náhled do nitra ztrápeného člověka se bezpochyby týká manželky Ethel. Tim Roth je zase trochu jiný pan Christie. Zatímco R. Attenborough vystupoval občas až "Lectorovsky" suverénním stylem, tak Roth geniálně ztělesnil na první pohled křehkého chudáčka, kterému chyběla už jen opěrná hůl a plena kvůli samovolnému úniku moči, ale samozřejmě zdání klame (jako vždy). Jak to všechno dopadne už víme nejen z filmu, ale i z veřejně dostupných informací. Doufám, že v mé blízkosti se takoví lidé nepohybují, ale spíš o nich vůbec nemám tušení...

Pomalu ale o to víc zlověstně se odvíjející hrůzný příběh s dokonale slizkým Attenboroughem jakožto nenápadně se tvářícím manipulátorem s nezkrotnými touhami daleko za hranicemi jakékoliv lidskosti. Možná je to dobou, ale sám si nedovedu představit, že bych se do takového "domu hrůzy" vůbec nastěhoval, i kdyby onen soused byl opravdu jen hodný a starostlivý pán bez postranních úmyslů. Manželé Evansovi ale evidentně neměli příliš na výběr a poněkud prostoduchý Timothy byl pro "lebkouna" až příliš snadnou kořistí. Každý chlap při smyslech by na "dobrácké" návrhy pana Christieho snad nemohl tak jednoduše přistoupit, i když u sociopatů člověk nikdy neví, jakého překvapení se nakonec může dočkat...

Pořád slabší než bych čekal, ale podstatně zábavnější než Rio Bravo a to hlavně kvůli obměně hereckého obsazení. Kromě Johna Waynea byla radost pohledět na klasického Roberta Mitchuma a velmi svěžího Jamese Caana, který byl z celé trojice asi nejsympatičtější. Nejen že je tu víc akce a děj se tolik netáhne, ale člověk se také párkrát doopravdy zasměje. Na ty 4* je to nakonec tak akorát.

I přes moc pěkný vizuál a kostýmy (na tu dobu) mě Čaroděj ze země Oz příliš neoslovil. Plně chápu, proč je tento film považován za velkou klasiku a nebudu tedy ani nic kritizovat. Tohle bude prostě ve mě a mé obecné nechuti skoro ke všem muzikálově laděným filmům a i v tomto případě bych uvítal více fantazie než uspávajícího prozpěvování. Holt k něčemu musím ještě stále dospět, abych mohl procítit tu snahu tvůrců o pohádkové naladění přítomného diváka.

25. hodina ....aneb i s grázly se dá hezky soucítit, když to někdo dobře natočí. Snad se tu nikoho nedotknu, ale všem je určitě jasné, že se zde nepopisuje život žádného svatouška, ale normálního drogového dealera, který má rád peníze. Ovšem onen drogový dealer je také velmi sympatický a "lidský" jako my všichni ostatní a proto mu nelze jinak než fandit, aby z celé situace vyšel nakonec co nejlépe. Krásná názorná ukázka, která se týká nás všech, jak děláme soustavně ty stejné chyby pořád dokola a najednou přijde moment, kdybychom si moc přáli všechno změnit.... ale už to bohužel není tak jednoduché, jak jsme si doposud jen mysleli.