Duke90

Kromě Undisputed jsem toho s Adkinsem zatím moc neviděl a tenhle malý snímek o pomstě vůbec nedopadl špatně. Flashbacky z drsného vězeňského prostředí se střídají s pohledy na našeho zoceleného "vypravěče" v podobě časované bomby, která má ale v plánu vybouchnout v ten správný čas. Choreografie tentokrát nemají takové grády jako ve zmiňovaném Undisputed, ale souboje z blízka s mnohočetnou přesilou stále působí dost efektivně. S hodnocením jsem byl na vážkách, ale i když uděluji "jen" tři hvězdy (a půl), nejsem prakticky nijak zklamán a vzhledem k tomu, s jakým účelem se film natáčel, je to podle mě neurážející hodnocení. P.S.: Morriconeho jsem také registroval od prvních tónin hned na začátku.

Možná to ode mě vyzní trochu buransky, ale tohle průkopnické dílo opravdu hodně zestárlo a časté úsměvy se v mém případě střídaly se zděšením z hereckého "výkonu" Judith O'Dea, která by možná napáchala méně škody v už tak hodně amatérském snímku jako jedna z nemrtvých. Chápu, že rozpočet měl tehdy Romero velmi omezený, nicméně některým zbytečným chybkám se snad vyhnout dalo. Třeba když Duane Jones odklízí mrtvé tělo, kde měla mít oběť úplně znetvořený obličej, ale konkrétně v tomto záběru vidíme, že je obličej ženy zcela "neporušený". Také údery tyčí dopadající jasně mimo zaměřený cíl vyvolávaly spíš smích. Stejně v tu chvíli na kameře nebylo skoro nic vidět, tak tam mohli dát třeba pytel s moukou, aby Duane nemusel dělat díry do země... Ale abych jen nekritizoval - začátek s pomalu se blížícím (a skvěle vybraným) Hinzmanem předznamenával něco, čeho se mi sice nakonec v plné míře úplně nedostalo, ale celá část, před uhnízděním se v domě, měla slušnou atmosféru a stejně tak další scény s potácejícími se nemrtvými měly něco do sebe kvůli autentickým výrazům jednotlivých herců a hodně tomu dopomohlo černobílé provedení. Velkého fanouška to ze mě ale bohužel neudělalo...

Knives Out nabízí moc hezky vypointovaný děj s dokonale Poirotovským nádechem díky výbornému Danielu Craigovi, jenž mě v roli mazaného stárnoucího detektiva s geniálním přízvukem přesvědčil mnohem víc než jako James Bond. "Zbytek" hereckého obsazení krásně zapadl a každý part má své důležité místo v řešení "záhadného" úmrtí. O Christopheru Plummerovi v poslední době platí, že v každé menší či větší roli doslova září a ten požehnaný věk mu spíš přidává než ubírá! U Dona Johnsona se mi ani nechce věřit, že to je ten stejný chlap, který v osmdesátých letech zpíval "Heartbeat" a v elegantním obleku se proháněl ve svém sporťáku po ulicích Miami. Největším překvapením pro mě byl ovšem Chris Evans a v jeho přítomnosti bylo o zábavu postaráno, protože toho držkatého vejtahu si střihl s opravdovou grácií. Na takové filmy se rozhodně vyplatí chodit do kina, což bohužel nakonec nebyl můj případ, ale viděl jsem to ve 4K, takže i domácí podmínky byly více než uspokojivé. Těším se na pokračování!

V žádném jiném filmu asi Bruce Willis nevychrlil tolik hlášek jako ve "Scoutovi", ale zdejší všeobecné pětihvězdičkové nadšení nakonec úplně nesdílím. Něco mi zkrátka ve filmu chybělo a dle mého názoru tomu moc nepřidával ani prkenný Damon Wayans. Díky nadpozemskému Willisovi však Posledního skauta stále řadím k vysokému nadprůměru, ale spíše v komediálním žánru než v akčním. Aha! To bude ono - ta akce se mi nějak nepozdávala oproti vymazlené Die Hard!

Létání se dá považovat za nejbezpečnější způsob cestování, pokud nenarazíte na vykutáleného šílence, co si zvládne za pomocí správné frekvence a kouzelných slůvek udělat z letadel své vlastní poslušné drony a to jsme na začátku devadesátých let! No dobře, teď už vážně... Druhá past zcela jistě nezmírnila u Johna McClanea strach z létání, ale naopak nám divákům přinesla další velkolepou smršť akce a povedených hlášek, kterých od prvního dílu přibylo, protože John je mnohem víc "držkatější" na letišti než v proskleném vyškáči. Ale kdo by se mu divil, když narazí na dva totálně idiotské strážce zákona, fanatického psychopata a manželku má opět v ohrožení. Nakatomi sice zůstává nepřekonáno, ale i na podruhé jsem se skvěle bavil se vším všudy a o fous větší úspěch u mě sklízí až trojka opět od McTiernana.

Zrod postavy Johna McClanea lze velkolepostí přirovnat ke zrodu Vetřelce, Predátora či Terminátora, jenže tentokrát nemluvíme o nadčlověku či mimozemšťanovi se speciální výbavou, ale o obyčejném bosém chlápkovi s cigárem v hubě, který má do akčního bouchače docela daleko a přesto dovede těm "zlobivým a nevychovaným" pořádně nabourat plánovanou neplechu. Bruce Willis je totiž dokonalý ve formě "Willise" s absolutním odhodláním zarazit každou levárnu a svou dotěrností a prořízlou pusou krásně vyvede z míry i takové profesionální kliďasy jakým se zdál být fenomenální vůdce teroristů Alan Rickman. První "pastička" je prostě lahůdkou na věčné časy a předpokládám, že jen tak nezestárne. V dnešním světě přehuštěné digitální akce se k ní vracím o to raději a vždycky si strašně moc přeji, aby John McClane natrefil na správné boty, než se začne tříštit sklo... Chudák!

Výborné! V podstatě nemám daleko k plnému počtu hvězd. Výsledný dojem mi mírně kazí "pouze" hlavní představitelka Elisabeth Moss, o které se zde hovoří někdy až dost nevybíravým způsobem, ale ani mě jako herečka příliš nesedla a její mrzuté obličeje v kombinaci s návaly vzteku působily dost nepřirozeně - jako by to "herectví" prostě neměla úplně podchycené... Vše ale dostatečně vynahrazuje vynikající kamera umocňující už tak hodně vystupňované napětí, dusná atmosféra s obdobným pocitem jako tomu bude u druhé vlny roušek od 1.9.2020 a perfektně užitá hudba zdůrazňující bezmoc, vyčerpání a hrůzu z "neviditelné šikany". Whannella vysoce respektuji již od dob Saw a tímhle počinem v mých očích jen stoupl jako stále velmi vynalézavý tvůrce. Bravo!

Na "úplně jiného" Poirota v podání Alberta Finneyho jsem si zvykal bezmála hodinu z celého filmu, protože mi jeho projev i přízvuk úplně nesedly. I tak se ale jedná o výtečnou kriminálku s kvalitní zápletkou (knihu jsem nečetl), působivým dějem a velmi povedenou souhrou všech známých herců (a že jich tu je!). Třeba takový Anthony Perkins už sám o sobě vypadá jako řádný psychopat (a to bych ani nemusel vidět Psycho), ale vzhledem k tomu že vyšetřování vede geniální detektiv, neměl by člověk nikdy dělat předběžné závěry. Po výslechu všech podezřelých už se ale samotný závěr tak trochu předvídat dal.....

Fajn úsměvná komedie s mnoha odkazy na klasické filmy od Lucase či Spielberga u které mi ale chybělo více vtipů, kdy bych se doopravdy zasmál. Myslím, že z daného tématu šlo vytěžit mnohem více zábavy. Takhle mě Paul sice ničím neurazil a pravděpodobně se na něj ještě určitě někdy podívám, ale těch hodně zábavných scén rozhodně nebylo mnoho. Palec nahoru dávám za skvělý odkaz na Mos Eisley, který určitě potěší nejednoho fanouška Hvězdných válek.

Při dalším poslechu známé pískající melodie už si nikdy nevzpomenu hned na Tarantina, ale v očích se mi okamžitě zjeví ďábelský úšklebek "neviňátka" Georgieho, který se může směle zařadit mezi top prohnané psychopaty. Twisted Nerve je vskutku originální psychologický thriller s výborným hercem v hlavní roli a v určitých momentech způsobuje i nepříjemné mrazení z dokonalé přetvářky, která někdy velmi nečekaně zmizí a pak se opět vrátí (urážka knihovníka, urážka matky po skončení telefonního hovoru..). Činy to sice neomlouvá, ale v některých aspektech lze vidět v Martinovi i oběť jeho vlastní choré mysli.