Duke90

Úžasný animák s bezchybně zpracovaným méďou jehož dojemný příběh vás spolehlivě chytne za srdce, ale také vás i on spolehlivě rozesměje. Děj mě vtáhl prakticky od prvních minut v džungli až po konec. Ani chviličku jsem se nenudil a naprosto propadl té kouzelné atmosféře, kterou ještě umocňoval pohled na různé lokace z Londýnského prostředí. Jakožto nejkvalitnějšího (nedigitálního) herce bych vyzdvihl Hugh Bonnevillea, z něhož britskost jen srší! Ty nejlepší vtípky jsou napěchované do první poloviny filmu, ale to už tak bohužel bývá... Tuhle anglánnskou marmeládku bych označil tedy jako velmi dobrou s náběhem na výbornou, tudíž 4,5*....

I přes nepřehlédnutelné nedostatky považuji Odpor za povedené válečné drama a ještě k tomu podložené skutečnými událostmi bratrů Bielských, kteří se stejně jako Oskar Schindler či Nicholas Winton pokusili zachránit co nejvíce lidských životů a z běloruských lesů vyvedli nezanedbatelné množství židovských příslušníků. Největší mínusem je akorát mírné zjemňování tehdejší situace. Aspoň si tedy myslím, že zásoby oblečení, které mimochodem někdy vypadaly jak čerstvě nakoupené v HMku nebo C&Ačku, nespadly v takovém množství z nebes. Čím více lidí se k bratrům přidalo, tím víc se řešila otázka jak všechny uživit, ale třeba sehnat kamna nebo nekonečné zásoby lihovin problém nebyl. No co už... Takové ty méně závažné chybičky jako třeba každodenní úprava vlasů Daniela Craiga a Jamieho Bella, jako by zrovna přišli od kadeřníka nebo namalovaná Alexa Davalos, působí už spíše úsměvně, ale to bych také ještě přežil... Našlo by se víc věcí, nicméně vzhledem k tématu nemůžu jen kritizovat a hlavně musím pochválit skvělé herecké výkony D.Craiga a L.Schreibera. Obzvlášť Schreiber uměl spustit parádní ruštinou s přízvukem a hlubokým hlasem. Jo a v obsahu čtu, že se jim podařilo vybudovat nemocnici, pekárnu, lázně atd. Tak možná mé nařčení za poameričtění celého filmu není úplně na místě, ale stejně nechápu jak to uprostřed lesů bez ničeho mohli dokázat....

Svižnější než předchůdce s Charlesem Bronsonem - to je pro mě největší pozitivum nového Mechanika. Co se týče scénáře je to ale pořád nenáročné béčko, které ničím nijak výrazně nevyčnívá z "řady". Jason je stále sympaťák, co umí nakopávat svým nepřátelům zadek a Ben Foster po Hostage a Alpha Dog znovu dokázal, že role vyšinutých magorů zvládá zahrát s přehledem.... Menší rolička Donalda Sutherlanda taktéž potěšila.

Že je J.Gordon-Levitt velice schopný a přesvědčivý herec už nějakou dobu vím, ale tohle je pro mě první film před rokem 2009, co jsem s ním zatím viděl a už "tehdy" bych mu pořádně zatleskal! Zápletka jednoduchá jako facka, žádné extra přemýšlení není potřeba a máme tu svižnou a přesto napínavou oddychovku v čele s brilantními herci - Jeff Daniels rozhodně nezůstal pozadu. Vypadá to, že budu muset zapátrat ještě hlouběji do Josephovi filmografie, abych se čirou náhodou zbytečně neochuzoval o jeho další skvělé snímky.

Pro mě určitě jeden z nejlepších filmů Martina Scorseseho s Robertem De Nirem. Už ve Špinavých ulicích se De Niro krásně předvedl jakožto výtečný herec a to měl daleko méně prostoru než Harvey Keitel, který zde dostal už jen malý štěk slizkého pasáka v upnutém tílku s klouboučkem. Dočkal jsem se naprosto skvěle vyobrazeného New Yorského podsvětí a ukázky života jednoho z mnoha obyčejných taxikářů, který se postupem času snaží s tou okolní násilnickou špínou bojovat sám. O fous lepší výkon podal De Niro snad jen v Zuřícím býkovi a Casinu, i když natočil spoustu dalších mistrovských děl (Kmotr II, Lovec jelenů, Mys hrůzy, Mise...). Jako dva nejlepší počiny v jeho kariéře ale považuji Zuřícího býka a právě Taxikáře.

První díl kultovní série Smrtelného zla byl určitě ze všech nejstrašidelnější. Na rozdíl od dalších dvou dílů zde nebyl užit žádný humor a to filmu dodalo mnohem mrazivější atmosféru než dalším dvěma pokračováním. Pravda, efekty jsou sice "dělané na koleně", ale to vůbec nic nemění na tom, jak na mě film zapůsobil. Raimi hned z prvního citrónu vymáčkl maximum šťávy a natočil opravdu luxusní horor. Myslím, že scénu s "nestydatým" stromem jen tak z hlavy nevymažu...

Výborný film o organizovaném zločinu, kde se v plné síle předvedli herci jako Ray Liotta či Joe Pesci. Ano, tentokrát není nejvýraznější postavou Scorseseho dvorní herec Robert De Niro, i když i ten si utrhl pořádný kus pro sebe ("doutníková" scéna s hudbou od Cream v pozadí příjemně nahání husí kůži). Ray Liotta tu ztvárnil muže, který od malička toužil stát se opravdovým gangsterem a tím se aspoň na chvíli vymrštil do áčkových vod (výjimkou je snad jen Dominic a Eugene z roku 1988). Já si z celého filmu nejvíce zapamatuji psychopatického Joea Pesciho, který je jako malý nervní gangster skutečně nepřekonatelný a snad proto by byla chyba ho o pár let později opět neobsadit do obdobné role podobně laděného snímku Casino (1995).

V dětství jsem Dvojčata hodně žral, ale s odstupem času se z toho v mých očích stala "jen" příjemná nadprůměrná komedie, kde Arnold nic nekazí a jeho doslovné objevování Ameriky působí místy i vtipně a jeho zkušenější "brácha" DeVito se prakticky stará o zbytek zábavy. Rozhodně bych tuhle komedii ale neoznačil za trapnou a už vůbec bych ji nesrovnával s provarem typu Junior. Arniemu s Dannym to spolu náramně slušelo a i když spolu asi nikdy nebudou střílet z kulometu, mohou touto nenásilnou formou pravidelně vyvolávat úsměvy na televizních obrazovkách u diváků různorodých kategorií aneb každý si občas potřebujeme oddychnout, nebo snad ne?

Možná nejlepší Scorseseho film a v mých očích i nejlepší gangsterský opus všech dob! Na první pohled masivní stopáž uteče jako voda a já po skončení vírám s otevřenou pusou, jako by mi snad někdo zasadil pořádnou ránu nožem do zad a nemohu popadnout dech. De Niro se zdejším výkonem drží těsně v závěsu za Zuřícím býkem a Pesci tomu všemu kraluje a pokud vás malý nervní Joe dostal už v předešlých Mafiánech, tak tady s vámi doslova zatočí. Je to sice labilní a nevypočitatelný zmetek, ale zahraný s takovou přirozeností, že i pokud máte dva metry a sto dvacet kilo, raději se mu vyhnete obloukem. Sharon Stone byla správně na ránu a vyhrocenou hádku s De Nirem (dámy prominou, nebo po mě hodí rajčetem) jsem velmi prožíval s podobnými pocity jako Robert. Scorsese jako by přesně věděl, kdy se mnou zrovna pořádně zacloumá. No a to máte takhle - někdo má zvuk odpalu baseballových pálek spjatý s oblíbeným sportem, ale já ho budu mít navždy spjatý s filmem Casino a ten "příjemný" pocit, jako bych zažíval to nejhorší skřípání na školní tabuli, už z hlavy nikdy nedostanu.

Musím opět začít tím (jak to většinou dělávám), že knižní předlohu jsem četl asi 10 let po shlédnutí filmu a to právě z důvodu, že mě film naprosto uhranul a říkal jsem si, jaká asi bude kniha, když už film ve mě zanechal vynikající dojem. Čili přesně pravý opak v posloupnosti zkoumání daného díla. Dovolil bych si říct, že v tomto případě může "posloupnost zkoumání" zůstat zcela náhodná, protože zážitek z pohyblivých obrázků a natištěného textu na papíře bude téměř stejný. Díky Kmotrovi jsem také nalezl svou zálibu v mafiánské tématice a příběhy těchto lidí mě nepřestávají fascinovat, aniž bych si kdy dovedl představit, že bych se v takovém světě sám pohyboval. S Kmotrem jsem toho ale před 14 lety objevil daleko víc, a to hlavně Branda s Pacinem ale i Jamese Caana, který by si za svůj výkon zasloužil tu nominaci proměnit v sošku a do teď mě z oné "popelnicové scény" stálé mrazí. Brando je samozřejmě vynikající a jeho artikulace se sípavým hlasovým projevem nezapomenutelná, ovšem přerod mladého Pacina v respektovaného nástupce vyráží dech. Bez Kmotra by byl zkrátka mafiánský filmový svět o poznání chudší.