Véronique

Možná můj neojoblíbenější film s Vlastou Buriánem. Nevšední děj v neobvyklém prostředí, k tomu mí oblíbenci Čeněk Šlégl, Jaroslav Marvan a Zita Kabátová. Nezapomenutelné scénky při telegrafování, večeři či prodeji lístků (lyže zdarma:)). Postava Vlasty Buriána mě zde vždy tak trochu vadila, neměla jsem ho ráda. Postupem času se to ale trochu změnilo. Moc se mi také líbí romantické prostředí zapadlého nádražíčka, jeho obyvatelé... Vše zde působí útulně a nenuceně. I konec se povedl, záletný inspektor Jaroslav Marvan dostal za vyučenou od nenapravitelného, ale dobrým srdcem oplývajícího Vlasty Buriana!

Výborná študácká komedie, která právem patří mezi klenoty české kinematografie. I po letech mě dokáží rozesmát povedené kousky žáka Čuřila a jeho "spolubojovníků", přísnost profesorů či mladické zápolení a urputnost. O filmu by se daly pět ódy dlouho, vytknout mu snad nelze nic. A ačkoli mám o něco radši druhý díl, kde se vydáváme do duše študákovy, je tento film vynikající vizitkou předválečné české kinematografie. A propos... Až teď, po letech, jsem "odhalila totožnost" dvou členů profesorského sboru - ředitel aneb holohlavý Theodor Pištěk a tělocvikář Čeněk Šlégl(který hlasuje jen pro podmínečné vyloučení Jindřicha Benetky, jelikož jeho "kolenotoč" je vynikající:))

Vynikající studentská komedie, které na půvabu či humoru neubral ani zub času. Skvělá herecká garnitura, vtip i pointa - to vše činí z tohoto filmu zlatý poklad české kinematografie. Škoda, že nevznikla "do třetí cé" ještě jedna taková komedie o studentech a jejich profesorech, určitě by se neztratila!

Tady se nedá o ničem dlouze polemizovat. Film prostě slibuje kvalitní podívanou, které neubral ani čas, ani dnešní doba. Příběh o opravdovém přátelství, přetvářce a upřímnosti je totiž stále aktuální. A zapojí-li se do děje humor a vtip v podání těch nejlepších prvorepublikových hvězd (Nový, Marvan, Pešek, Baldová, Pištěk, Fiala aj) - zde ve zvlášť dobré formě, je o zábavu postaráno. Tento film patří mezi prvorepublikovou elitu, na kterou se vždy ráda podívám.

Tato komedie patří zcela právem do zlaté pokladnice českého filmu. Tady opravdu nelze nic vytýkat, jen chválit. Své role se perfektně zhostili všichni "zúčastnění", kterým bezesporu kralovala neodolatelná Nataša Gollová, alias Eva Norová. Dle mého soudu ji zde vidíme v jejím nejlepším filmu. Nesmím však opomenout nezapomenutelnou tetu Pa, Zděnka či paní Jarmilku. Tato skvělá crazy komedie se dnes určitě neztratí, ba právě naopak. S jistotou strčí do kapsy většinu dnešních komedií. A propos - film bývá často označován za "první českou crazy komedii". Já jsem však zjistila, že tou první byla jiná komedie - "Ať žije nebožtík".

Neprávem opomíjený film naší hvězdné předválečné filmové éry. Ale proč?! To nepochopím. Četla jsem i knižní předlohu F.X. Šaldy a musím říci, že ta filmová podoba se trochu liší. Ne však kvalitativně. Snad i proto, že sám Šalda prý dojížděl na natáčení filmu a pozorně dohlížel na scénař... Ve filmu, který alespoň na chvíli dal zapomenout návštěvníkům kina na tehdejší nelehkou dobu, se objeví mnoho nej. Nejlepší filmový lhář Viktor Bláha v podání Oldřicha Nového, nejšarmantnější lhářka Polda alias Nataša Gollová, "nejvyčuranější" příbuzný František Filipovský, nejvíce lží vůbec a tak by se dalo pokračovat dlouho... Filmu vážně nelze vytknout nic podstatného, vše je tak, jak má být. Zkrátka povedený film, který párkrát do roka neuškodí. A - pozor na lidi, co si začnou nenápadně upravovat kravatu:)

Nezapomenutelná salonní komedie s tehdejší českou hereckou špičkou. Tady se povedlo snad vše - od hereckého obsazení, přes miloučké interiéry až po samotný děj. Konec filmu měl být původně jiný, tvůrci však nakonci podlehli nátlaku divácké veřejnosti... Et voila - tady máme výsledek. Nestárnoucí film, na který se (doufám) budou dívat ještě naše děti.

Není to tak dávno, kdy jsem nad touto pohádkou takříkajíc ohrnovala nos. Přesněji řečeno - věděla jsem, že patří do tzv. "balíku české pohádkové klasiky", ale nějak si ji nevšímala. Možná jsem jí tehdy moc nerozuměla(ne moc dětí asi pochopí přesmyčku "syp" - "a co" - "se")... O to víc se mi pak zalíbila, když jsem začala chápat kouzelný werichovský a burianovský jazyk, stejně jako jejich neobvyklý humor. Snad v žádné předchozí či následující pohádce se nepodařilo postavit tak kouzelnou pohádkovou chaloupku, jako tomu bylo právě tady. A když se k tomu přidá zářný výkon Terezy Brzkové jako kouzelné babičky, získává pohádka opravdový punc. Bylo by škoda nepřipomenout také princezny a jejich nápadníky - ať už se jedná o prince či neprince. Malé, ale nezapomenutelné role zde tak vytvořili Miloš Kopecký jako "chytrý princ" - "... to u nás, když je tma, tak tu tmu vyvážíme. Za dobrou tmu mocnáři dobře platí...", anebo Lubomír Lispký jako "chrabrý princ" - "Dejte rozkaz a vytvořím tmu!". Další zpracování, o které se pak pokusili naši sousedé na Slovensku, se s touto klasikou nedá vůbec srovnávat...

Neodolatelná historická fraška o "jediném českém Habsburku" císaři Rudolfovi se opravdu vydařila. Werich si prostě s humorem rozuměl a s legrací byl jedna ruka. Do svého filmového snu promítl jen to nejlepší a vznikla tak komedie, která právem patří do zlatého fondu české kinematografie. Klobouk dolů... P.S. Ocenila bych také angažování v té době již ve filmu pohasínající Nataši Gollové, která i po téměř deseti letech dokázala, že má pro komediální herectví opravdu cit.

Moc milý film, u jehož sledování se cítím tak dobře... Jakoby mě ovanul ten pravý duch První republiky... Roztomilá zápletka, kvalitiní herecké obsazení, výborná trojice Pešek-Novotný-Pivec, příjemná zimní atmosféra, ... Možná jen až moc přeslazený vztah Zuzanky a Ivana. Jinak ale jeden ze skvostů naší filmové tvorby.