Véronique

Dříve jsem Hrátky nemusela a byla to snad jediná ze starších českých pohádek, která se mi prostě nelíbila. Ale časy se mění a s němi i můj názor na pohádku, ačkoli ta se nezměnila ani trochu. A to je dobře. Právem patří do zlatého fondu české kinematografie. Už jen pohled na galerii herců, kteří se v této rozverné "kreslené" pohádce objevili, zasluhuje pozornost. Nezaponutelní jsou především čerti pánů Filipovského a Neumanna. Výborný je také Rážův "vyšší čert" či Peškův Lucifer. Pohádku je nutno brát spíše jako komedii a nedivím se, že ději ji příliš nerozumějí. Té malebnosti mohou přijít na chuť nejspíš až v pozdějším věku... 75%.

3 až 4 hvězdy... 65%. Pohádka je krásně malebná a libozvučná, vynikající herci - nejen v těch hlavních rolích (viz Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, Josef Hlinomaz aj.). Pro děti skýtá báječné poučení, pro dospělé tím tuplem. Mě však tato pohádka nebaví, kromě pár scének ji prostě během Vánoc klidně oželím. Na druhou stranu však musím uznat, že se jedná o tradiční poctivou českou pohádku. K závěru - možná mi tam chybí přítomnost vrchnosti, princové a princezny:)

Klasika všech klasik! Odmala ji řadím mezi trojici mých nejoblíbenějších pohádek. Některé scény a dialogy jsou dnes již kultovní: "... okouzlena jsem však zcela-" - "Čím?" - "Vašimi stájemi..." Cesta Lady do králoství prince Radovana a její setkání s babičkou (Tereza Brzková zde opravdu zazářila i v této maličké roli) patří mezi nejmilejší scénky. Stejně jako kuchyň, kterou má "pod palcem" vrchní kuchař alias Stanislav Neuman, anebo skvostný ples s baletkami. Herecké obsazení vůbec je dokonalé, vše je jak má být. Tady opravdu není co vytknout či kritizovat. Možná mnohé překvapí konec pohádky, která původně měla končit jen přípitkem nového královského páru. Marie Kyselková, představitelka Lady, si však na režiséru Macu Fričovi "vynutila" polibek. Když už prý jednou hraje princeznu, tak ať je to se vším všudy!

"Pyšná princezna" je jedním z klenotů české filmové tvorby. A ačkoli tato pohádka nebyla nikdy mému srdci zcela blízká, v hodnocení ji - objektivně - musí náležet pět hvězdiček. Legendární královský pár, pyšná Krasomila a moudrý Miroslav, "králíček Neumann" či "kopýtko švec" neodmyslitelně patří k těm filmovým postavám, na které se nezapomíná. Píši to sice k této pohádce, ale týká se to všech ostatních - doufám, že se už nebude opakovat to "faux pas", které nám onehdy připravila TV Prima, když nasadila "Pyšnou princeznu" na červnový Den dětí. Tyto pohádky opravdu patří jen k Vánocům a zasněžené zimě jako jeden z kouzelných dárků...

Anděl na horách patří mezi jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Ať je socialistická atmosféra té doby jakkoli idealizovaná, tvůrcům se povedlo vytvořit kvalitní podívanou, které neubral na zábavě ani čas. Vynikající herecké party J. Marvana, J. Kemra, R. Deyla aj. dělají z tohoto filmu tzv. "přidanou hodnotu". Když k tomu připočteme nádherné prostředí slovenských Tater, není o čem přemýšlet. Co příběhům o revizorovi pražských dopravních cest škodí, to jsou snad jen časté reprízy (viz listopad 2007 - TV Prima, květen 2008 - TV Prima). Naštěstí jsme však svými pány a podíváme se jen tehdy, kdy na film máme ten správný šmak:)

Česká klasika, která kromě toho, že je notně ohraná, je pořád na úrovni. Zábava neztratila svůj lesk ani po čase, který uplynul od premiéry. Ačkoli se film řadí mezi tzv. "budovatelské", já v něm vidím hlavně příběh revizora pražských drah, nerudného Gustava Anděla, a krásu tehdejších časů - přírody, obyvatel či zvyků. Je to samozřejmě zidealizované, ale já se na toto dílo dívám jako na film - ne jako na obraz života tehdejších lidí. Pro mě je "Dovolená s Andělem" opravdu milá a pohodová záležitost, kterou si alespoň jednou za rok ráda připomenu.

Dříve to byl jeden z mých nejoblíbenějších komediálních filmů, pak jsem to trochu přehodnotila. I když strýček z Ameriky je nezapomenutelný, stejně jako Adina v kruzích ("děvče, tobě vypadnou mandle!"), Čeněk Šlégl jako věrný manžel i milenec zároveň či postupně se na filmovém plátně prosazující Jaroslav Marvan. Trochu mně vadila role Hany Vítové, dokonalé ochránkyně nevinného Emánka... Jinak je to ale film velmi dobrý a právem patří mezi to nejlepší z "černobílé filmografie".

Tento film jsem viděla 2krát a musím říct, že pořekadlo "čím víc, tím líp", se v mém případě dokonale osvědčilo. Film "Zlaté dno" mi zpočátku přišel celkem nudný a šedivý, vzala-li jsem v potaz jeho prvorepublikovou filmovou konkurenci. Později jsem v něm však objevila spoustu věcí, které mi přirostly k srdci. Kouzelné jsou scény, kdy pan Putička(V.Burian) pomáhá ovdovělé paní Jarmilce (Z. Kabátová) s chodem jejího v dluzích se topícího papírnictví, které však začíná pomalu, ale jistě vzkvétat. Anebo příchod pana Putičky do "vysoké pražské společnosti". Až příliš mentorsky sice vyznívá závěr filmu, kdy se děti poslušně vrací k otci, protože ona vysoká společnost je zklamala... Přesto je to film nad průměrem a s ohledem k době, kdy vznikl a jaké měl vlastně poslání, můžeme hovořit o velmi zdařilém dílku.

Filmu nedám plný počet hvězdiček snad jen proto, jak moc už je ohraný. Stálé stejný děj, scénky, herci - jako u všech filmů, tady už ale s mnohem větší frekvencí. I tak je ale film povedený, duo Burián - Šlemrová se moc povedlo. A samozřejmě nesmí chybět Buriánovy "berličky" Šlégl a Marvan. Bez nich by to totiž nebylo ono:)

Krásná pohádková záležitost! Málokdy se povede, že zpěváci předvedou na plátně takový výkon, jako tomu bylo u Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře. Jejich nezapomenutelné herecké party, a nejen v případě písniček, dělají z této pohádky nedílnou součást zlatého filmového fondu. Tito zpěváci byli obklopeni opravdovými pány herci ( J. Marvan, B. Záhorský, S. Zázvorková, ...), hudba byla v těch nejlepších rukou - autorem je tehdy mladičký Jan Hammer, který krátce nato emigroval z ČSR, režie se ujal zkušený Bořivoj Zeman... Pohádkla se povedla. 81%