Warhorr

Syn se rozhodne přijít na kloub vraždy své matky a začíná tak několikaleté pátrání po vrahovi. Zpovídá mnoho členů své rodiny a odhaluje přitom nejrůznější temná tajemství. Podezřelý je pomalu každý. Překračuje všechny možné meze a se štěnicí jde dokonce i na policii anebo si potají nahrává rozhovory se svým otcem. Najímá si soukromé detektivy a samotnou policii bude hnát až před komisi. To napětí je místy neuvěřitelný. Někdy to vypada, že už je vážně blízko k vyřešení záhady ale pokaždé přijde nějaké zklamání. Na konci dokumentu se pravdu sice nedozvíme ale zjevně tohle všechno bude mít ještě pokračování díky novým podkladům, které syn obdržel, a na kterých se svým týmem neustále pracuje. Držím palce a budu zvědav na pokračování.

Skvělý pohled do mistrova nitra, jenž dokument zachycuje v jeho posledním roce života. Nejedná se o nějaký globální pohled na jeho kariéru a sledujeme spíše jeho osobní život - relax na chalupě, společné trávené Vánoce, návštěva nemocnice či pohled do zákulisí před a po koncertech. Emotivní je především schůzka s lékařem, kde vlastně člověk jasně pochopí co Karla ve velmi brzké době čeká. Celý dokument se vlastně nese trochu v takovém road movie stylu kdy Karel navštěvuje staré známé jako Kubišová, Štaidl, Suchý a vzpomínají na staré časy. Nezůstaneme jen v Praze ale zavítáme třeba i do Hamburku. Dozvíme se taktéž jak Karel účinkoval za socialismu a proč se rozhodnul neemigrovat. Musím říct že na to, jak nejsem žádný jeho fanda a jeho hudba mi nic neříká, tak se mi snímek velmi líbil a obohatil mě o spoustu nových informací.

Mnou velmi očekávaný true crime, který si Netflix připravil na konec roku, a který se mohl stát i nejlepším dokumentem za letošní rok ve svém oboru. Hold nějak odvařenej z toho nejsem. Začátek však není vůbec špatný. Dvě spálená torza v hotelovém pokoji, bez hlav a rukou. Kriminalisté se tak můžou pustit do práce. Jenže celý dokument se posléze začne obracet v úplně něco jiného. Začne se nám představovat celkový pohled na Times Square v 70. letech, kde vládla prostituce, peep show, live porno, masážní salony atd. Takhle se to vlastně začne celé mísit. 15 minut divák sleduje fungování prostituce, potom 10 minut o vrahovi, dalších 15 minut výpovědi a svědectví aktérů prostituce a posléze opět 10 minut o zabijákovi. Finální obraz vypadá tak, že dokument se snaží spíše nastínit a zaměřit na prostituci na Times Square v sedmdesátkách a boji proti ní. Proč o tomto Netflix neudělá dokument zvlášť a zakomponovává do toho dokument o chycení sériového vraha ? Materiálu by na to měli požehnaně.

Psí poslání po Česku. Příběh o jednom velkém návratu psa k jeho páničkovi. Cíl filmu je jasně dán. Díky ''psí filozofii'' ukázat, že i když se lidi dokážou ke svým mazlíčkům chovat jako pěkný svině, tak ta mince má pořád i tu druhou stranu. Když se budete k psovi chovat s láskou, tak Vám ji opětuje. Proč vlastně jen 3/5 ? On to nikterak špatný film není. Vystupuje tu spousta rozmanitých postav a to i těch psích. Poputujeme z místa na místo a v závěru je to vlastně taková oddechová rodinná psí road movie. Můj hlavní problém tkví v tom, že tady není nic, co by mě překvapilo. Podobných psích filmů bylo natočeno mraky a vlastně jsem od začátku tušil, jakým směrem se film bude ubírat a jak vlastně i skončí. Ale pro pejskaře a lidi, kteří se psům věnují celý život, tohle bude určitě moc pěkná podívaná a zklamáni nebudou.

Tak tohle se náramně povedlo. Skvělá ukázka pestrého italského temperamentu v akci. I když jsou fotbalisté pro mnohé lidi bohové, hrdinové či vzory tak tento dokument nám ukazuje, že i tito kluci jsou vlastně pořád jen obyčejní lidé, kteří mezi sebou srandují, prožívají emoce jako každý jiný, nebo se baví spolu o fotbale jako i my amatéři. Samozřejmě bych si přál více záběrů ale do hodinové stopáže se tady toho vešlo docela dost a já byl spokojen a užil jsem si to.

Že Scott takové filmy umí, o tom není třeba pochybovat. Byl jsem natěšený jak malej. Bitevní vřava v úvodních minutách filmu je drsná a krutá a diváka snadno naladí. Jenže potom se to přepne do takovýho trochu telenovela-drama modu kdy si každý ze třech hlavních aktérů vykládá pravdu po svém a já se začal tak trochu nudit. Několikrát opakující se scény už mě potom prostě nebavily a hlavně mi teda vážně nepřišlo, že by se pravda u každého jaksik drasticky měnila. Finální souboj je ale super a takhle jsem se naposledy bavil snad v battleu Achilles vs Hector v Troji. Damon mě mile překvapil a Affleck ? No ty vole, až po nějakých 45 minutách mi došlo, že je to vážně on.

Můj horor no.1. Přesně ten typ hororu, který těží ze své ponuré, depresivní a potemnělé atmosféry. Možná, že i jeden z nejatmosféričtějších společně s Ti Druzí a Temné vody co jsem viděl. Zataženo, déšť, tma, zima. Kraj, kde sluneční paprsky nedosáhnou. Tohle je prostě moje gusto a tím vším Kruh oplývá. Zapojme i zcela originální myšlenku. Ve zkratce řečeno - vraždící videokazeta. Na první pohled se může jednat o úplnou stupiditu jenže právě naopak. Po zhlédnutí mindfuckovýho videa obdržíte telefonát kde Vám někdo řekne že za sedm dní zemřete. Kolotoč událostí tak může začít. Výběr lokací a míst, kde se děj odehrává je taktéž super - velkoměsto, horské útočiště, plavba na lodi, malý ostrůvek s tajemným majákem a statkem. Vše je podtrhnuto perfektním soundtrackem od Hanse Zimmera a božskou, krásnou a úchvatnou Naomi Watts.

Asi každý má z dětství nějaký film, který prostě absolutně miloval bez ohledu na děj, scénář, herce atd a dnes by mu to přišlo jako totální slátanina kdyby jej viděl poprvé. Cyborg je můj případ. Naprostá srdcovka kdy jsem to musel vidět pomalu každý den. Ty uřvaný pysky a jekot je prostě bomba. Něco takovýho už dnes nikde neuvidíte. Do toho skvělá post-apo atmosféra a svět, který rozhodně neudělá ostudu ani dnes. Nekompromisní záporáckej zmrd, parádní depresivní soundtrack a samozřejmě Van Damme se svými high kicky z otočky.

Pokud by měl někdo chuť na nějaký ten hnůj tak vřele doporučuji. Vesměs pozorujeme hlavní představitelku jak se pohybuje po bytě a její tělo hnije zaživa. Začíná to zlehka padáním vlasů či virážkou a vygraduje to mokváním, rozpadáním a tavením se celého těla. Do toho spousta zvratků a taky nějaký ty chcanky a hovna. Kamera je v hajzlu, dialogy pomalu žádný ale pro fanouška stonožky, Sala atd. to bude krásná, epická podívaná.

''Downtown, no finer place for sure, Downtown, everything's waiting for you''. Boží !!! Netušil jsem, že mi tenhle připosranej mainstreamovej song ještě někdy tak utkví v hlavě. Jak já tu britskou kinematografii nemusím a toho Baby driver Pilgrimovskýho Wrighta už vůbec ne, tak tady mi zavřel držku. Mladičká Eloise jede studovat módu do Londýna, pronajme si pokoj a z né příliš přátelského prostředí svých kolegů uniká v noci do snů. V těchto snech se nám i Eloise samotné představuje nadaná hvězda Sandie, která se musí vypořádat s drsnou atmosférou Londýna 60. let, jelikož cesta na tížený vrchol se nezdá být procházkou růžovou zahradou. Co ale, když se tyto sny začnou přetavovat v každodenní vize v reálném životě ? Skvělý vizuál a atmosféra starého Londýna, trošičku mysteriozní zápletka ( i když to diváka po nějakém čase trkne ) a samozřejmě i obě herečky, převážně Anya, která se snaží ukrást si film pro sebe ale Thomasin ji zdarně konkuruje. Jeden z nejlepších filmů letošního roku vůbec. Bavil jsem se od začátku do konce. Tady není o čem, plný počet bodů.