N.Strauber

Tento "velmi dobře poskládaný, objektivně natočený a naprosto pravdivý film" (ironie) jsem už viděl mnohem dřívě, ale během procházení filmografie Emily Watson jsem si všiml, že jsem ho ještě nehodnotil. Pamatuju si, že i když mě tento pokus o životopisné drama nenudil a plno zdařilých momentů se tam našlo, nemůžu hodnotit lépe než 50%, tedy velmi slabými 3*. Tvůrci se rozhodli, že dílo bude mnohem "zajímavější", když velkého herce Petera Sellerse (se kterým se Geoffrey Rush při vší úctě příliš měřit nemůže, i když se tady dost snažil) ukážou jen v tom nejhorším světle a to já považuju za velkou chybu. V Rushově podání je Sellers ten nejnepříjemnější a nejnesympatičtější člověk na světě, který není nikdy schopný se chovat normálně nebo se třeba jen normálně zasmát. Stačí se podívat na nějaká videa se Sellersem nebo jen na nepovedenou scénku na konci filmu Byl jsem při tom a Sellers bude působit úplně jinak. Jde také o to, že Rush narozdíl od něj vypadal strašně nepříjemně už jen od pohledu. Tím nechci pana Sellerse omlouvat a snažit se všechny přesvědčit, že to byl nějaký dobrák - to v žádném případě, hysterický člověk, se kterým bylo obtížné vyjít a šílenec to byl bezpochyby (ale ne nonstop), ale nemůžeme se na něj dívat tak, jak byl vyobrazen v tomto snímku. Nic se nemá přehánět. Herbert Lom o něm prohlásil, že sice byl "ťuklej", ale že to byl jeho fajn kamarád - z tohoto filmu se mi nezdálo, že by mohl být něčí kamarád... Tvůrci si asi vždy vyslechli jen jednu stranu a "nezaslechli", že např. Sellers chtěl na konci života ještě sám bez režiséra Edwardse natočit Růžového pantera a dokonce k tomu psal scénář...

Nemám potřebu se komukoli omlouvat za to, že jsem to v polovině vypnul a dal 2*. Zas tak strašně blbý, aby se na to nedalo vydržet dokoukat, to zase teda nebylo a 1* si to skutečně nezaslouží, ale prostě jednoduše mě to zkrátka vůbec nebavilo. Slušně řečeno to byla šílená nuda a je mi naprosto jasné, že druhá polovina se ponese v naprosto totožném duchu. Newell mi potvrdil, že je na světě spousta mnohem lepších režisérů a scénárista by se také měl podrbat na hlavě... Někdo může nnamítnout, že tento snímek akorát není můj styl a správně jsem se na něj nenaladil. To je možné, už jsem se dodíval do konce i na horší filmy. Ale nedá se nic dělat. Všichni mě tam otravovali (nebo spíš otravovaly) - dokonce i Kirsten Dunst. Už dlouho jsem s ní nic neviděl a tímto mě opravdu nepotěšila. To už je druhý film s ní, na který jsem se nedokoukal. Radši nepřiznám, co bylo tím prvním nebo mě bude chtít plno zdejších rozhořčených horlivců zabít. :-) Poslední informace, jen tak na okraj: no a český dabing tomu také příliš nepomáhal...

Snímek na mě opravdu zapůsobil a velmi se mi líbil, takže nižší hodnocení dát nemůžu. Zajímavé a věrohodné převedení australské reality 19. století na plátno. Musím pochválit také kameru a především scénář a hudbu Nicka Cavea. Nejdůležitější je pochopitelně příběh samotný a jeho podání. Nejde o to, že se mi Guy Pearce příliš nezdál v Mementu a ani teď jsem mu nepřišel na chuť - ale objektivně jsem toho názoru, že hlavní postavou je zde kapitán Stanley Raye Winstona, který se své role zhostil vskutku výborně. V tamním prostředí, které chce, jak se vyjádřil, zcivilizovat, to však má mnohem těžší než by to měl v rodné Anglii. Chce určitým způsobem pomoci spravedlnosti. Otázkou je, zda se rozhodl správně... Na závěr je potřeba se zmínit o Emily Watson - a rozhodně nejen proto, že právě kvůli ní jsem si tento film půjčil. Předvedla na nevelkém prostoru další mimořádný výkon - ne každá herečka dovede promítnout do svého hraní a výrazu obličeje tolik pocitů a emocí, aniž by se musela nějak pitvořit nebo něco takového. Zároveň vždy dovede vzbuzovat u diváků obrovské sympatie. Ještě jsem s ní neviděl moc filmů, tak nevím, ale rozhodně si jí vůbec nedovedu představit v záporné roli, protože se mi na to typově nějak nehodí - to ale neznamená, že by to bez problémů neuhrála. Mám pocit, že jí v mém žebříčku nejoblíbenějších hereček bude průběžně čekat šplhání vzhůru. :-)

Nejlepší film Larse von Triera, nejlepší výkon Stellana Skarsgårda a hlavně - to, co předvedla Emily Watson, byl jeden z nejlepších hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděl. Na to, že to byl její první film, se jedná vyloženě o zázrak. Měla dostat Oscara...Výborně natočené drama a Trier si řekl o místo mezi mými oblíbenými režiséry. Emily Watson si o místo mezi mými oblíbenými herečkami neřekla, ta to vyloženě zařvala! :-) Takové sžití s postavou se vidí málokdy, jednalo se o velmi procítěný výkon plný emocí - ale pozor, vůbec to nebylo přehnané, bylo to naopak už neuvěřitelně věrohodné. Trier zkrátka umí dostat z herců to nejlepší - tím ale nechci říct, že to je jen jeho zásluha. Jeho zásluha je především to, že tuto mimořádně talentovanou herečku objevil a dal jí šanci. Fakt velmi silný zážitek a toto drama doporučuju každému, kdo to ještě neviděl.

5* za Sellerse, za nápad, za Sellerse, za režii a za Sellerse.

Na tento snímek Dennise Hoppera jsem se netěšil, ale byl jsem "jen" zvědavý. A i když jsem měl předem obavy, jestli mi ten styl sedne, tak teď je z mého hodnocení vidět, že asi moc námitek nemám. Je to nepochybně originální a na svou dobu i odvážný a hodně kritický film. Ze začátku má člověk pocit, že sleduje dokument (výborná kamera). Poté začne film mírně stagnovat, ale naštěstí se k Hopperovi a Peteru Fondovi připojí Jack Nicholson a jízda nabere mnohem větší obrátky. Ve druhé polovině se ale začne ukazovat, že i když tam ze začátku přinese Nicholson větší veselí, že to vlastně jen nějaká bezstarostná jízda opravdu není. Film dostává hlubší rozměr, má i velkou myšlenku - nejen Nicholsonovo mluvení o svobodě (výborný scénář, během jehož psaní měli jeho autoři určitě hlavu naprosto jasnou), ale především konec, který tomu nasadil korunu a leccos ukázal....

Neuvěřitelně nádherné dílo, které na mě zapůsobilo minimálně tolik jako Cena za něžnost - a nemyslím, že jsem si na tento film vzpomněl jen díky přítomnosti opět vynikající a přesvědčivé Debry Winger. Z kolika procent se to zakládá na skutečnosti mi může být úplně jedno, protože to opravdu není klasický případ životopisného filmu. Stojí to na scénáři, Attenboroughově režii a především, především na neskutečném výkonu Anthonyho Hopkinse, který v roli spisovatele C.S. Lewise opravdu zazářil. Pro mě je to možná jeho nejlepší výkon vůbec a je nepochopitelné, že za to nedostal Oscara. (To, že nebyl ani nominován, je už vyloženě zločin.) Mám pocit, že tento film si zaslouží být umístěn mezi mé oblíbené.

Lynchi, cos to provedl?? Jak jsi mohl TOHLE natočit po Sloním muži?? Když pominu toporné herecké výkony (s výjimkou Maxe von Sydowa, který ale stejně hned zmizel), nudu a podivnou práci s kamerou, tak pořád zbyde ještě plno věcí, které si zaslouží kritiku. Dřevěné místnosti..., uniformy jak z 1. světové války..., pobíhání sem a tam..., létající tlouštík..., osedlaný červ... atd... A hlavně: chvílemi zmatený a nelogický děj. Sice jsem se u toho docela nasmál, ale nepředpokládám, že by bylo Lynchovým záměrem natočit parodii na sci-fi. Přesto jsem byl po většinu filmu ochoten dát celé 3*, ale zmatený imperátor točící se s periskopem, plešatá královna, která si plete, na čí je vlastně straně, šílený Sting, který nechápavým divákům musí šestkrát oznámit, že "ho zabije", nepochopitelný déšť na konci a má závěrečná snaha o přemýšlení nad Dunou, mě ujistilo, že 2* bohatě stačí. Nebyla to katastrofa, vydržet se to dalo, byl tam nápad..., ale to je tak všechno.

Oproti knížce, která mě v dobrém slova smyslu překvapila a přes drobné výtky se mi opravdu moc líbila, tak mi filmové zpracování přineslo zklamání. Josef Somr se mohl snažit sebevíc, ale mně tam prostě typově příliš neseděl (zvlášť ze záběrů z vojny, kde přece mělo být Ludvíkovi jen něco přes 20...) - ale to je ještě nejmenší problém. I přes plno světlých momentů, hlavní myšlenku a charaktery postav (což je však zásluha pouze a jenom Milana Kundery) mě film nudil a bohužel ve mě navodil pocit, že to bylo místy takové rozplizlé a strnulé. Něčeho tam bylo příliš, něčeho zase málo a hlavně - kdybych film viděl jako první, nemohl by ve mě vzbudit zájem o postavy a o děj - a knize se to podařilo. Se zavřenýma očima bych ale toto všechno mohl odpustit, kromě jedné věci, což ale opravdu považuju za chybu: vynechání nesmírně zajímavé a důležité postavy (jak pro příběh tak pro samotnou hlavní postavu a její život) - Lucie. Toto opravdu považuju za selhání a divím se, že si to Kundera neprosadil, když navíc napsal i scénář. Film rozhodně nemusí knihu kopírovat, proto nekritizuju poněkud odlišnou retrospektivu, ale tohle fakt není možné. Takže ode mě slabé 3*, a to ještě by mohl být režisér Jireš rád!

Kolik hvězdiček? 4 nebo 5? V porovnání s Mlčením 4, v porovnání s Hannibalem 5. A protože jsem čekal, že to bude o dost slabší, ale nakonec se z toho vyklubal velmi zdařilý thriller, dávám "s třesoucíma rukuma" 5* (když váhám, tak je pro mě důležitý konec a tomu nic vytknout nelze) - ale pozor, můžu si to hodnocení ještě rozmyslet! :-) Film nemá tak propracovanou atmosféru jako Jehňátka, ale oproti Hannibalovi tu je povedený příběh a navíc se tu nemusím rozčilovat nad tím, že agentku Starlingovou hraje někdo jiný než Jodie, protože tato postava se tu nevyskytovala. Podle mého názoru to Brett Ratner tedy opravdu nezkazil. Edward Norton se v průběhu filmu "zlepšil", Ralph Fiennes se na svou roli skvěle hodil a výborně svou roli zahrála také Emily Watson. Ale nemůžu si pomoct - nejlepší byl prostě Anthony Hopkins, který se své role Hannibala zhostil skoro tak dobře jako o 11 let dříve. Absolutně nesouhlasím s rozšířeným názorem, že tady Hopkins hraje tak špatně, že tu vlastně ani nemusel být. Jeho postava neměla největší prostor, ale já plně chápu a rozumím důvodům, proč je na plakátu a první v titulkách on. "Copak je tohle vlastně za delikatesu?" "Kdybych vám to řekl..., zdráhala byste se ochutnat..."