Clowie

Co mě upoutalo na první pohled, tedy na první poslech, to je úvodní píseň v provedení The Contours: Do you love me. A když už mě ta píseň chytila, tak jsem vytrvala. A nelitovala jsem. Je to skvělá love story, asi nejskvělejší, kterou jsem kdy viděla (jakože se mi originál Love Story nelíbil). A i další písničky a herecké provedení se mi líbily. Ten nácvik tance ve vodě :-) I to další... Prý to měl být béčkový film. No toto :-)

Asi nejslabší inscenace Offenbachových operet v ČT. Offenbachovy melodie jsou samozřejmě nádherné, libreto Meilhaca a Halévyho skvělé, ale ta inscenace pokulhává. Bylo to pro mě zklamání. Jakkoli Josef Abrhám a Ilja Racek odvedli neskutečný výkon v Netopýrovi, tak tady zanikají. Udělali z toho povšechnou taškařici. Vlastně ne, přehrávají. Škoda.

Lákaly mě kamarádky, abych s nimi šla do kina, tehdy. Disko mi bylo odporné, tehdy. Dnes musím uznat, že jsou v tom pěkné melodie, ale tancování Travolty mi připadá stejně slizké jako tehdy. Travolta se v mých očích rehabilitoval v několika dalších filmech, ale tohle je pro mě šunt.

Mohl by se na všechno vykašlat, už má důchodový věk, ale pořád dělá to, co mají lidi rádi. Krásná hudba, občas humor, prostě show! A dělá to dobře. Děkuji mu za to.

Příběh atraktivní slečny, která si užívá zájem stárnoucího seladona, aniž by mu dala, o co mu celou dobu šlo (tedy pánové, to opravdu není láska). "Slečno, vy máte krásné nohy, škoda, že máte jenom dvě." Tak na tohle nemůže skočit ani ta nejpitomější husa. A nebo ne? Pak se hlavní hrdina v podání Miloše Kopeckého octne v nemocnici na očním oddělení a s ním tam na pokoji leží řecký pasáček v podání Landovského a tím to všechno teprve pořádně začne. A kde jste žil v tom městečku, ptá se Kopecký, jen aby řeč nestála. Pod takovym vysoka hora, jmenovala Olympos, odpovídá Řek. Cože? Vy jste žil pod Olympem? zpozorní Kopecký. Vy znáte Olympos? ptá se Řek a Kopecký se vztyčí a máchá rukou - abych neznal Olympos, sídlo Diovo! Koho? ptá se Řek. Taková krásná koza, mává rukama před hrudníkem Apostolek. Je blbá, vem si klidně knedlik. Scénka, jak si Kopecký s Růženou užívá dostaveníčko, tak to je nad všechno. A i to další. Normálně jsem se poprskala, když jsem poslouchala, jak Apostolek vyprávěl, jak každý den musí mít tři nebo čtyři ženské. Každý den!!! A Jiřině Jiráskové bych to i věřila... Víte, já vám něco řeknu, povídá Kopecký na kameru. Slušnej lidskej vztah je možnej jedině mezi mužem a mužem. Bez žárlivosti a bez celého toho erotického hlupství. Někde jsem četla, že Kopecký neměl ten film rád, protože ho tam Landovský převálcoval. Naprosto souhlasím.

Nádherné melodie, nesmrtelný kankán, proč zůstává Orfeus v podsvětí ve stínu Krásné Heleny? Možná proto, že lidé ani netuší, že ta krásná hudba je odtud? A k představení Hudebního divadla v Karlíně: Karel Fiala je dokonalý, DOKONALÝ!

Toto představení je celé k dispozici na YT a viděla jsem je víckrát, protože miluji Offenbachovy operety v čele s Krásnou Helenou. Považuji ji za jeho majstrštyk. Ale nelíbí se mi to zmodernizované pojetí, v tomto případě ve stylu účastníci zájezdu. Musím se ptát - komu to prospěje? Jinými slovy - opravdu si tvůrci představení myslí, že navnadí neznalce k návštěvě operety někoho, kdo se dá ošálit vějičkou středomořského rezortu a jeho krátkodobých návštěvníků? Pokud ano, bude asi zklamán, a stejně tak musí být zklamán i ortodoxní milovník operet Offenbacha. Protože Krásná Helena je příběh z Trojské války, příběh ze starořeckých bájí a pověstí, kdy do života lidí zasahovali bohové se svými (velmi lidskými) problémy a neřestmi. Ale přesto je to skvělá nahrávka, která stojí za shlédnutí. Krásnou Helenu ztvárnila neméně nádherná Felicity Lott, ale v tomto představení ji podle mého názoru naprosto převálcoval její partner v podání Yanna Beurona. Ale to, co si pouštím znovu a znovu, je finále. Je prostě fenomenální. A i v menších rolích jejich představitelé excelují. Snad kromě Oresta, to je podle mě úlet. Bavím se tou nahrávkou znovu a znovu. Otočila jsem počítač, aby se i můj muž potěšil tou krásou a on to odmítl. No co už. My víme svoje.

Dávali to asi před deseti lety, v úterý po desáté večer. Na zabití, kdo jsme museli vstávat před šestou. Ale vydržela jsem a nelitovala. Ta hudba mi zněla v hlavě ještě dlouho. Ale hlavně jsem si užila to komické představení, jak by si asi autor přál. Smála jsem se já a smáli se i herci - v jednu chvíli dokonce museli přerušit představení, protože se odbourali. Felicity Lott je jednička! Ona mi ukázala, jak se smířit se středním věkem. Je dokonalá! Směšná, důstojná, nádherná... A trojice Meilhac, Halévy a Offenbach jsou prostě dobří. Děkuji! Vaše hudba přináší radost dodneška každému, kdo se nechá.

Příjemně oddychový film v retro stylu. Neřeší nic světoborného, nežene se divokým tempem, ale ani na chvíli nenudí. Nejdřív jsem chtěla napsat, že je plný kuriózních postav a jen pár jich je normálních, ale pak mi došlo, že normální jsou všechny. Kuriózní jsou situace, kterým jsou vystaveny. Některé dost drsné, na hranici černého humoru. A hrdinové filmu ty ústrky, nehody a krize řeší, jak umí. Nevzdávají se, nečekají na pomoc, nestěžují si, snaží se poradit si sami. A když to nejde změnit, přijímají to. Není to vysloveně řachanda celou dobu, jsou tam i jímavé a smutné chvíle a o to je film zajímavější a cennější. Ta snaha se nevzdávat a jít dál a současně přijmout, že jsou věci, které se dějí a které nezměníme, ta z tohoto zdánlivě prvoplánově komediálního filmu činí hlubší, lidský. Ale jinak ano, je to groteska a například scény, jak si starší manželský pár užívá pobyt u moře ve vymazlené chatičce o ploše 4 m2, aby se k nim v bouři nacpala ještě pětičlenná rodina, to mi ulpí v paměti asi nadlouho.

Pustila jsem si ten film na doporučení. Že je to krásná krajina a krásná hudba. Tohle se fakt nedá, je mi líto. Nedokoukala jsem k něčemu, co by se jen přibližovalo krásné krajině nebo hudbě.